Stýskal, Jiří – literární historik, teatrolog a vysokoškolský pedagog
30. 8. 1934 (Olomouc) – 6. 2. 2014 (Olomouc)
Jiří Stýskal se narodil roku 1934 v Olomouci. Maturoval na Slovanském gymnáziu v roce 1952 a roku 1957 absolvoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého obor čeština – dějepis. V letech 1957–1960 působil jako učitel na středních školách v Jeseníku a Zábřehu. Od roku 1960 pracoval v Univerzitní knihovně v Olomouci. V roce 1961 přešel na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého, kde působil jako odborný asistent Katedry českého jazyka a literatury. Od té doby svou odbornou dráhu spojil s olomouckou univerzitou. Doktorát v oboru Teorie a dějiny české literatury získal roku 1969 a v této době se, po otevření nového programu uměnovědných studií, již specializoval zejména divadlo a podílel se na vzniku divadelněvědného oboru. Po nástupu normalizace nemohl vyučovat ani publikovat. Teprve s obnovením demokratických poměrů se naplnila jeho odborná kariéra – v roce 1990 se stal kandidátem věd o umění a o rok později se habilitoval jako docent dějin divadla a literatury. Roku 1990 se zasloužil o ustavení nové Katedry věd o umění a jako její vedoucí se v roce 1992 postaral o její rozdělení na tři uměnovědná pracoviště: Katedru uměnovědy, Katedru muzikologie a Katedru teorie a dějin dramatických umění (dnes Katedra divadelních a filmových studií), kterou vedl v letech 1992–1994. Roku 1994 byl oceněn Zlatou medailí Univerzity Palackého. Na katedře působil až do roku 2000. Jiří Stýskal se zabýval dějinami evropského a českého divadla 20. století. Profiloval se jako znalec meziválečné avantgardy, svůj badatelský zájem věnoval divadlu na Moravě a zvláště pak v Olomouci. Za knihu Bedřich Václavek a divadlo (1971), což byla jeho kandidátská disertace, získal prémii Českého literárního fondu. Dále připravil Přehledné dějiny české literatury a divadla v Olomouci (1981), z nichž mimo jiné vyšla kolektivní práce Kalendárium dějin divadla v Olomouci (2008), na níž se podílel ještě koncepčně a odborně jako konzultant. Publikoval mnoho studií věnovaných významným osobnostem olomouckého divadla. Zásadní část svého bádání věnoval životu a dílu divadelního režiséra Oldřicha Stibora, o toto téma se opírala i jeho habilitace roku 1991. Do okruhu Stýskalova zájmu však patřila i literatura, dějiny umění, film a jejich mezioborové vztahy. V roce 1966 stál u zrodu festivalu populárně vědeckých filmů Academia Film Olomouc.
Zabýval se též dějinami literární a divadelní kritiky a v letech 1964–1969 sám působil jako divadelní kritik. Jeho příspěvky najdeme na stránkách periodik: Časopis Slezského muzea, Česká literatura, Film a divadlo, Kulturní měsíčník, Kdy-kde-co v Olomouci, Scéna aj. Do Nové svobody přispíval recenzemi na činohru mezi lety 1964–1968, do Červeného květu v letech 1965–1967 a ve Stráži lidu publikoval mezi lety 1968–1969. V kritikách se věnoval především Divadlu Oldřicha Stibora v Olomouci, příležitostně i Státnímu divadlu v Ostravě. V recenzích nejprve představoval hru, zasazoval její uvedení do kontextu místního i dobového, hledal odůvodnění výběru titulu pro inscenování. Poté porovnával původní text s výslednou inscenací a provedenými úpravami – zda jde o věrnou interpretaci původního textu, či dochází k aktualizaci. Nastiňoval dramaturgicko-režijní pojetí a porovnával ztvárnění postav s jejich předobrazy. Při hodnocení hereckých výkonů zvažoval užité herecké prostředky a jejich zvládnutí, kvalitu mluveného projevu, zda se herci podařilo vystihnut charakter postavy, všímal si přehrávání. Scénografií se Stýskal zabýval jen okrajově, v jedné větě ji zmínil a hrubě načrtnul, ale nijak dále důsledně nepopisoval, takže je těžké si ji vizuálně představit. Kostýmy a hudbou se téměř nezabýval. Ve většině svých textů byl značně kritický, za pomoci argumentů popsal nedostatky, zejména pokud jde o dramaturgii. V odůvodněných případech ale uměl také vyzdvihnout mimořádné umělecké počiny. Nutno říci, že nejdůležitější složkou byl pro Stýskala vždy text, a od něho své kritické nahlížení na inscenace odvozoval – nastínil, jak představení předávalo téma, jak byly ztvárněny postavy a jak celkově jevištní tvar umělecky vyznívá.
