Zpět na výpis článků

Napojit se na hirošimskou tíseň

V sále Mozartea Ardiecézního muzea v Olomouci představila 20. února 2020 dvojice autorů Jan Komárek a Andrea Miltnerová své představení Kouzelník Hirošima. Divadelně-taneční inscenace tematizovaná historickou událostí se zaměřuje na divákův prožitek skrze obrazy, které jsou na scéně rozpohybovány performerkou Andreou Miltnerovou.

Komorní prostor scény Mozartea vyplnila stěna temně modrých přehozů po stranách a světlého plátna uprostřed, využitého k promítání filmu. Zároveň na něm ožívají stíny dotvářející atmosféru a propojující promítaný obraz filmu s probíhající skutečností. Tlumivý dojem jednoduché scény překvapuje svou variabilitou a multifunkčností. Nenásilně tak přítomného diváka vtahuje do dimenze zkušenosti z 6. srpna 1945.

Bytost v podání Andrey Miltnerové nepředstavuje jednu konkrétní identitu, ale plní funkci robotického objektu i odosobněné bytosti. Zcela němá prostupuje prostorem, spouští vlnu asociací nejen opakujícími se mechanickými pohyby, ale i výměnou masek. Odpoutává diváka od promítaného filmu, jenž se odehrává za jejími zády, nebo do něj přímo vstupuje, neodporoučí-li se do ústraní, aby mohla opět vplout do změti obrazů. Sinusoidické pohyby nahoru a dolů se překlenou v přesvědčivou mechanickou chůzi robotické panenky.

Na plátně běží černobílý film odkazující na první filmové triky a kouzla, který je zároveň proložen samostatnými černobílými snímky „podivných dětí“ (odkaz na knihy Ransoma Riggse). Hororový dojem umocňuje falešně znějící, místy chvějivá melodie hrací skříňky, dětský smích, údery a pravidelný tikot udržující strnulost při odpočítávání zbývajícího času.

Inscenace dokáže nastolit zneklidňující okamžiky zejména spojením absurdna s naivitou a normálností. Dosahuje tak nevědomé snové úzkosti. Potlačení lidství a jeho deformace demonstruje sebedestrukci lidstva, která však není jen historií nebo datem tragédie, ale přenáší se dál v nekonečných cyklech časové smyčky. Tato nezměřitelnost a neohraničenost nahrává rozdílnosti myšlenkových pochodů jednotlivých diváků, a docílí tak nekonečného objemu interpretací.

Místnost přetéká vjemy, vede ke snovému bloudění, skákání přes ostrůvky myšlenek až na Honšú. Je cítit japonská vznešenost a hrdost. Tu přebije, za zvuku nedalekého třeskotu padání bomb, obraz rohlíkového opilství. Americká reklama na „šťastný život“ se radostně snaží přehlušit opakující se výbuchy.

Inscenace nepředstavuje divákovi pouze téma historické události, ale noří ho do obrazů, které slepuje i trhá. Snaží se s divákem komunikovat pomocí niterného prožívání. Propracovaná koláž asociací se rozprostírá v různorodých rovinách a opírá se o všudypřítomnou a potutelnou tíseň. Vyvstává tedy otázka, zda k nám promlouvá pouze minulost, nebo dokonce hrozby dnešního světa?


  • JAN KOMÁREK & ANDREA MILTNEROVÁ Kouzelník Hirošima
  • Koncept, režie: Jan Komárek
  • Light design: Jan Komárek
  • Produkce: AM&C
  • Účinkuje: Andrea Miltnerová

Premiéra 12. prosince 2018, psáno z uvedení 20. února 2020 v Arcidiecézním muzeu v Olomouci.

FOTO: Tereza Hrubá

Poslední články autora

metaBALETKY – NEUMÍRAJÍCÍ LABUTĚ

Únik do Petrkova

BONJOUR OLOMOUC: Přežít se sebou stáří