Zpět na výpis osobností

WOJNAR, Karel

 

Wojnar, Karel – dramaturg, dramatik a překladatel

12. 1939 (Louky nad Olzou)

Karel Wojnar se na rodil 3. 12. 1939 v Loukách nad Olzou. Na Filozofické fakultě brněnské Masarykovy univerzity nejdříve vystudoval archeologii a historii, ale brzy na to nastoupil na obor divadelní věda a dramaturgie. Na přelomu 60. let absolvoval stáže v polské televizi, a pravidelně se zde účastnil také divadelního festivalu „Divadelní setkání“ ve Varšavě, kde sbíral podněty pro svou tvorbu. Roku 1966 nastoupil do ostravského studia České televize, kde působil jako dramaturg uměleckého vysílání, mimo jiné se zde realizoval i jako autor dramatických úprav a překladů pro televizní inscenace a filmy. Na této pozici setrval až do roku 1996. Za třicet let působení v ostravské televizi stál u zrodu nejméně 350 původních televizních inscenací, často s vynikajícími herci, jakými byli Martin Růžek, Luděk Munzar, Marie Rosůlková, Radoslav Brzobohatý, a mnoho dalších. Kromě dramaturgie byl také sám autorem několika her, nejznámější Transplantace pojednával o počátcích náročných transplantačních operací. Pro televizi také překládal z polštiny, zejména tvorbu Sławomira Mrożka a Jerzego Janického.

Jako dramaturg České televize se zasloužil o vznik řady televizních inscenací a dramatických seriálů, které měly v polovině sedmdesátých a v letech osmdesátých velkou oblibu u diváků. Na jejich vzniku spolupracoval se zkušeným týmem, především scénáristou Ottou Zelenkou, kameramanem Jaromírem Zaoralem a režisérem Aloisem Müllerem. U zrodu dlouholeté spolupráce tohoto televizního tandemu stál tehdy nerozsáhlejší projekt ostravského televizního studia, hraný seriál Haldy z roku 1974, jehož dramaturgem se stal právě Karel Wojnar. Význačná byla zejména jeho dramaturgická iniciativa v realizaci televizních seriálů na náměty románů ostravského spisovatele Vojtěcha Martínka v režii Aloise Müllera (Stavy rachotí, Černá země, Kamenný řád – za něj získal Národní cenu z rukou tehdejšího prezidenta Gustava Husáka).

Karel Wojnar byl pravidelným přispěvatelem divadelních recenzí do Moravskoslezského večerníku (1967-1968) později Ostravského večerníku (1969-1970), nárazově publikoval i v Nové svobodě (1967-1968) a Červeném květu (1967-1968), své recenze publikoval i ve vysílání Českého rozhlasu Ostrava. Recenzoval inscenace Divadla Petra Bezruče a Státního divadla v Ostravě v době, kdy se na ostravské scéně realizovaly inscenace významných režisérských osobností, jakými byli Radim Koval, Bedřich Jansa, František Čech či Pavel Hradil. Psal pod vlastním jménem, šifrou (kw), (KW).

Dramaturgické vzdělání a detailní znalost světové literatury byla patrná z každé jeho publikované recenze. Dokázal popsat jak okolnosti vzniku díla, tak specifikovat autorovu další tvorbu, ale i obsáhnout základní téma a sdělení dané hry s možnými přesahy na soudobou situaci a společenské dění. Díky podrobné znalosti ostravského divadelního života zasazoval dané tituly do kontextu tvorby divadla a jeho repertoáru. V jeho recenzích se ale nevyskytuje bližší specifikace divadelních souvislostí v rámci celorepublikového kontextu. Podrobněji se věnoval režijní složce, avšak stejně jako v případě dramaturgie především v rovině témat, vyznění a sdělení. Spíše okrajově, formou stručných konstatování, analyzoval složku hereckou, a pouze výjimečně reflektoval také scénografii. Z Wojnarových recenzí nelze konkrétněji rekonstruovat podobu inscenace, není ve svých popisech příliš konkrétní. Slouží spíše jako dramaturgické výklady, v nichž poukazuje nejdříve na záměry autora a následně na dramaturgicko-režijní výklady samotných realizátorů inscenace. Struktura jeho recenzí je velmi obdobná, schematicky věnoval pozornost nejdříve dramatickému textu, dramaturgickým přesahům, posléze reflektoval s větším či menším důrazem jednotlivé složky.

Až do konce 80. let rovněž příležitostně recenzoval a vydával aktuality a rozhovory o ostravských televizních inscenacích v Nové svobodě, Ostravském kulturním měsíčníku nebo v časopise Československá televize. Své divadelní recenze publikoval ještě v průběhu 90. let například v Rudém právu, Moravskoslezském dni či těšínských Novinách.

Bibliografie

O autorovi:

DROZD, Jan. Skutečnost, nebo western? Moravskoslezský večerník, 1969, 2(11), 4.

GAMROT, Česlav. Na klekátku dramaturg Karel Wojnar. Horizont, 2009, 17, 5.

ROTH, M. Dramaturg Wojnar oslavil šedesátku. Karvinsko, 2000, 4(14), 17.

SMETANA, Miloš. Napětí ve vztahu divadel a divadelních institucí… Divadelní noviny, 1967, 11(1), 6.

