Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the email-encoder-bundle domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121
Maďarské rytmy Olomouci svědčí – Divábáze
Zpět na výpis článků

Maďarské rytmy Olomouci svědčí

Nejznámějším dílem maďarského skladatele Emmericha Kálmána je opereta Čardášová princezna. Toto klasické dílo bylo v olomouckém Moravském divadle inscenováno mnohokrát a vždy sklidilo zasloužený úspěch. Poněkud v pozadí tak stojí další Kálmánova opereta Hraběnka Marica, příběh, z něhož dýchá atmosféra rakousko-uherské monarchie a jejích nejzářivějších dob. Naposledy ji olomoucké divadlo uvedlo v roce 1999. Nyní se Marica do Moravského divadla vrací, tentokrát v režii zkušené Dagmar Hlubkové, která se na olomoucké scéně pomalu „zabydluje“.

Kvalitní herecké obsazení

Z hereckého a pěveckého hlediska je poněkud nejednoznačným prvkem sama představitelka Marici Elena Gazdíková. Na roli se typově velice hodí a ohnivé rytmy jí sluší. Jakkoli je však vizuálně rozkošná, nic nepopře fakt, že olomoucká scéna dlouhodobě trpí tím, že nemá primadonu, a Gazdíková už ve svém věku role mladých dívek uzpívat nemůže. Pravým opakem je v tomto smyslu Ondřej Koplík v roli hraběte Tassila. Nejen že se na něj hezky dívá, ale své roli dodává velký pěvecký i citový potenciál. Kromě toho diváky potěší v operetě ne tak častý fakt, že mu jde rozumět každé slovo. Komický faktor v operetě zastupují Lucie Kordová jako Tassilova sestra Líza a Zděnka Mollíková v roli Kněžny. Obě zpěvačky vystihují tu pravou míru humoru, aniž by sklouzly do trapné parodie. Příjemným překvapením je i Milan Vlček v roli barona Kolomána Zsupána. Z menších rolí je pak třeba zmínit Radka Leszczynského jako Tassilova přítele Štěpána.

I scénograf Jaroslav Milfajt už je součástí kmenového týmu Moravského divadla, nicméně v Hraběnce Marice překvapil. Ve shodě s lehkým tónem operety rezignoval na obvyklou bombastickou výpravu a na scénu přenesl jen několik světle zelených panelů a dobový nábytek. Nepřezdobené jeviště evidentně vyhovuje i hercům; na střed orientované schodiště pak velmi dobře poslouží i při děkovačce.

Ve znamení monarchie

Kostýmy Tomáše Kypty jsou pak typickým ztělesněním habsburského Uherska. Marica coby bohatá šlechtična střídá jednu třpytivou róbu za druhou a dokonce ani rezavá paruka nepůsobí na plavovlasé Gazdíkové nepřirozeně. V kontrastu s ní je prostý kostým Tassila. Ten zdůrazňuje jeho roli správce na Maricině panství a zároveň prostou laskavost. Naivita jeho sestry Lízy je dobře reprezentována lehkými minišaty. I kostýmy ostatních postav odpovídají dobové atmosféře – v tomto ohledu je třeba zmínit mimo jiné všudypřítomné cikány.

Kálmánova Hraběnka Marica samozřejmě není zvlášť hlubokým dílem a má za úkol především pobavit. Moravské divadlo v ní nasadilo víceméně komerční titul, který má především přitáhnout diváky a vyhovět vkusu všech. Inscenace však rozhodně není odbytá. Režisérka Hlubková je svou detailní prací pověstná a na jeviště přenesla atmosféru zlatých let monarchie. Hraběnka Marica v podání Moravského divadla potěší kvalitním režijním a hereckým zpracováním i ohnivými rytmy.

 

Moravské divadlo OlomoucHraběnka Marica. Režie: Dagmar Hlubková. Hudební nastudování: Petr Šumník. Choreografie: Robert Balogh. Scéna: Jaroslav Milfajt. Kostýmy: Tomáš Kypta.

Premiéry 17. a 18. dubna 2015, recenze z reprízy 27. dubna 2015.