V pondělí 13. května začal 24. ročník česko-slovenského divadelního festivalu Setkání/Stretnutie ve Zlíně. Při úvodním proslovu došlo k již tradičnímu předání ceny Martina Porubjaka za mimořádný přínos česko-slovenským vztahům, kterou tentokrát obdržel režisér Jan Antonín Pitínský. Poté následovalo představení Slovenského národného divadla Bratislava Láskavé bohyne, kde se v hlavních rolích objevila mimo jiné také patronka letošního ročníku – Táňa Pauhofová.
Inscenace je adaptací stejnojmenného románu Jonathana Littella, který je koncipován jako fiktivní memoáry důstojníka SS Maxmiliána Aueho. Režisérem inscenace je Michal Vajdička, který za ni získal cenu Dosky za nejlepší režii sezóny 2013/2014 a tutéž cenu získala také samotná inscenace i představitel hlavní postavy Maximiliána Aueho – Ľuboš Kostelný. Důvodem, proč mají Láskavé bohyne takový ohlas, by mohlo být poměrně tabuizované téma zaměřené na soukromý život příslušníků SS, zde konkrétně na postavu Maxmiliána Aueho, který je odkrýván nekompromisním nevybíravým způsobem a rozhodně se nejedná o stereotypní pojetí Hitlerových přívrženců. Přece všichni jsme lidi a každý se snaží i v nepříznivé době přežít, no ne? To je jedna ze stále se opakujících otázek hlavního (anti)hrdiny.
Představení se odehrává v malém, stroze vybaveném pokoji, který je umístěný ve středu zděné konstrukce. S jeho velikostí se různě pracuje za pomoci posunu vnitřních stěn, na závěr dokonce dochází k jeho dekonstrukci, což symbolizuje pád Hitlerovy třetí říše. Právě ona strnulost a sklíčenost jsou hlavními motivy této inscenace. Maxmilián Aue nejen že se přidal na stranu SS, ale navíc je homosexuál. Tento fakt jej, obklopeného vojáky, ničí, ale také z něj dělá mstící se bestii. Představitel Aueho – Ľuboš Kostelný – různé situace komentuje nevybíravě a cynicky, někdy dokonce vulgárně. Scény z intimního života vojáka líčí bez odstupu, naopak se zdá, jako by je sám zažil. K divákům přímo promlouvá a ptá se, co by dělali oni, a nebojí se je ani osočit z falešného humanismu a empatie. Tuto roli zlouna Kostelný podává autenticky, jeho hlasový rejstřík je pestrý, klidnou mluvu střídá s křikem a schizofrenním blouzněním. Při komentování situací, kdy dochází k jeho izolování od dění a ostatních postav, si udržuje od své postavy odstup. Ač výpověď probíhá stále v ich-formě, autenticitu nahrazuje chladným konstatováním, čímž se dostavuje zcizovací efekt typický pro Brechtův koncept epického divadla.
Na závěr dojde také k polemizování, kde se v člověku bere zlo. Jeho vzkaz do řad publika je děsivý, jelikož poukazuje na to, že lidé se zlí nerodí, lidé se zlými stávají, protože někde uvnitř nich žije stále neukojené dítě plné křivd. Zřejmě ne nadarmo si tuto myšlenku lze spojit se samotným Adolfem Hitlerem, ale zároveň zde dochází k pojednání o tom, že je jedno, jestli je člověk Němec, Francouz nebo Žid, každý se své době přizpůsobí a vybere si stranu, na kterou se přidá.
Festival divákům hned zpočátku otevřel nelehká témata a nechal je nahlédnout do vlastního svědomí. Kdo ví, co přinesou následující dny a jakou problematikou se budou zabývat. Snad však půjde vždy o milá a láskou k divadlu prodchnutá Setkání.
- SLOVENSKÉ NÁRODNÉ DIVADLO BRATISLAVA – Láskavé bohyne
- Předloha: Jonathan Littell
- Překlad: Michala Marková
- Dramatizace: DanielMajling
- Režie: Michal Vajdička
- Dramaturgie: Daniel Majling
- Scéna: Pavol Andraško
- Kostýmy: Katarína Hollá
- Hudba: Marián Čekovský
- Účinkují: Ľuboš Kostelný, Alexander Bárta, Branislav Matuščin, Milan Ondrík. Richard Stanke, Jozef Vajda, Martin Nahálka, Táňa Pauhofová, Emília Vašáryová, Monika Horváthová, Dominika Žiaranová, Anežka Petrová, Tomáš Stopa, Barbora Palčíková, Martin Varínsky, Kristóf Melecsky, Fanni Hostonská, Andrej Mojžiš, Samuel Vargan
Premiéra 2. a 3. dubna 2017, psáno z vedení 13. května 2019 v rámci festivalu Setkání/Stretnutie Zlín.
FOTO: Facebook Městské divadlo Zlín
