Zpět na výpis článků

Prostitutka za peníze (ne)miluje

Pokud je vám pod 18 let, na tohle představení se bez občanského průkazu se správným datem nedostanete. Autorská hra, kterou začátkem letošní sezony uvedlo Divadlo Tramtarie Sex zadarmo nedostaneš, aneb můj život s prostitutkami, je totiž trochu odvážná. Lechtivou komedii napsal hostující Jiří Antonín Trnka, který inscenaci i režíroval a je podepsán například pod úspěšným Kabaretem nahatý Shakespeare. Trnka sám tvrdí, že je rád, když se u jeho her lidé pobaví, ale zároveň v nich najdou i určitý filozofický podtext, a hra podle kanadského autobiografického komiksu Chestera Browna Sex není zadarmo, vyprávějící o zkušenostech s prostitucí, vzbuzovala velká očekávání.

Příběh hry je docela jednoduchý. Jindřich Langer, úspěšný grafik, dostane kopačky od své přítelkyně, a po nějaké době zjistí, že mu chybí sex. A tak se rozhodne vyzkoušet si hezké chvilky prostě koupit, protože o vztah už nemá zájem a vyhledá služby prostitutky. Hned první návštěva v něm zanechá tak silný dojem, že se plně oddá zkoušení různých sexuálních praktik. A tak si vcelku spokojeně žije, dokud se ovšem do jedné prostitutky nezamiluje. Co se ale nestane? Prostitutka Lada zmizí a začíná strastiplná záchranná akce v doprovodu svérázného kamaráda Joea a transvestity Lindy. Iracionální zápletka kupodivu nepůsobí nijak kýčovitě, naopak napomáhá komickým gagům, slovnímu humoru a ironii.

Dalo by se říct, že hra má epizodickou strukturu, neboť humor obvykle vychází z konkrétní situace. Přítomnost hlavní postavy ve všech scénách tvoří z pouhého sledu skečů jednotný celek. Kromě hlavní postavy tomu napomáhá i malý počet herců, které vidíme na jevišti v několika rolích. Přesun herců do jiných rolí nebyl ale nijak nepřirozený, čemuž pomohlo i typizování vedlejších postav, od kamarádů po prostitutky. Jedinou výjimkou je „ta pravá“ prostitutka Lada. Její chování je proměnlivé, náznaky lásky i udržování si odstupu se střídají tak často, že ani divák si není jistý, jaké její pocity vlastně jsou. Petře Konev Čihákové se povedlo v této roli diváky nejen zmást, ale zároveň je dojmout svým monologem o nešťastném osudu lehké ženy. Miroslav Černý, který je podobný autorovi komiksu, zas dodal hlavní postavě jistou míru zdrženlivosti a stydlivosti, která pomohla ukázat moderního muže jako snadnou oběť současných žen. Největší pozornost diváků ovšem poutal Marek Zahradníček v roli Lindy. Postava transvestity byla jedním z nejvtipnějších aspektů představení, a díky ní si přišli na své všichni milovníci komedií stylu Někdo to rád horké.

Prakticky každá inscenační složka byla podřízena hravému neformálnímu duchu, snad kromě scénografie, ačkoliv i ta si zadala s tématem lidských her využitím velkých hracích kostek v černé a červené barvě. Tyto velké rekvizity představovaly nejrůznější předměty, které byly zrovna potřeba – nejčastěji postel nebo stůl, herci z nich během chvíle ale vymodelovali například auto. Kostky byly prakticky jediné barevné části jinak minimalistické scény. Ta totiž staví na černobílé kombinaci a čistých liniích, stejně jako styl kresby v původním komiksu. Bílé jeviště, černé rekvizity doplněné červenou jako symbolem vášně, hříchu i lásky.

Mimo toho, že prostituce je u nás nelegální a v celé hře figuruje téma sexu, jsem nezpozorovala na scéně nic opravdu nevhodného, co by vybízelo k nastavení věkové hranice nad osmnáct let. Sex bývá ukázán mnohem názorněji v mnoha inscenacích klasických her i bez věkového omezení. Inscenace Sex zadarmo nedostaneš je na své téma opravdu vkusná a stejně jako předloha nikdy nesklouzne k pouhé pornografii. Pohlavní styk není klíčovým motivem příběhu. Navíc je v inscenaci vyjádřen decentní, obvykle vtipnou, či jen symbolickou animací promítanou na zadní stěnu scény. Je ale pravdou, že právě sex byl v představení i trochu rušivým prvkem. V první polovině hry, kdy se jedná o experimentování a zkoušení různých sexuálních praktik, animované scénky pobaví, ve druhé části občas divácký zážitek spíše narušují, neboť se často opakuje jediná psychedelická verze a rozuzlení zápletky jen zbytečně oddalují… I přes tento malý nedostatek je ale inscenace plná hravého, i když někdy drsného humoru a pokud nejste příliš útlocitná duše, určitě se na ní pobavíte.


  • DIVADLO TRAMTARIE Sex zadarmo nedostaneš
  • Režie: Jiří Antonín Trnka
  • Dramaturgie: Vladislav Kracík
  • Scéna a kostýmy: Adéla Szturc
  • Výtvarná spolupráce: Tereza Tylová, Kateryna Kuprysyuk
  • Animace: Sonislava Popová
  • Hudba: Martin Peřina
  • Zpěv: Jiří Antonín Trnka
  • Light design: Aleš Hejral
  • Zvuk: Rikki Beran
  • Světla: Daniel Bodlák
  • Technická spolupráce na scéně: Jiří Krliš
  • Technická spolupráce na projekcích: Jan Volf a Andrea Simperová
  • Účinkují: Miroslav Černý, Vít Pištěcký, Barbora Šebestíková, Marek Zahradníček, Petra Konev Čiháková, Tereza Toth Čápová

Premiéra 20. 9. 2017, recenze psána z reprízy 5. 12. 2017.

FOTO: archiv Divadla Tramtarie

Poslední články autora

Divadelní Flora 2018: Uvězněna v rytmu Morseovy abecedy

Argentinským Divokým historkám to v Čechách svědčí

Rasputin hrozbou sám sobě