Zpět na výpis osobností

ŠTĚRBOVÁ, Alena

Štěrbová, Alena–  teatroložka, literární historička, rozhlasová teoretička

1939 (Kelčany u Kyjova)

Alena Štěrbová vyrůstala v učitelské rodině. Po absolvování Jedenáctileté střední školy v Kyjově (1956) učila v letech 1956–1958 na Obchodní učňovské škole v Koryčanech. Roku 1958 začala studovat obor čeština – ruština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Absolvovala jej roku 1962 a krátce učila na Základní škole v Ostravě – Porubě. Ještě téhož roku odtud přešla do literárně dramatické redakce Československého rozhlasu v Ostravě (rozhlasového studia v Olomouci). Poté byla zaměstnána jako vedoucí oddělení estetiky Okresního domu osvěty v Olomouci, koncem šedesátých let byla externí redaktorkou časopisu Index. Roku 1968 se stala odbornou asistentkou na Katedře bohemistky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se na nově zřízeném uměnovědném oboru orientovala na teatrologické disciplíny. Roku 1970 obhájila doktorskou práci Mládí v novém českém dramatu a roku 1983 pak na Filozofické fakultě University Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita) obhájila kandidátskou disertaci Slovesné umění v rozhlase. Působila jako vědecká tajemnice olomoucké pobočky Literárněvědné společnosti při Československé akademii věd (1968-1992), v letech 1965-1991 redigovala tiskoviny filmové přehlídky Academia Film Olomouc. Od roku 1968 také externě spolupracovala s Československým rozhlasem – zúčastňovala se seminářů, soutěží Prix Bohemia aj.

Habilitovat se Štěrbová mohla až roku 1990. Mezi lety 1990-1999 působila jako vedoucí literárněvědné sekce Katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a členka akademického senátu. Přednášela dějiny české literatury první poloviny dvacátého století. Vědecký zájem Štěrbové zahrnuje problematiku teorie a dějin uměleckého vysílání rozhlasu, teorie a dějin nové české literatury (především dramatu) a kritickou reflexi olomouckého činoherního divadla. Publikovala v FLP revue, Stráži lidu, Nové svobodě, Červeném Květu, Ostravském kulturním měsíčníku, Scéně, Slovenském divadle a dalších. Několik kritik napsala již na konci 60. let, hojněji však začala publikovat až po roce 1970, kdy se stala hlavní recenzentkou olomoucké činohry. Ve sledovaném období let 1956–1970 uveřejňovala své příspěvky v FLP revue (1965) a Stráži lidu (1967-68), a to zejména na představení činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci.

Své recenze začíná Štěrbová kontextem původní hry. Při uvedení díla Bertolda Brechta např. značnou část textu věnuje explikaci jeho epického divadla. Jindy více představí samotného autora, je-li méně známý. Tento úvod poté propojuje se samotnou kritikou inscenace. Pozorně si všímá rytmu, tempa a spádu. Dle uvážení věnuje prostor hereckým výkonům či režijním nápadům. Hledá v představení jednotící koncepci, kterou ne vždy nalézá. Má dostatečné pojmové zázemí, aby bez problémů popsala komiku, zaměřuje se také na kontakt jeviště s hledištěm. Občas zmíní scénickou či hudební složku, které ovšem nijak blíže nepopisuje. Došlo-li v představení k technickým problémům, zmíní i je. Nebojí se po argumentaci konstatovat marnost dané inscenace, výjimečněji pak představení vyzvednout. Často najdeme v jejích textech explicitně subjektivní linku, kdy vyslovuje své náměty na případné změny, popisuje svá očekávání a jejich (ne)naplnění, avšak nebojí se přiznat přehodnocení svých počátečních odsudků. Myslí také na diváky, všímá si jejich skladby a reakcí. Je víc než zřejmé, že autorka má k divadlu vřelý vztah, a přestože námi zkoumané kritiky pocházejí z počátků její recenzentské kariéry, mají již vysokou úroveň jazykovou, věcnou i autorskou.

Bibliografie

Autorka:

O současném činoherním divadle. 1990, Ostrava, Profil.

Rozhlasová inscenace. Teoreticky komentované dějiny české rozhlasové produkce. Olomouc: Univerzita Palackého, 1995.

Topolovo básnické drama. Pokus o analýzu deseti her Josefa Topola. Olomouc: Danal, 1999.

Modelové hry Václava Havla. Olomouc: Univerzita Palackého, 2002.

Metaforické hry Josefa Topola. Olomouc: Univerzita Palackého, 2003.

Dramatická podobenství Oldřicha Daňka. Olomouc: Univerzita Palackého, 2004.

Spoluautorka:

Rozhlas a slovesné umění I. Olomouc, Univerzita Palackého. 1976.

Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci I. Od počátku do roku 1918. Praha, 1981. red. Jiří Stýskal.

Rozhlas a slovesné umění II. Olomouc: Univerzita Palackého, 1991.

Panorama české literatury. Literární dějiny od počátků do současnosti. red. L. Machala, E. Petrů, 1994, Olomouc, Rubico.

Umělecké osobnosti brněnského rozhlasu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2001.

Divadelní kritiky/Recenze – výběr:

Polemika s Gogolem. FLP revue. 1965, (1–2), 13.

Československá premiéra Badelovy Marije. FLP revue. 1965, (4), 15.

Dvakrát o olomoucké činohře. FLP revue. 1965, (5–6), 31.

Žebrácká opera. Stráž lidu. 7. 3. 1967, (19), 3.

Přijďte se pobavit. K premiéře komedie Kaviár nebo čočka? Stráž lidu. 3. 5. 1967, (35), 3.

Čs. činoherní premiéra v Olomouci. Mrtvá královna. Stráž lidu. 16. 5. 1967, (39), 2.

Normálka aneb Svatba jako řemen. Stráž lidu. 30. 6. 1967, (52), 3.

Zmije. Další československá premiéra v Olomouci.  Stráž lidu. 17. 10. 1967,( 83), 3.

Druhá činoherní premiéra. Stráž lidu. 24. 11. 1967, (94), 2.

Dvakrát z olomoucké činohry. Stráž lidu. 8. 12. 1967, (98), 2.

Filozofická metafora života. Stráž lidu. 17. 5. 1968, (40), 3.

Jarmark moderní civilizace. K činoherní premiéře DOS. Stráž lidu. 11. 6. 1968, (47), 4.

Obraz naděje i odhodlání. Stráž lidu. 12. 10. 1968, (84), 3.