Zpět na výpis článků

Palm Off Fest 2018: Co se dá říct prázdnými slovy?

Třetí ročník Palm Off Festu nabídl divákům přízračné téma pro aktuální dění v Česku, ale i v dalších zemích našeho kontinentu, a to: „Už máme, co jsme chtěli?“ Na programu festivalu se v úterý 23. října objevilo představení 99 slov pro prázdnotu od tallinnského centra Kanuti Gildi SAAL v Estonsku, které se diváků táže stejným způsobem na plusy a mínusy dnes ohrožené demokracie.

Je politika demokratického uspořádání ideálem evropské vyspělé civilizace? A co když tomu tak není? Nezapomněli jsme náhodou při jejím budování na naše základní hodnoty? Tyto otázky nabízí autorská inscenace 99 slov pro prázdnotu od dvojice Maike Lond Malmborg a Iggy Lond Malmborg, kteří jsou režiséry, scénáristy a tvůrci výpravy, ale také dvěma jedinými herci představení. Inscenace vznikla v roce 2015 jako reakce na teroristické útoky v redakci Charlie Hebdo, v níž se rozhodli tvůrci hledat kořeny úpadku evropské civilizace, která se odcizila svým ideálům.

Dějová linie si zakládá na fiktivním příběhu rodiny již zmíněné dvojice, na němž je možná něco pravdivého nebo také ne, záleží na divákově úsudku. Po celou dobu představení naslouchá publikum historkám ze záhadného života Iggyovy a Maikovy babičky a zároveň se v něm představují i oba samotní aktéři, kteří ho komentují a dokumentují skrze promítání fotek z rodinného alba. Hlavní zápletku představuje babiččino založení kavárny v Estonsku, která zároveň vlastnila i kávové plantáže a zaměstnávala na nich cizince. Než se tak však stalo, musela opustit továrnu s nedobrými podmínkami pro její zaměstnance, kde se tato žena zasloužila o vznik odborů. Skrze tento smyšlený příběh, v němž se často přehání a je jasné, že se tak nemohlo stát, se důmyslně demonstrují problémy „vyspělých“ Evropanů. Například se zde naráží na v Evropě oblíbenou značku zboží fair trade, díky níž mají možnost zaměstnanci plantáží pracovat za dobrých podmínek. Ovšem paradoxně zde existuje i xenofobie a rasismus k přistěhovalcům hledajícím útočiště v Evropě. Umíme si vůbec vybrat východisko? To je častý dotaz vyplývající z epizod příběhu.

Lze namítnout, že takových sond jako je 99 slov pro prázdnotu vzniklo již mnoho. Jenže tato inscenace se liší od ostatních tím, že ji diváci prožívají i fyzicky. Jak? Nad celým prázdným divadelním prostorem visí několik desítek reflektorů, které na herce i diváky září stejnou intenzitou. Diskomfort představení publikum na jednu stranu nutí se cítit být angažováno, na druhou stranu to někteří diváci nevydrží a sál opouštějí. Ovšem v největší nevýhodě jsou herci, jelikož celé představení na sobě mají nepohodlné brnění, to jim ale nebrání zpívat a hrát na bendžo a elektrickou kytaru či komunikovat s diváky. Otázkou je, co má symbolizovat jejich kostým. Izolaci od problémů, kdy 95 minut diváky poučují, co je to demokracie a sami si odporují, nebo jde jen o netradiční jevištní prvek?

Prostorové ztělesnění demokracie mluví za vše. Stejné podmínky pro všechny provokují a velké části obecenstva vadí, jelikož se snaží před ostrým světlem krýt za pomoci mikin a svetrů na svých hlavách. Přízračné téma inscenace pro tento jev představuje příběh, jak se Evropané snažili v historii do svých kolonií násilně vtlačit demokratický systém. Své činí i promítané titulky v pravé části jeviště, zvláště ke konci představení, kdy za aktéry vidíme 99 slov vystihujících prázdnotu. Jejich obsah a význam zničila právě naše civilizace, jedná se například o slova spravedlnost, svoboda, bratrství, technologie, energie, společnost atd.

Ač od roku 2015 vznikla spousta inscenací na podobné téma a námět (např. Naše násilí a vaše násilí od Olivera Frljiće) 99 slov pro prázdnotu patří mezi nejvíce originální, jelikož se vryje nejen do paměti, ale také do kůže. Nejde pouze o demonstraci nepravostí naší civilizace, ale také o uvedení těchto jevů do praxe, k čemuž zde postačily stejné podmínky v sále pro herce i diváky.


  • KANUTI GILDI SAAL99 slov pro prázdnotu
  • Režie, scénář, výprava: Maike Lond Malmborg, Iggy Lond Malmborg
  • Dramaturgie: Johan Jönson
  • Technické řešení: Kalle Tikas, Taavet Jansen, Revo Koplus
  • Hrají: Maike Lond Malmborg, Iggy Lond Malmborg

Premiéra 11. listopadu 2015, psáno z reprízy 23. října 2018 v rámci festivalu Palm Off Fest.

FOTO: Jan Čeleda