Štěrbová, Alena – teatroložka, literární historička, rozhlasová teoretička
25. 4. 1939 (Kelčany u Kyjova)
Alena Štěrbová vyrůstala v učitelské rodině. Po absolvování Jedenáctileté střední školy v Kyjově (1956) učila v letech 1956–1958 na Obchodní učňovské škole v Koryčanech. Roku 1958 začala studovat obor čeština – ruština na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Absolvovala jej roku 1962 a krátce učila na Základní škole v Ostravě-Porubě. Ještě téhož roku odtud přešla do literárně dramatické redakce Československého rozhlasu v Ostravě (rozhlasového studia v Olomouci). Poté byla zaměstnána jako vedoucí oddělení estetiky Okresního domu osvěty v Olomouci, koncem 60. let byla externí redaktorkou časopisu Index. Roku 1968 se stala odbornou asistentkou na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde se na nově zřízeném uměnovědném oboru orientovala na teatrologické disciplíny. Roku 1970 obhájila doktorskou práci Mládí v novém českém dramatu a roku 1983 pak na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnes Masarykova univerzita) obhájila kandidátskou dizertaci Slovesné umění v rozhlase. Působila jako vědecká tajemnice olomoucké pobočky Literárněvědné společnosti při Československé akademii věd (1968–1992), v letech 1965–1991 redigovala tiskoviny filmové přehlídky Academia Film Olomouc. Od roku 1968 také externě spolupracovala s Československým rozhlasem – zúčastňovala se seminářů, soutěží Prix Bohemia aj. Habilitovat se mohla Štěrbová až roku 1990. Mezi lety 1990–1999 působila jako vedoucí literárněvědné sekce Katedry bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, byla členkou Akademického senátu Filozofické fakulty UP. Přednášela dějiny české literatury první poloviny 20. století. Vědecký zájem Štěrbové zahrnuje problematiku teorie a dějin uměleckého vysílání rozhlasu, teorie a dějin nové české literatury (především dramatu) a kritickou reflexi olomouckého činoherního divadla.
Publikovala v FLP revue, Stráži lidu, Nové svobodě, Červeném květu, Ostravském kulturním měsíčníku, Scéně, Slovenském divadle a dalších. Několik kritik napsala již na konci 60. let, hojněji však začala publikovat až po roce 1970, kdy se stala hlavní recenzentkou olomoucké činohry. Vesledovaném období let 1956–1970 uveřejňovala své příspěvky v FLP revue (1965) a Stráži lidu (1967–1968), a to zejména na představení činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci. Své recenze většinou začínala Štěrbová pravidelně kontextem původní hry. Při uvedení dílaBertolta Brechta například značnou část textu věnovala explikaci jeho epického divadla. Jindy naopak více představila samotného autora, který byl méně známý. Tento úvod vždy propojila se samotnou kritikou inscenace. Pozorně si všímala rytmu, tempa a spádu představení. Dle uvážení věnovala prostor hereckým výkonům či režijním nápadům. Hledala jednotící koncepci inscenace, kterou však mnohdy nenalezla. Její kritické texty vykazují dostatečné pojmové zázemí, autorka bez problémů popisuje stylové aspekty, charakterizuje herecké prostředky, zaměřuje se také na kontakt jeviště s hledištěm. Spíše sporadicky se Štěrbová věnovala v recenzích scénické či hudební složce, naopak zmiňovala i případné technické problémy konkrétního představení. Nebála se po argumentaci konstatovat například marnost nastudované inscenace, výjimečněji pak představení vyzvednout. Často najdeme v jejích textech explicitně subjektivní rovinu, kdy vyslovovala své náměty na případné změny, popisovala svá očekávání a jejich (ne)naplnění, na druhé straně se nebála přehodnotit své počáteční odsudky. Myslela také na diváky, v recenzích si všímala jejich skladby a reakcí.
Z dohledaných textů je víc než zřejmé, že autorka měla k divadlu vřelý vztah, a přestože námi zkoumané kritiky pocházejí z počátků její recenzentské kariéry, vykazují vysokou jazykovou úroveň, velkou míru kritičnosti, podepřenou odbornou argumentací, a v neposlední řadě i specifický autorsky styl.
Bibliografie
O autorce:
Hanuška, Petr. Životní jubileum Aleny Štěrbové. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis, Facultas Philosophica, Philologia 72. Olomouc: Univerzita Palackého, 2000, s. 185.
Běhal, Rostislav. Kdo je kdo v sedmdesátileté historii Českého rozhlasu. Praha: Sdružení pro rozhlasovou tvorbu, 1994, s. 252.
Kolářová, Bohuslava. Doc. PhDr. Alena Štěrbová, CSc. (roz. Neničková). Svět rozhlasu, 2014, 31, s. 65–67.
Divadelní kritiky/Recenze:
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Polemika s Gogolem. FLP revue – kulturně politický měsíčník University Palackého v Olomouci. Olomouc: Universita Palackého, 1965, 1964–1965(1-2), 13.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Československá premiéra Badelovy Marije. FLP revue – kulturně politický měsíčník University Palackého v Olomouci. Olomouc: Universita Palackého, 1965, 1964–1965(4), 15.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Dvakrát o olomoucké činohře. FLP revue – kulturně politický měsíčník University Palackého v Olomouci. Olomouc: Universita Palackého, 1965, 1964–1965(5–6), 31.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Žebrácká opera. Stráž lidu. 7. 3. 1967, 15(19), 3.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Přijďte se pobavit. K premiéře komedie Kaviár nebo čočka? Stráž lidu. 3. 5. 1967, 15(35), 3.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Čs. činoherní premiéra v Olomouci. Mrtvá královna. Stráž lidu. 16. 5. 1967, 15(39), 2.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Normálka aneb Svatba jako řemen. Stráž lidu. 30. 6. 1967, 15(52), 3.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Zmije. Další československá premiéra v Olomouci. Stráž lidu. 17. 10. 1967, 15(83), 3.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Druhá činoherní premiéra. Stráž lidu. 24. 11. 1967, 15(94), 2.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Dvakrát z olomoucké činohry. Stráž lidu. 8. 12. 1967, 15(98), 2.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Filozofická metafora života. Stráž lidu. 17. 5. 1968, 16(40), 3.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Jarmark moderní civilizace. K činoherní premiéře DOS. Stráž lidu. 11. 6. 1968, 16(47), 4.
ŠTĚRBOVÁ, Alena. Obraz naděje i odhodlání. Stráž lidu. 12. 10. 1968, 16(84), 3.
(autorky hesla Jana Řezníčková, Tatjana Lazorčáková)
