Zpět na výpis osobností

NAVRÁTIL, Jiří

Navrátil, Jiří – redaktor, scénárista, knihovník

1939 (Valašské Meziříčí)

Narodil se ve Valašském Meziříčí v rodině soudce. Maturoval roku 1957 na Akademickém gymnáziu v Praze, kam se rodina v roce 1948 přestěhovala. Vysokoškolské vzdělání získal na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, kde absolvoval v oboru český a ruský jazyk diplomovou prací Z dramatické tvorby Vítězslava Nezvala. V Litoměřicích prošel dvouletou vojenskou službou, poté působil krátce jako scénárista Československé televize, knihovník Městské lidové knihovny a také jako průvodce v Památníku národního písemnictví. Roku 1965 se stal redaktorem nakladatelství Mladá fronta (řídil postupně edici Omega a Ladění), odkud odešel až roku 1997 do nakladatelství Hynek. Zde působil jako vedoucí edice Moderní česká próza až do odchodu do důchodu roku 2001.

Jeho prozaická tvorba byla poprvé časopisecky publikována v Sešitech pro mladou literaturu (OnemocněníZážitky z náměstí Obětí), knižním debutem se stala až sbírka jeho povídek Spálená stráň (1969).  Publikoval rovněž v Tvorbě, Literárním měsíčníku, Nových knihách, v příloze Mladé fronty UM, ve Světě práce, Květech, Kmeni, Listech, Tvaru a jiných. Prozaická tvorba se vyznačovala propojováním autobiografických linií s fikcí, a svou jazykovou i tematickou stylizovaností se Navrátil řadil mezi autory psychologické prózy. Své příběhy situoval především do míst, která důvěrně znal – Valašska a Kroměřížska. Od konce 60. let přispíval svými povídkami, divadelními a televizními recenzemi zejména do Zemědělských novin (zde používal šifry J. N.; jiné své práce pak podepisoval jako Jiří Marek Navrátil, poezii pak také pod pseudonymem Petr Dapit). Tíhl rovněž k divadlu – realizoval se v Divadle Viola, kde režijně zaštítil večery z mladé prózy a poezie.

V období 1956–1970 přispíval svými recenzemi do Mladé fronty, Červeného květuNové svobody, kam psal pdo svým jménem, nebo používal šifru (jnl)V divadelních recenzích prokazoval obsáhlé literární vědomosti. Věnoval se ději i struktuře hry, jejímu obsahu a možnosti dobové divadelní aktualizace. Na základě těchto poznatků hodnotil režijní a herecké interpretace, a zejména míru nové invence a přijetí diváckým obecenstvem. Režijní složce přisuzoval výsadní postavení, ovšem největší pozornost věnoval v recenzích především dramaturgii a hodnocení hereckých výkonů, okrajově zmiňuje i scénografii. Navrátil recenzoval téměř výhradně inscenace Divadla Petra Bezruče, občas se objevuje i recenze na olomouckou činohru. Orientoval se v repertoárové skladbě divadla, znal inscenace, tvůrce, herecké osobnosti, a proto se často pouštěl do komparací s jinými inscenacemi napříč repertoárem i sezonami. Znalost divadelního prostředí prokazoval i odkazováním na nastudování daného titulu v jiném českém městě, následně pak vyhodnocoval specifičnosti a odlišnosti v obou interpretacích. Zároveň dokázal reagovat i na recenze jiných kritiků a věcně o jejich názorech polemizovat. Navrátil byl ve svých recenzích poměrně kritický, ale vždy problém pojmenoval a zdůvodnil své stanovisko.

 

 

 

Bibliografie

O autorovi:

MIKULCOVÁ, Marie a Miroslav GRACLÍK. Kulturní toulky Valašskem. Frýdek-Místek: Alpress, 2001, s. 185.

Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény, 2000, s. 108.

Slovní české literatury po roce 1945 [online]. 2008 [cit. 2018-01-06]. Dostupné z http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=819.

Výběr z tvorby:

Próza:

Malá kupovitá oblačnost (1967); Spálená stráň (1969); Slib (1973); Nitky (1975); Štěstí (1976); Koštýř (1978); Soudcův sen o řetězech (1979); Událost (1979); Světla našich večerů (1980); Kamilův život po matčině smrti (1983); Cestičky a cesty (1989); Modravý večer (2000); Konec prázdnin (1982).

Příspěvky ve sbornících: Mně se tu líbí (1972); Cesta (1974); Kapitán Exner uvádí (1975); Příběhy našich let (1980).

Divadelní kritiky/Recenze:

 

 

 

 

NAVRÁTIL, Jiří. Člověk proti člověku. (Boltův More na ostravské scéně). Mladá fornta, 21. 5. 1963, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Hra prostá jako píseň. Mladá fronta, 1. 6. 1963, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. „Benátky“ s paní Hermanovou. Mladá fronta, 13. 9. 1963, 3.