ŠVIHÁLEK, Milan. Padesát let Televizního studia Ostrava. Vyd. 1. Ostrava: Česká televize, Televizní studio Ostrava, 2005. 198 s. ISBN 80-85005-53-0.

UHLÁŘ, Břetislav. Velká éra dramatických seriálů: Haldy, Kamenný řád, Bez ženské a bez tabáku. Moravskoslezský deník [cit. 29. 2. 2016]. Dostupný z WWW: http://moravskoslezsky.denik.cz/kultura_region/velka-era-dramatickych-serialu-haldy-kamenny-rad-bez-zenske-a-bez-tabaku-20160229.html

WOJNAR, Karel, SLÍVA, Ladislav. Dialog o problematice kritiky v kraji. Červený květ, 1968, 13(7), 20-22.

Tvůrčí činnost/Díla – výběr:

Televizní projekty (dramaturgie)

Košilka (1974); Haldy (1974) – seriál; Hranice imunity (1976); Ženich mezi dveřmi (1979); Poslední adresa neznámá (1982); Stavy rachotí (1983); Plamen a dým aneb Tajné lásky a veřejné omyly poštovního úředníka v. v. (1983); Černí z Natalie (1983); Tvář za oknem (1985); Černá země (1985); Tichá domácnost (1986); Smrt z laboratoře (1987); Vzestup po šikmé ploše (1988); U nás doma (1988); Advokát ex offo (1988); Mimořádný případ (1989); Ten můj tam má spolužáka (1989)

 

Divadelní kritiky/Recenze:

WOJNAR, Karel. Nejde jen o legendy. Moravskoslezský večerník. 17. 9. 1968, 1(31), 3.

WOJNAR, Karel. Prohraný Hrubín. Moravskoslezský večerník. 10. 12. 1968, 1(88), 3.

WOJNAR, Karel. Hra o život. Moravskoslezský večerník. 10. 2. 1969, 2(27), 3.

WOJNAR, Karel. Faustovské variace. Moravskoslezský večerník. 9. 9. 1969, 2(175), 4.

WOJNAR, Karel. První Dürrenmatt. Moravskoslezský večerník. 17. 9. 1969, 2(181), 4.

WOJNAR, Karel. Opět Karel Čapek. Moravskoslezský večerník. 30. 10. 1969, 2(211), 4.

WOJNAR, Karel. Klasik A. N. Ostrovskij. Moravskoslezský večerník. 10. 11. 1969, 2(218), 4.

WOJNAR, Karel. Zavraždění sv. Celestiny. Moravskoslezský večerník. 19. 1. 1970, 3(13), 4.

WOJNAR, Karel. Whithingovi „Ďábli“ jako novinka. Moravskoslezský večerník. 20. 1. 1970, 3(14), 4.

WOJNAR, Karel. Chudý lakomec. Moravskoslezský večerník. 10. 3. 1970, 3(49), 4.

WOJNAR, Karel. Taková ženská na krku. Moravskoslezský večerník. 1. 4. 1970, 3(64), 4.

WOJNAR, Karel. Co nám dnes říká Shakespeare: Hamlet 1970. Moravskoslezský večerník. 7. 4. 1970, 3(68), 4.

WOJNAR, Karel. Větší Město pražské. Moravskoslezský večerník. 14. 4. 1970, 3(73), 4.

WOJNAR, Karel. Romeo, Julie a tma. Moravskoslezský večerník. 19. 5. 1970, 3(97), 4.

WOJNAR, Karel. Ferdyš stále dobrý. Nová svoboda: deník. 1. 2. 1967, (28), 2.

WOJNAR, Karel. Všechny zvony světa. Nová svoboda. 12. 7. 1967, (166), 2.

WOJNAR, Karel. Ostravské pašije. Nová svoboda. 6. 9. 1967, (214), 2.

WOJNAR, Karel. Novinka v Olomouci. Nová svoboda. 11. 10. 1967, (244), 2.

WOJNAR, Karel. Přitažlivá inscenace. Nová svoboda. 1. 11. 1967, (262), 2.

WOJNAR, Karel. Zábava zaručena. Nová svoboda. 8. 11. 1967, (268), 2.

WOJNAR, Karel. Návrat Mladé gardy. Nová svoboda. 15. 11. 1967, (274), 2.

WOJNAR, Karel. Molière současný? Nová svoboda. 29. 11. 1967, (286), 2.

WOJNAR, Karel. Lásko – měj se hezky! Nová svoboda. 20. 12. 1967, (304), 2.

WOJNAR, Karel. Shakespearova hořká komedie. Nová svoboda. 9. 1. 1968, (7), 2.

WOJNAR, Karel. Nově dramatizovaný „Idiot“. Nová svoboda. 15. 2. 1968, (39), 2.

WOJNAR, Karel. Návrat k Falkenštejnovi. Nová svoboda. 18. 5. 1968, (118), 6.

(kw). Režijní debut. Nová svoboda. 28.6.1968, /153), 6.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

WOJNAR, Karel. Problémy oblastních divadel zůstávají. Červený květ, 1967, 12(2), 46-47.

WOJNAR, Karel. Divadelní kaleidoskop. Červený květ, 1968, 13(9), 43-44.

WOJNAR, Karel. Ve znamení průměru. Červený květ, 1968, 13(5), 35-36.

WOJNAR, Karel. V hledišti dvou divadel. Červený květ, 1968, 13(6), 45-46.