Dvořák, František – historik umění, spisovatel, pedagog a publicista
17. 4. 1920 (Červenka) – 9. 11. 2015 (Praha)
František Dvořák byl historikem umění a zároveň autorem mnoha uměleckohistorických studií o významných postavách českého i světového malířství, katalogů výstav, soupisů výtvarných děl a monografií o umění. Byl autorem i několika televizních cyklů, jako např. o historii Karlova mostu, umělecké výzdobě Národního divadla nebo o českých moderních malířích. Po druhé světové válce vystudoval dějiny umění a estetiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Studium zdárně ukončil roku 1949 a poté se stal odborným asistentem profesora Václava Viléma Štecha na pražské Akademii výtvarných umění v Praze. V těchto letech se také podílel na vzniku skupiny Máj, která se jako první veřejně odklonila od oficiálních požadavků socialistického realismu. Roku 1958 začal působit jako odborný pracovník grafické sbírky Národní galerie. Na této pozici setrval dalších pět let, poté přijal příležitost vyučovat na Střední umělecko-průmyslové škole v Praze. Od roku 1969 působil v Olomouc na Univerzitě Palackého, nejprve jako odborný asistent na Katedře výtvarné výchovy Filozofické fakulty a později jako pedagog dějin umění. V této době mimo jiné přispěl několika recenzemi k reflexi olomoucké činohry. Roku 1985 se pak vrátil opět do Prahy jako profesor na Akademii múzických umění a od roku 1993 přednášel i na Univerzitě Karlově, kde byl jmenován profesorem. Byl aktivním členem několika kulturních a uměleckých sdružení (Sborník grafického umění Hollar, sdružení grafiků Hollar, Spolek českých bibliofilů). Jeho recenzentská, publikační, ale i přednášková činnost byla velmi mnohostranná.
Během svého působení v Olomouci se věnoval reflexi olomoucké činohry v Divadle Oldřicha Stibora. Jeho recenze byly publikovány již záhy po jeho příchodu z Prahy v periodicích Stráž lidu a Nová svoboda. I když texty nejsou rozsáhlé, autor na poměrně malém prostoru stručně a jasně vystihuje podstatu jednotlivých složek inscenace. Využívá bohatosti a krásy českého jazyka, přičemž však nesměřuje nikdy k opisu a zbytečnému košatění vět. V recenzích se vždy nejprve věnoval samotné předloze. Stručně seznámil čtenáře s obsahem a hlavním tématem textu, aby následně mohl zhodnotit změny v konkrétní dramatizaci oproti předloze a plynule přejít k práci režiséra. V druhé části recenzí věnoval největší prostor hercům a jejich hereckým výkonům v dané roli, ostatními složkami inscenace se zabýval pouze sporadicky. Hudbu necharakterizoval vůbec, nanejvýš zmínil autora. V závěru recenzí se objevují pozitivní formulace typu „těšíme se na další představení“ nebo „čekáme na další premiéry“. Zdržoval jakéhokoli navrhování řešení a vylepšení problematických části inscenace nebo i větší kritiky tvůrců. Pokud měl na inscenaci negativní názor, věnoval větší prostor samotné předloze a jejímu tématu a pouze v malém prostoru objasňoval svou kritiku. Jeho argumenty byly konkrétní a odůvodněné, zdržoval se pejorativních výrazů či přirovnání. Součástí jeho konstruktivní kritiky bývaly často i odkazy na dřívější inscenace v Divadla Oldřicha Stibora nebo na „kultovní“ pražské inscenace předchozích let. Pokud to má v recenzi své opodstatnění, dokázal zhodnotit i vhodnost volby překladu. Titulkem recenze se nesnažil šokovat nebo zaujmout čtenáře. Volil především kombinace názvu inscenace s místem uvedení. Celkově se jeho stručné, ale významově hutné texty vyznačují provázaností a plynulými přechody jednotlivých částí, přesnou argumentací a bohatým jazykem.
Bibliografie
O autorovi:
JANOUŠEK, Dušan et al. Výtvarní umělci Univerzity Palackého: [Velký sál KVMO, květen 1987]. Olomouc: Krajské vlastivědné muzeum, 1987. 56s.
DVOŘÁK, František a DVOŘÁK, Jan (ed). Divadlo a já, aneb Divadlem k podstatě lidskosti. V tomto souboru vyd. 1. Praha: Pražská scéna, 2010. 146s. ISBN 978-80-86102-67-2.
Český biografický slovník XX. století. Díl 1. A–J. Praha: Paseka, 1999. 634s. ISBN 80-7185-245-7.
Slavíček Lubomír (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800–2008), Sv. 1. Praha: Academia 2016, s. 261–263. ISBN 978-80-200-2094-9.
Divadelní kritiky/Recenze:
DVOŘÁK, František. „RACEK‘“ v podání olomoucké scény. Stráž lidu. 28. 2. 1970, 50(24), 3.
-FD-. Skapinovo Šibalství. Stráž lidu. 18. 4. 1970. 50(44), 3.
DVOŘÁK, František. Podruhé úspěšná Komorní činoherní scéna DOS uvedla drama V den rozvodu. Nová Svoboda. 8. 7. 1970, 26(159), 5.
(autorka hesla Petra Pánková)