NAVRÁTIL, Jiří. „Tragická komedie“ v DPB. Mladá fronta, 28. 9. 1963, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Znovuobjevený Krysař. Mladá fronta, 26. 2. 1964, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Dramatická poezie. Mladá fronta, 23. 3. 1964, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. O lidech s maskou. Mladá fronta, 8. 9. 1964, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Obhajoba lidství. Mladá fronta, 2. 2. 1965, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Pocity nad Romulem. Mladá fronta, 23. 2. 1965, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Růže pro Manon. Mladá fronta, 5. 3. 1966, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Věra Lukášová a ti druzí. Mladá fronta, 14. 10. 1966, 3.

NAVRÁTIL, Jiří. Zlosynové a neviňátka. Mladá fronta, 15. 10. 1966, 7.

NAVRÁTIL, Jiří. Co sense klasdik. Mladá fronta, 3. 11. 1966, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Fandíme divadlu. Červený květ 1964, 9(1), 22-23.

NAVRÁTIL, Jiří. O čistotu lidských vztahů. Nová svoboda. 6. 2. 1964, (32), 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Úspěšný pokus o Dyka na scéně Divadla P. Bezruče. Nová svoboda. 20. 2. 1964, (44), 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Obhajoba lidství. Mladá fronta, 2. 2. 1965, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Cyrano bez patosu. Nová svoboda. 9. 2. 1965, (34), 4.

 

NAVRÁTIL, Jiří. Pocity nad Romulem. Mladá fronta, 23. 2. 1965, 4.

NAVRÁTIL, Jiří. Růže pro Manon. Mladá fronta, 5. 3. 1966, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Dürrenmattův aktuální odkaz. Nová svoboda. 11. 3. 1965, (60), 4.

 

 

NAVRÁTIL, Jiří. DPBBez výbojů. Červený květ 1965, 10(4), 114-116.

NAVRÁTIL, Jiří. Čekání na Bezručovce. Červený květ 1965, 10(7), 217.

 

NAVRÁTIL, Jiří. Na okraj tří premiér v Divadle P. Bezruče: Čapek, Hall, Nestroy. Nová svoboda. 5. 10. 1965, (238), 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Klasik kontra současnost. Nová svoboda. 26. 10. 1965, (256), 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Hledání tváře. Červený květ 1965, 10(12), 381-382.

 

NAVRÁTIL, Jiří. Sličná hříšnice z Arrasu. Nová svoboda. 25. 1. 1966, (21), 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Věra Lukášová a ti druzí. Mladá fronta, 14. 10. 1966, 3.

NAVRÁTIL, Jiří. Zlosynové a neviňátka. Mladá fronta, 15. 10. 1966, 7.

NAVRÁTIL, Jiří. Co snese klasik. Mladá fronta, 3. 11. 1966, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Vrchol sezony. Červený květ 1966, 11(1), 28.

NAVRÁTIL, Jiří. Williams a Havel v Ostravě. Červený květ 1966, 11(3), 94-95.

NAVRÁTIL, Jiří. Drama žádá styl. Červený květ  1966, 11(4), 124-125.

NAVRÁTIL, Jiří. Bezručovci dvakrát pod cenou. Červený květ, 1966, 11(11), 352-353.

NAVRÁTIL, Jiří. Strach v titulní roli. Mladá fronta, 10. 11. 1966, 5.

NAVRÁTIL, Jiří.Chvála hostů s výhradou. Mladá fronta, 23. 11. 1966, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Aktuálnost v něčem jiném. Červený květ, 1966, 11(12), 382.

NAVRÁTIL, Jiří. Lidé, myši a sny. Mladá fronta, 10. 12. 1966, 7.

NAVRÁTIL, Jiří. Spory kolem Maryši. Mladá fronta, 16. 12. 1966, 3.

NAVRÁTIL, Jiří. Drama o naději. Mladá fronta, 11. 1. 1967, 5.

 

NAVRÁTIL, Jiří. Abramowův sen a skutečnost. Mladá fronta, 20. 1. 1967, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Komedie jaká má být. Mladá fronta, 4. 2. 1967, 7.

 

NAVRÁTIL, Jiří. Láska proti moci. Nová svoboda. 8. 3. 1967, (58), 2.

 

NAVRÁTIL, Jiří. Směšné vraždění. Mladá fronta, 21. 10. 1967, 7.

NAVRÁTIL, Jiří. Smrt despoty. Mladá fronta, 8. 11. 1967, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Trochu jiný Pirandello. Mladá fronta, 10. 11. 1967, 5.

NAVRÁTIL, Jiří. Filosofská historie. Mladá fronta, 11, 11. 1967, 7.

NAVRÁTIL, Jiří. Dialog s Mladou gardou. Mladá fronta, 25. 11. 1967, 7.

 

 

NAVRÁTIL, Jiří. O Maryši, myších a lidech. Červený květ 1967, 12(2), 34.

NAVRÁTIL, Jiří. Tolstoj, Vančura, Pirandello. Červený květ  1967, 12(12), 47-48.

NAVRÁTIL, Jiří. Divadlo trpké pravdy. Červený květ  1968, 13(12), 46.