Zpět na výpis článků

Konzervativec káže v Komedii

K uvedení nové původní české divadelní hry Davida Zábranského Konzervativec je třeba doplnit pár faktů. Prvním impulsem ke vzniku inscenace byl rok 2018 a sté narozeniny Československé republiky, téma hry k jubileu odkazuje, variuje ho, ironizuje i oslavuje. Dalším důležitým podnětem byl návrat režisérky a kostýmní výtvarnice Kamily Polívkové do Divadla Komedie, kde v letech 2004 až 2012 spolutvořila se svým uměleckým partnerem Dušanem Davidem Pařízkem jednu z nejzdařilejších ér této scény. Třetí klíčovou pohnutkou byla návaznost na úspěšnou inscenaci Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny, dodnes uváděnou ve Studiu Hrdinů (premiéra 16. 9. 2016). Osvědčená trojice Zábranský – Polívková – Majer v novince Konzervativec pracuje na podobném principu a inscenuje opět text ryze nedivadelní. Ovšem tentokrát jsou zapojeny i další umělecké složky, pracuje se s výraznějšími efekty (např. inovativní light design), inscenace má početnější herecké obsazení a celkově působí tento projekt velkoryseji a „divadelněji“. Zatímco tématem hry Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny jsou hranice a jejich překračování, dominantním tématem Konzervativce je jednoduše ČAS.

Diváky přicházející do foyer Divadla Komedie vítá u šaten jeden z aktérů – herec Petr Vančura, zdánlivě v roli moderátora, a posílá je zákulisní cestou rovnou na jeviště, kde se vybraná intelektuální společnost setkává u skleničky sektu, debatuje mezi sebou a dychtivě očekává neznámé. Už toto entrée je příjemnou změnou, bohužel se v českých divadlech příliš často nepracuje s principem nekonvenčního, interaktivního zapojování diváků do divadelního prostoru. Přitom oni to potřebují! Potřebují vytrhnout z očekávané polohy: „Já sedím a ty mě bav!“

Vančura exceluje, začíná chrlit neskutečné množství informací o československém jubileu, jeho (chvílemi poťouchlý) monolog nebere konce. Také v Konzervativci (podobně jako např. ve hře Macocha) Polívková pracuje s ruční kamerou, když snímá Vančurův obličej a promítá ho na velkoplošné plátno umístěné nad jevištěm. Následně Vančura diváky rozdělí na Slováky a Čechy, čímž navozuje jedno z témat hry – rozdělení republiky, a to nečekaně už před vstupem Stanislava Majera, pana Konzervativce, na scénu. S jeho příchodem začíná jedna velká jízda. Majer je intenzivní, mění polohy klidu a vzteku, leží, plazí se, běhá, křičí, šeptá, chodí mezi publikum, rozlévá sekt, připíjí si s hosty těchto „inscenovaných narozenin“, příhodně utne divačku, která se neudrží a začíná nekonečně exhibovat, tak, že to působí až záměrně. Jeho výkon je obdivuhodný, fyzicky propracovaný, energicky strhující, intelektuálně věrohodný, herecky suverénní. Z reakcí publika je patrné, že se dělí na fanoušky tohoto druhu monologické exhibice a naopak odpůrce, protože někdy jsou pasáže až fyzicky neúnosné. V druhé části představení přichází slovenský herec Michal Noga, který svým fyzickým handicapem (jde o muže velmi malého vzrůstu) symbolizuje (nejen) malé odtržené Slovensko. Prozrazovat dalšího živého účastníka představení a připravit tak případné budoucí diváky o překvapení by nebylo fér.

Kamila Polívková se profiluje jako originální divadelní režisérka, která na jevišti realizuje text původní, český a společensky angažovaný. Metoda její práce je nekonvenční, zcela přirozeně se promítá její zahraniční zkušenost. S režisérem Dušanem Davidem Pařízkem patří k nejúspěšnějším tuzemským divadelním tvůrcům, kteří pravidelně pracují na prestižních scénách v Rakousku a Německu, např. ve vídeňském Burgu či Volkstheatru (právě tam v současné době připravují premiéru na leden 2019, v jedné z hlavních rolí se ve Vídni představí Karel Dobrý).

Téma času je znepokojující a nekompromisní. Inscenace Konzervativec pracuje s pomíjivostí velkých dějin republiky, ale též s pocitem, že čas plyne každému z nás diváků. Jak se však konstatuje v poslední větě inscenace: Nic z toho, co vám na celé věci může přijít znepokojující, se vás netýká…“


  • MĚSTSKÁ DIVADLA PRAŽSKÁ – DIVADLO KOMEDIE Konzervativec
  • Autor: David Zábranský
  • Režie, kostýmy: Kamila Polívková
  • Scéna: Antonín Šilar
  • Light design: Katarína Ďuricová
  • Hudba: Ivan Acher
  • Dramaturgická spolupráce: Viktorie Knotková
  • Odborná spolupráce: Filip Herza
  • Hrají: Stanislav Majer, Petr Vančura, Michal Noga

Premiéra 28. října 2018, psáno z generální zkoušky 27. října 2018.

FOTO: archiv Divadla Komedie

Poslední články autora

Na večeři přijde herec Národního divadla