Zpět na výpis osobností

REČKA, Alois

 

Rečka, Alois – básník, publicista, rozhlasový a televizní redaktor

 

16.10.1921 (Klečůvka) – 12.8.1986 (Olomouc)

 

Alois Rečka vystudoval Reálné gymnázium v Kroměříži, ve kterém absolvoval mimo jiné i novinářský seminář. Poté začal pracovat v zahraničním oddělení Československé tiskové kanceláře (ČTK) v Praze. Do Olomouce přišel v roce 1951 jako novinář, rozhlasový a televizní redaktor. Posléze, v roce 1953, se stal vedoucím olomouckého studia Československého rozhlasu a Československé televize, a to až do srpna roku 1968, po němž byl zbaven funkce, a veškerá jeho publikační činnost byla značně omezena.  Alois Rečka se pravidelně setkával s olomouckými umělci a věnoval se mnohožánrové činnosti, např. připravoval výstavní katalogy, zahajoval výstavy, či glosoval výtvarnou tvorbu. Pro Československý rozhlas natáčel původní tvorbu, například melodram Miloše Konvalinky Frývaldov 1931 nebo pásmo vlastních veršů Olomoucké kašny. Do jeho básnické tvorby dále patří Improvizace na Lafayetta či Polibek do kamene. Společně s Josefem Miroslavem Bourkem napsal libreto muzikálové fantazie Úsměv svaté Cecilie.

Jeho zájem o divadlo dokazují také zprávy, reflexe a rozhovory v časopisech a novinách Tvorba, Nová svoboda (do které psal i společně s Jaromírem Jedličkou) a Stráž lidu. V textech, které publikoval pod svým jménem nebo pod zkratkami ar, reč a rč se zaměřoval na olomouckou činohru. Jeho kritické texty jsou stručné a věcné, s občasným sklonem k lyrickému opisu. Kladl důraz na dramaturgickou složku inscenací a zajímal ho především společenský dopad inscenace. Při výstavbě recenzí Alois Rečka dodržoval jistou pravidelnost ve struktuře textu. Začínal přiblížením předlohy/dramatického textu čtenáři, připojoval i kontext autorovy tvorby. Nepouštěl se do explicitního popisu děje, ale spíše se snažil v několika větách shrnout hlavní téma díla. Všímal si především režijně-dramaturgické koncepce, v závěru se vždy věnoval herectví interpretů v hlavních rolích a jejich mluvený projev. Alois Rečka ve svých textech zcela opomíjel hudební složku, minimálně reflektoval i složku výtvarnou.  Do značné míry střídal pochvalné pasáže s kritickými výtkami, jeho formulace však často vyznívají příliš obecně.

 

 

 

 

 

 

 

 

Bibliografie

 

O autorovi: 

 ČERMÁK, Jaroslav. Olomoucké hřbitovy a kolumbária. Olomouc: Memoria Olomouc, 2001. ISBN 80-85807-16-S.

Hlásí se Olomouc [rozhlasový pořad]. ČRo – Olomouc, 4. 5. 2014 14:30.

Bibliografie Dějin českých zemí. Historický ústav AV ČR. Rečka, Alois. [online]. Dostupné z: https://biblio.hiu.cas.cz/authorities/149586?locale=cs

Osobnosti Moravy. [online]. Dostupné z: http://osobnosti-moravy.eu/osobnosti/?id=M9D%2BPnvLTph9wBl8slorsAWgN7NEcjp5UScD%2B%2Fn%2BoDI%3D&order=1

 Divadelní kritiky/recenze:

-reč-. Činohra divadla O. Stibora. Nová svoboda. 9. 4. 1960, 16(86), 2.

REČKA, Alois – JEDLIČKA, Jaromír.. Zamyšlení nad olomouckou činohrou. Nová svoboda. 8. 7. 1962, 18(161), 5.

-rk-. Čapájev na olomoucké scéně. Stráž lidu. 4. 10. 1958, 6(119), 4.

-ar-. Drdovy „Dalskabáty“ v olomouckém divadle. Stráž lidu. 17. 6. 1960, 8(60), 3.

-ar-. Priestleyův „Poklad“ na olomoucké scéně. Stráž lidu. 24. 6. 1960, 8(62), 3.

REČKA, Alois. Divadlo lidu. Tvorba. 12. 11. 1969, 35(11), 10–11.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

(autorka hesla Petra Pánková)