Třetí den festivalu OST-RA-VAR, pátek 29. listopadu, byl opět nabitý. Diváci si dopoledne museli vybrat mezi scénickým čtením SADO (Láska v Evropě) od Komorní scény Aréna a Vyrypajevovou komedií Opilí v Divadle „12“ NDM. Po tragikomicky laděném dopoledním programu následovalo představení Král umírá rovněž pod taktovkou Divadla „12“, které dovršilo předešlými inscenacemi nastolený absurdní nádech tohoto dne. Zřejmě proto na závěr Divadlo Mír vytasilo na publikum úsměvnou partnerskou komedii Už ani den!
Alkohol léčí (ze lži)
Opilí od Ivana Vyrypajeva představují hořkou komedii, v jejímž středu zájmu, jak už sám název napovídá, stojí alkohol a jeho vliv na člověka, zvláště co se týče odhalovaní pravdy. V případě Divadla „12“ (NDM) tuto hru zrežíroval Lukáš Brutovský a na dramaturgii se podílela Sylvie Vůjtková. Tvůrci se především soustředili na využití malého jeviště, a tak ho nechali skoro prázdné, až na výjimku 14 židlí pro účinkující a pověšeného lustru, čímž dostali herci obrovský prostor pro své výkony, z nichž nejvíce vyniká zejména Petra Lorencová v roli „single“ Laury. Herečka má s malým jeviště Divadla „12“ už předešlé zkušenosti například z inscenace Řeči léčí, a tak není divu, že se po něm pohybuje se vší přirozeností a její (po)alkoholické běsnění emotivně působí na diváky, protože s nimi drží zejména oční kontakt a zoufalství své postavy odhaluje převážně skrze neverbální komunikaci.
Není nad to být „umělcem“
Komorní scéna Aréna si už jako tradičně pro návštěvníky festivalu přichystala představení související s Ostravou. Tentokrát se jednalo o scénické čtení s dosti výstižným názvem SADO (Láska v Evropě) Viliama Klimáčka v režii Ivana Krejčího a dramaturgii Tomáše Vůjtka. Jedná se o jakési divadlo na druhou, jelikož hlavní zápletka je postavena na zkoušení hry Nevinnost v jednom nejmenovaném ostravském divadle. Ta v sobě nese xenofobní a exotická témata, neboť jeho hlavní hrdinkou je tahitská dívka, která odcestuje do Evropy a stane se zde prostitutkou. Tento střet kultur je podpořen i pomocí samotných čtyř aktérů, kteří se od sebe liší svou národností – jsou to rakouský režisér Franz (Marek Cisovský), česká herečka Eva (Viktória Pejková), německá scénografka Ute (Tereza Cisovská) a francouzský skladatel Marc (Šimon Krupa). Díky této výstavbě na povrch vyplouvají nejen konflikty osobních rozměrů, ale i těch mezinárodních.
Každý jednou musí umřít
Nicméně triumf krutosti teprve diváky čekal, a to v podobě inscenace Král umírá podle stejnojmenného absurdního dramatu Eugèna Ionesca v režii Vojtěcha Štěpánka na prknech Divadla „12“. Hlavním tématem této hry je pomalu přicházející smrt, na kterou se hlavní postava král Bérengera I. (František Večeřa) odmítá připravit, a tak čas pomalu plyne a plyne. Kromě scény, která nápadně připomíná půdu plnou haraburdí, je právě nejpůsobivější Večeřa, který i přes tragickou rovinu děje do své role vkládá komičnost zejména postavenou na nevypočitatelném jednání podobajícím se chování dítěte.
Když nemiluješ, není co řešit
Obrovským odlehčením po této denní dávce ponurosti bylo představení Divadla Mír s názvem Už ani den! podle hry Ani o den dýl! od Clémenta Michela, kterou zrežíroval Albert Čuba společně s dramaturgem Máriem Drgoňou. Nicméně se jednalo spíše o „řachandu“ na večer, jelikož samotný text stojí na banální zápletce, kdy se hlavní postava Přemysl (Štěpán Kozub) bojí rozejít se svou přítelkyní Simonou (Kristýna Leichtová), a tak si na pomoc přivolá svého nejlepšího kamaráda Marcela (Robin Ferro). Ten předstírá smrt své matky, aby se mohl k nim do bytu na čas nastěhovat a společně s Přemyslem pak vystrnadit Simonu pryč. Vše se ovšem tak nějak (ne)očekávaně vymkne z rukou a je jasné, že jednou to musí prasknout. Problémem textu je to, že stojí na genderových stereotypech, zvláště pak na zdůrazňování mužské ješitnosti a ženské citlivosti, tudíž ničím neobohacuje a spíše se diváci zasmějí dobře známým vzorcům chování, což ovšem také není špatně.
FOTO: archiv Ost-ra-varu
