Zpět na výpis osobností

STÝSKAL, Jiří

Stýskal, Jiří – literární historik, teatrolog a vysokoškolský pedagog

8. 1934 (Olomouc) – 6. 2. 2014 (Olomouc)

Jiří Stýskal se narodil roku 1934 v Olomouci. Maturoval na Slovanském gymnáziu v roce 1952 a roku 1957 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého obor čeština – dějepis. V letech 1957-1960 působil jako učitel na středních školách v Jeseníku a Zábřehu. Od roku 1960 pracoval v Univerzitní knihovně v Olomouci. V roce 1961 přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, kde působil jako odborný asistent Katedry českého jazyka a literatury. Od té doby svou odbornou dráhu spojil s olomouckou univerzitou. Doktorát v oboru teorie a dějiny české literatury získal roku 1969. V závěru 60. let se při otevření nového programu uměnovědných studií již specializoval zejména na divadlo a podílel se na vzniku divadelněvědného oboru. Avšak po nástupu normalizace tento zakladatel a vedoucí nové katedry, který přednášel teorii a dějiny divadla, nemohl vyučovat ani publikovat.

Teprve s obnovením demokratických poměrů se naplnila jeho odborná kariéra – v roce 1990 se stal kandidátem věd o umění a o rok později se habilitoval jako docent dějin divadla a literatury. Roku 1990 se stal vedoucím nové Katedry věd o umění. Teprve v roce 1991 mu bylo umožněno habilitovat se pro obor teorie a dějiny literatury, divadla a filmu. Výrazně se podílel na obnovení uměnovědného pracoviště Filozofické fakulty a rozdělení Katedry věd o umění na Katedru teorie a dějiny výtvarného umění, Katedru muzikologie a Katedru teorie a dějin dramatických umění (dnes Katedra divadelních a filmových studií), kterou vedl v letech 1992-1994. Roku 1994 byl oceněn Zlatou medailí Univerzity Palackého. Dále se mu podařilo pro uměnovědné obory olomoucké univerzity získat nově zrekonstruovaný objekt bývalého jezuitského konviktu, kde spoluvytvořil Umělecké centrum Univerzity Palackého. Na katedře působil až do roku 2000.

Jiří Stýskal se zabýval dějinami evropského a českého divadla 20. století. Profiloval se jako znalec meziválečné avantgardy, svůj badatelský zájem věnoval divadlu na Moravě a zvláště pak v Olomouci. Za knihu Bedřich Václavek a divadlo (1971), což byla jeho kandidátská disertace, získal prémii Českého literárního fondu. Dále připravil Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci (1981), z nichž mimo jiné vyšla kolektivní práce Kalendárium dějin divadla v Olomouci (2008), na níž se podílel ještě koncepčně a odborně jako konzultant. Publikoval mnoho studií věnovaných významným osobnostem olomouckého divadla. Zásadní část svého bádání věnoval životu a dílu divadelního režiséra Oldřicha Stibora, o toto téma se opírala i jeho habilitace roku 1991. Do okruhu Stýskalova zájmu však patřila i literatura, dějiny umění, film a jejich mezioborové vztahy. V roce 1966 stál u zrodu festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc.

Zabýval se též dějinami literární a divadelní kritiky a v letech 1964-1969 sám působil jako divadelní kritik. Jeho příspěvky najdeme na stránkách periodik: Časopis Slezského muzea, Česká literatura, Film a divadlo, Kulturní měsíčník, Kdy-kde-co v Olomouci, Scéna aj. Do Nové svobody přispíval recenzemi na činohru mezi lety 1964-1968, do Červeného květu v letech 1965-67 a ve Stráži lidu publikoval mezi lety 1968-69. V kritikách se věnoval především Divadlu Oldřicha Stibora v Olomouci, příležitostně i Státnímu divadlu v Ostravě.

V recenzích nejprve představuje hru, zasazuje její uvedení do kontextu místního i dobového, hledá odůvodnění výběru titulu pro zinscenování. Poté porovnává původní text s výslednou inscenací a provedenými úpravami – zda jde o věrnou interpretaci původního textu či dochází k aktualizaci a posunům od směru, ke kterému je dílo řazeno. Nastiňuje dramaturgicko-režijní pojetí. Porovnává ztvárnění postav s jejich předobrazy. Při hodnocení hereckých výkonů zvažuje užité herecké prostředky a jejich zvládnutí, kvalitu mluveného projevu, zda se herci podařilo vystihnut charakter postavy, všímá si přehrávání. Někdy ovšem slučuje postavu s hercem a je obtížné vyznat se v tom, jak to autor myslel. Scénografií se Stýskal zabývá jen okrajově, v jedné větě ji zmíní a hrubě načrtne, ale nijak důsledně nepopisuje, takže je těžké si ji vizuálně představit. Kostýmy a hudbou se téměř nezabývá.

