Zpět na výpis článků

Encounter/Setkání 2019: Je in být accordance?

V druhý den festivalu Encounter, ve středu 3. dubna, se na jevišti Divadla Husy na provázku objevilo představení Accordance! od studentů Vysoké školy múzických umění v Bratislavě. Překlad jeho názvu z angličtiny do češtiny už sám napovídá, co je náplní inscenace. „Accordance“ nebo též „in accordance with sth“ znamená „v souladu“ nebo „ve shodě s něčím“, což naprosto vystihuje téma této politicko-aktivistické demonstrace na divadle. Hlavní otázka zní: Liší se něčím dnešní doba od minulosti?

Režisérem inscenace je Ján Janča, který se společně s dramaturgem Tomášem Hájkem inspiroval románem Dominika Tatarky Démon souhlasu z roku 1963 a vytvořil absurdní drama na pomezí fiktivního doku-dramatu a černé komedie. Právě v Tatarkově díle je hybatelem děje univerzální postavička zlouna Figura, která se nápadně podobá vůdcům hlavně z 20.století, jako byli například Gottwald, Stalin nebo Hitler. V případě Accordance! se aktéři ocitají v imaginárním světě, v němž je bossem politik Mataj, který se snaží z veřejnosti vytlačit svého odpůrce Boleráze a ovládnout společnost, a to včetně tisku.

Nevšední je na představení to, že se odehrává v retrospektivě. Dva zmínění (anti)hrdinové společně havarují v letadle a snaží se rozpomenout, co je k této katastrofě dovedlo. Musí se tak vrátit do minulosti, ovšem dokážou si vzpomenout? Kdo ví. Tomuto post apokalyptickému světu je důvtipně uzpůsobena scéna podle Terézie Kosové, kde je pověšených pět archů prázdného papíru a herci zpoza nich různě vybíhají, píšou po nich nebo je dokonce trhají. Také se na ně promítají archivní záběry z období Československa před osmdesátým devátým rokem a z Číny, kde se střídají sekvence demonstrací proti komunistickému režimu a projevy známých politiků-stoupenců. Po stranách leží pytle s odpadky, balíky s novinami a žíněnky, kterými aktéři různé disponují, ale hlavně skrze ně demolují prostor. Uprostřed všeho stojí vrak letounu, se kterým se pracuje variabilně, jednou je dopravním prostředkem, pak kanceláří nebo ošetřovnou u lékaře. Nelze přehlédnout, že všemu vévodí červená, a to v podobě světla, rekvizit nebo barvy, již si herci navzájem patlají na obličej. Ano, analogií na komunismus skýtá nesčetně.

Dokonce i kostýmy naráží na „(ne)byrokratismus“ stoupenců tohoto totalitarismu, kteří jsou rádoby politici v kvádrech. Herci mají na sobě „univerzální oděv“ – muži obleky a ženy kostýmky, sjednocujícím doplňkem jsou u nich červené kravaty; ten, kdo vybočuje z řady, tento prvek postrádá, nebo nosí neformální oblečení. Vše je zjevné na pohled, ale co zevnitř?

Tyto prostorově-vizuální metafory zdařile dokonce dotahují sami herci, kteří jednají na jevišti kolektivně a doplňují se. Nejvýraznější jsou mezi nimi především protagonisté dvou hlavních postav, což je zjevně i režisérský záměr. Představitel Boleráze – Peter Martinček nejen že má pestrý výrazový rejstřík plný velkých gest schopných řečníků pracujících s různou intonací hlasu, přes řev až po klidné promluvy k „lidu“, ale zároveň publikum šokuje svými artistickými čísly na horním plánu jeviště, odkud seskakuje dolů mezi pytle a další harampádí. Tyto scény způsobují napětí a obavy, aby během představení nedošlo k úrazu. Představitel Mataje – Peter Ondrejička je pro změnu ve svém projevu mírný a okázalý, ne nadarmo si při jeho výstupu divák může povšimnout podobnosti s dnešními politiky, jako je například Andrej Babiš nebo Miloš Zeman. Tento herec přesně nekopíruje jejich deklamační styl, ale spíše jejich výrazové prostředky komponuje dohromady se svými, což vytváří pestrou koláž politických projevů.

Tvůrcům z VŠMU se vydařilo dotáhnout jejich představení politického aktivismu zdárně do konce, jeho vize je děsivá pro současnost, protože hranice mezi včerejškem a dneškem nejsou tak tlusté. Vše je podmíněno kompaktním pojetím scénografie, kostýmů, ale především pestrých hereckých výkonů.


  • VYSOKÁ ŠKOLA MÚZICKÝCH UMĚNÍ BRATISLAVA – Accordance!
  • Předloha: Dominik Tatarka
  • Režie: Jan Janča
  • Dramaturgie: Tomáš Hájek
  • Scénografie: Terézia Kosová
  • Light design: Michaela Pavelková
  • Hudba: Jozef Miklós
  • Účinkují: Peter Martinček, Peter Ondrejička, Mária Schumerová, Natália Fašánková, Jakub Jablonský, Michael Vrzala, Polina Nikolaevskaya, Kristína Kanátová, Sarah Arató, Eva Moresová, Krištof Tobiáš

Premiéra 13. prosince 2018 v Divadle Lab, psáno z uvedení 3.dubna v rámci festivalu Encounter.

FOTO: archiv festivalu Encounter

Poslední články autora

Corridor movie v Divadle na cucky

Lekce (nejen) ze života umělce

OST-RA-VAR 2019: Den třetí