Stýskal velmi pečlivě sledoval dramaturgii činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, a proto jsou také nejpřínosnějšími částmi jeho recenzí právě ty pasáže, v nichž se zabýval dramaturgií a divadelním kontextem. Často zmiňoval, zda a jak inscenace obohacovala a doplňovala stávající repertoár, v čem byla přínosem. Sledování režijní a dramaturgické linie a zasazení do místních a historických souvislostí jsou největším přínosem jeho recenzí. V jeho textech je znatelná snaha po objektivitě, kritiky působí seriózně, střízlivě, místy až akademicky, na druhou stranu v některých textech používal dlouhá souvětí nebo složité větné konstrukty. I když v jeho recenzích byl čitelný popularizační aspekt, oslovovaly svou odbornou úrovní spíše poučeného čtenáře.
Bibliografie
O autorovi:
DVOŘÁK, Jan. Jiří Stýskal – zakladatel divadelních studií v Olomouci – a jeho sen. KROK: kulturní revue Olomouckého kraje. 2014, 11(3), s. 54-56. ISSN 1214-6420.
DVOŘÁK, Jan. Almanach Teatrologické společnosti na rok 2008, aneb Na prahu druhého desetiletí. Praha: Pražská scéna, 2008. Teatrologie. s. 122–124. ISBN 978-80-86102-59-7.
Cena města Olomouce 1997–1998. Olomouc: Město Olomouc, Galerie Caesar, 1999.
ŠTEFANIDES, Jiří. Jubileum olomouckého teatrologa. Hanácké noviny. 30. 8. 1994, 5(203), 5. ISSN 1210-5376.
Divadelní kritiky/Recenze:
STÝSKAL, Jiří. Naši furianti v Olomouci. Nová svoboda. 14. 1. 1965, 21(12), 5.
STÝSKAL, Jiří. Hra pro dva v olomoucké činohře. Nová svoboda. 9. 2. 1965, 21(34), 4.
STÝSKAL, Jiří. O odpovědnosti člověka za osud člověka a společnosti. Nová svoboda. 27. 2. 1965, 21(50), 4.
STÝSKAL, Jiří. Olomoucký pokus o nového Revizora. Nová svoboda. 21. 4. 1965, 21(95), 4.
STÝSKAL, Jiří. Kouzlo domova na scéně. Nová svoboda. 24. 6. 1965, 21(150), 4.
STÝSKAL, Jiří. O diváka a o divadlo. Červený květ. 1965, 10(6),184–186.
STÝSKAL, Jiří. Program společensky angažovaného divadla. Nová svoboda. 13. 7. 1965, 21(166), 4.
STÝSKAL, Jiří. Drama lidských vztahů. Nová svoboda. 16. 11. 1965, 21(274), 5.
STÝSKAL, Jiří. Nedorozumění s vyrozuměním. Nová svoboda. 28. 12. 1965, 21(309), 5.
STÝSKAL, Jiří. Hrátky bez výhry. Drdova hra v olomoucké činohře. Nová svoboda. 11. 1. 1966, 22(9), 5.
STÝSKAL, Jiří. Nevyužitá příležitost. Nová svoboda. 15. 3. 1966, 22(63), 5.
STÝSKAL, Jiří. Poločas olomoucké činohry. Červený květ. 1966, 11(7), 218–220.
STÝSKAL, Jiří. Olomoucká činohra ve znamení klasiků. Červený květ. 1966, 11(12), 376–378.
STÝSKAL, Jiří. Předznamenání sezony. Červený květ. 1967, 12(12), 48–49.
STÝSKAL, Jiří. Strakonický dudák po sedmnácti letech. Stráž lidu. 2. 4. 1968, 16(32), 3.
STÝSKAL, Jiří. Obyčejnost jako dramatické podobenství. Nová svoboda. 25. 5.1968, 24(124), 6.
STÝSKAL, Jiří. Hrabě Oederland časový a nadčasový. Nová svoboda. 29. 6. 1968, 24(154), 6.
STÝSKAL, Jiří. Veselí Veselých windsorských paniček. Stráž lidu. 6. 2. 1969, 17(15), 3.
STÝSKAL, Jiří. K činohře Divadla O. Stibora. Další anglická komedie. Stráž lidu. 13. 2. 1969, 17(18), 3.
STÝSKAL, Jiří. Dub a králíci versus Gardový poručík. Stráž lidu. 29. 5. 1969, 17(63), 3.
(autorka hesla Jana Řezníčková)