Ve většině svých textů byl značně kritický, za pomoci argumentů popsal nedostatky, zejména pokud jde o dramaturgii. V odůvodněných případech ale uměl také vyzdvihnout mimořádné umělecké počiny. Nutno však říci, že nejdůležitější složkou byl pro Stýskala vždy text, a od toho své kritické nahlížení na inscenace odvozuje – tedy jak představení předává téma, jak ztvárňuje či pozměňuje postavy, a jak celkově umělecky vyznívá. Stýskal sledoval plnění dramaturgického plánu činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, a proto jsou také nejsilnějšími částmi jeho recenzí právě ty, kde se zabývá dramaturgií a divadelním kontextem. Často zmiňuje zda a jak inscenace obohacuje a doplňuje stávající repertoár, v čem je přínosem. Sledování režijní a dramaturgické linie a zasazení do místních a historických souvislostí jsou největším přínosem jeho recenzí. V jeho textech je znatelná snaha po objektivitě, kritiky působí seriózně, střízlivě. Jazyk je spisovný, místy až akademický, avšak občas se vyskytne i klišé. Používá dlouhá souvětí, někdy i složité větné konstrukty – ač jsou jeho recenze popularizační, jsou vhodné spíše pro poučeného čtenáře.

Bibliografie

O autorovi:

DVOŘÁK, Jan. Jiří Stýskal – zakladatel divadelních studií v Olomouci – a jeho sen. KROK: kulturní revue Olomouckého kraje. 2014, 11(3), s. 54-56. ISSN 1214-6420.

DVOŘÁK, Jan. Almanach Teatrologické společnosti na rok 2008, aneb, Na prahu druhého desetiletí. Praha: Pražská scéna, 2008. Teatrologie. s. 122-124. ISBN 978-80-86102-59-7.

ŠEVČÍKOVÁ, H., PETŘÍK, M.: Cena města Olomouce 1997-1998. Olomouc: Město Olomouc, 1999.

ŠTEFANIDES, Jiří. Jubileum olomouckého teatraloga. Hanácké noviny. 30. 8. 1994, 5(203), 5. ISSN 1210-5376.

 

Tvůrčí činnost/Díla – výběr:

Autor:

Bedřich Václavek a České divadlo v Olomouci v letech 1933-1940. In.: VOJTĚCHOVÁ, Drahoslava (ed.). Počátky české marxistické divadelní kritiky. Praha: Divadelní ústav, 1965.

Dvacet let divadelního života v Olomouci. In.: POSPÍCHAL, Miloslav (ed.). Olomouc v novodobých dějinách. Olomouc, 1965.

Bedřich Václavek a divadlo: předpoklady divadelněkritické tvorby: (1921-1928). Olomouc: Univerzita Palackého, 1971.

Redaktor, editor, spoluautor:

Academia film Olomouc 1968: k problematice vědeckého a populárně vědeckého filmu. Olomouc: Univerzita Palackého, 1969.

O divadle na Moravě. Praha, 1974.

Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci. I. Od počátku do roku 1918. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1981.

 

Divadelní kritiky/Rezence – výběr:

Naši furianti v Olomouci. Nová svoboda: deník Komunistické strany Československa pro ostravský kraj (dále jen Nová svoboda). 14. 1. 1965, (12), 5.

Hra pro dva v olomoucké činohře. Nová svoboda. 9. 2. 1965, (34(, 4.

O odpovědnosti člověka za osud člověka a společnosti. Nová svoboda. 27. 2. 1965, (50), 4.

Olomoucký pokus o nového Revizora. Nová svoboda. 21. 4. 1965, (95), 4.

Kouzlo domova na scéně. Nová svoboda. 24. 6. 1965, (150), 4.

O diváka a o divadlo. Červený květ. 1965, 10(6), 184-186.

Program společensky angažovaného divadla. Nová svoboda. 13. 7. 1965, (166), 4.

Drama lidských vztahů. Nová svoboda. 16. 11. 1965, (274), 5.

Perspektiva sezony. Červený květ. 1965, 10(11, 349-350.

Nedorozumění s vyrozuměním. Nová svoboda. 28. 12. 1965, (309), 5.

Hrátky bez výhry. Drdova hra v olomoucké činohře. Nová svoboda. 11. 1. 1966, (9), 5.

Nevyužitá příležitost. Nová svoboda. 15. 3.  1966, (63), 5.

Poločas olomoucké sezony. Červený květ.  1966, 11(7), 218-220.

Olomoucká činohra ve znamení klasiků. Červený květ. 1966, 11(12), 376-378.

Předznamenání sezony. Červený květ. 1967, 12(12), 48-49.

Strakonický dudák po sedmnácti letech. Stráž lidu. 2. 4. 1968, (32), 3.

Obyčejnost jako dramatické podobenství. Nová svoboda. 25. 5.1968, (124), 6.

Hrabě Oederland časový a nadčasový. Nová svoboda. 29. 6. 1968, (154), 6.

Veselí Veselých windsorských paniček. Stráž lidu. 6. 2. 1969, (15), 3.

K činohře Divadla O. Stibora. Další anglická komedie. Stráž lidu. 13. 2. 1969, (18), 3.

Dub a králíci versus Gardový poručík. Stráž lidu. 29. 5. 1969, (63), 3.