Justl, Vladimír – literární a divadelní historik, bohemista, dramaturg a režisér
27. 10. 1928 (Kladno) – 18. 6. 2010 (Praha)
Vladimír Justl se věnoval literární historii, kritice, editorské činnosti a režii literárních pořadů. Roku 1947 zahájil studium bohemistiky a filozofie na Univerzitě Karlově v Praze. Z politických důvodů bylo jeho studium po čtyřech letech přerušeno, a tak se po pár letech přihlásil ke studiu češtiny a polštiny na Univerzitě Palackého v Olomouci, které roku 1955 úspěšně dokončil. Již během svého studia se stal redaktorem Státního nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, ve kterém zůstal až do roku 1965, kdy začal pracovat pro nakladatelství Odeon a zároveň se stal uměleckým šéfem pražské vinárny Viola. Na přelomu 50. a 60. let přednášel externě na olomoucké univerzitě českou literaturu. V 90. letech se začal věnovat pedagogické činnosti. Od roku 1991 přednášel na DAMU a o dva roky později se stal docentem na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Od roku 1995 byl také místopředsedou Obce spisovatelů. Během svého života byl členem několika uměleckých a redakčních rad, např. divadla Semafor, časopisu Repertoár malé scény aj. Po roce 1990 působil v umělecké radě Nadace Lyry Pragensis, a také byl předsedou správní rady Nadace F. Langa a členem redakční rady Divadelních novin. Pravidelně přispíval svými články do novin a časopisů, např. Česká literatura, Červený květ, Divadelní noviny, Divadlo, Kultura, Kulturní tvorba, Květ, Lidové noviny, Literární noviny, Plamen, Scéna, Svobodné slovo, Večerní Praha, a mnoha dalších. Ve svých článcích se věnoval klasické i soudobé české literatuře, především poezii a dílu Vladimíra Holana. Vedle literatury se věnoval recepci divadelní teorie a historie. Má za sebou režijně i jako scenárista řadu literárních pořadů pro Divadlo hudby a Violu. Ke konci svého života byl oceněn ministerskou medailí Artis Bohemiae Amicis za celoživotní dílo, a také mu byla udělena cena Magnesia Litera za celoživotní přínos české literatuře.
Jeho recenze se pravidelně v 60. letech objevovaly v časopise Červený květ, psal o ostravské a opavské činohře, o šumperském i olomouckém divadle. Používal převážně celé jméno, nebo šifer vju, rl., tl, V. J. Vladimír Justl ve svých kritikách užíval subjektivního přístupu a ich formy. Dával čtenářům na srozuměnou, že se jedná pouze o jeho osobní názor, a tím je nabádal k polemice a diskuzi. Zaměřoval se především na olomouckou scénu a z textů je patrná jeho obsáhlá znalost dobového kontextu a divadelního prostředí. V úvodu se vždy věnoval dramatu či literární předloze a v nich obsaženým tématům, dále však své kritiky rozvíjel s ohledem na ostatní složky. S velkým zaujetím se věnoval především herecké složce a spíše rozebíral jednotlivé výkony herců než kooperaci celého hereckého souboru. Zajímavá je jeho zaujatost složkou hudební, vnímal ji silně a interpretoval ji na základě výpovědi dané hry.
Většina jeho recenzí shrnuje několik inscenací, často z více divadel, případně dokonce kriticky reflektuje celou sezonu a jednotlivé tituly jsou zařazovány do širšího kontextu nejen konkrétního divadla a souboru, ale i divadel ostatních, přičemž si všímá dramaturgického směřování. Jeho texty tak mají často komparační charakter.
Bibliografie
O autorovi:
JANOUŠEK, Pavel et. al. Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl 1., A–L. Praha: Brána: Euromedia Group – Knižní klub 1999, s. 348–349.
TOMEŠ, Josef a kol. Český bibliografický slovník XX. století. Díl 1., A–J. Praha: Paseka 1999, s. 633.
ŠULC, Jan. Kromě práce uměl Vladimír i žít. (S Martou Hrachovinovou o Vladimíru Justlovi.) Souvislosti, 2013, č. 2. [cit. 15. 11. 2018]. Dostupné z: http://www.souvislosti.cz/clanek.php?id=1488.
Divadelní kritiky/Recenze:
JUSTL, Vladimír. Portrét herečky. Červený květ. 1963, 8(4), 123.
JUSTL, Vladimír. Příklad i pro Ostravu. Červený květ. 1963, 8(11), 349–350.
JUSTL, Vladimír. 3x Opava + 3x Ostrava. Červený květ. 1964, 9(4), 112–114.
JUSTL, Vladimír. Na konci sezony. Červený květ. 1965, 10(8), 251–252.
JUSTL, Vladimír. Než se zvedne opona. Červený květ. 1965, 10(9), 276–279.
JUSTL, Vladimír. Dvakrát Olomouc. Divadelní noviny. 1969, (13), 6, 4.
(autorka hesla Tereza Kmoníčková)
