Dny 14. a 15. července patřily na Cirkuskusu v olomouckém letním kině Cirku La Putyka, který zde uvedl inscenace Kabaret Dynamit a Kaleidoscope, ale také ve středu uspořádal workshop zaměřený na cirkusové disciplíny. Během obou večerů tento soubor, jenž má už v tuzemsku své renomé, bavil diváky svými výstupy plnými energie i vtipu, přičemž obě představení stála na formátu koláže s cílem vytvořit především velkou podívanou.
Tím se možná v jistém ohledu tento soubor liší od toho druhého v letošním programu. Losers Cirque Company naopak pracuje s dějovou linií vedoucí k určitému zamyšlení (např. v pondělí uvedený Kolaps nebo nadcházející sobotu uvedený Konkurz), ačkoli jejich představení rovněž disponují s fyzicky náročnými kreacemi.
Letem světem s Cirkem La Putykou
Jako první se na jevišti v prostorách letního kina Olomouc odehrálo představení Kabaret Dynamit v režii Ethana Lawa, při kterém diváci společně s účinkujícími „cestovali“ napříč světem. Že se jedná o kabaret naznačoval i samotný prostor, v němž se nacházel pouze jeden cirkusový stan pro hudebníky a obrovská železná konstrukce s barevnou plachtou tvořená dvěma žebříky po stranách s tyčí uprostřed pro zavěšování či šplhání. Tuto artistní výpravu umožnila především živá hudba (bicí a klávesy), která udávala rytmus charakteristický pro danou konkrétní zemi, například Skotsko či Španělsko. Například se tančilo v kiltech a konaly se zápasy mezi dvěma skotskými králi, kteří soupeřili v balancování, přičemž si dělali různé naschvály. Pošťuchovali se a parodovali za zády druhého, což vedlo ke vzniku řady komických skečů. Mezi výstupy na podobné bázi byly zajímavým ozvláštněním tanečnice na závěsných kruzích.
Z představení jasně vystupovala pestrost. Jednou se na jevišti objevila dáma polykající míčky, ale i s nimi žonglující, jindy zase žonglér i tanečník v obrovském kovovém gymnastickém kruhu. Podstatným činitelem se pak stal průvodce/vypravěč či showman v bílém blýskavém obleku s kloboukem a holí, který byl spojovacím článkem představení. Dění na jevišti jednak komentoval, ale také oslovoval diváky, komunikaci však bohužel dále nerozvíjel. Ačkoliv potenciál k vytvoření atmosféry plné sounáležitosti mezi hledištěm a jevištěm zde podobně jako u následujícího Kaleidoscopu byl, neboť většinou ostatní aktéři zůstali přítomni na scéně a své kolegy podporovali potleskem do rytmu sedíce na dvou žebřících již zmíněné konstrukce. Kabaret Dynamit se tak stal svou pestrostí (a možná také určitou roztříštěností) radostnou oslavou života, ve kterém se i samotné soupeření aktérů mezi sebou může stát zábavou a kořením žití.
Zahnání zrakové mlsné
Oproti tomu představení Kaleidoscope pod režijním vedením Maksima Komara už tolik nepracovalo s tematickou složkou, byť se jednalo opět o koláž, tentokrát ale pouze fyzických výstupů bez vlivu dalších motivů. Výjimkou byl leitmotiv oka, které se objevilo i v rámci rekvizit jako obrazec na obrovském míči. Dále se prostor skládal z trampolíny velkých rozměrů, plošiny k seskakování se žebříkem, teeterboardu a nad tím vším stála konstrukce růžového slona, což lze považovat za odkaz k žánru nového cirkusu. Představením opět provázel vypravěč v bílém fraku (Adam Joura), přičemž pro tentokrát byl kontakt mnohem energičtějšího charakteru než v případě Kabaretu Dynamit. Diváci mohli díky improvizačním částem svými komentáři ovlivnit průběh akce, a dokonce v rámci scény s boxem ji mohli ovlivnit vtažením do hry. Stereotypy pak byly nabourané například v rámci kostýmů, neboť v některých částech na sobě měli performeři dámský kostým, a naopak ženám byly zdůrazněny „mužské partie“ (například širokými rameny). Na jevišti se tak vlastně pohybovaly androgynní bytosti, které se společně snažily vytvořit živoucí „kaleidoscope“ v podobě různých druhů skoků. Ať už se jednalo o skákání přes gumu, nebo ohromující kompilaci teeterboardu a velké trampolíny, ve kterých exceloval zejména Naim Ashhab.
Nejen skoky do výše, ale i balancování či akrobatické výstupy byly součástí představení neroztříštěně v pravidelném rytmu. Ačkoliv oproti Kabaretu Dynamit absentovala živá hudební složka, zaplnila tuto energičnost schopnost aktérů komunikovat s diváky – gestem i slovy. Do Kaleidoscopu tak mohli nahlédnout skutečně všichni, herci i diváci, protože v něm jako i ve skutečné hračce neexistovala pro imaginaci bariéra.
- CIRK LA PUTYKA – Kabaret Dynamit
- Koncept, režie: Ethan Law
- Hudba: Jan Balcar, David Hlaváč
- Scénografie: Michaela Semotánová
- Dramaturgie: Jana Stárková
- Kostýmy: Kristina Záveská
- Technická spolupráce: Matěj Pohorský, Šimon Bareš
- Choreografie: Mandi Orozco
- Světelný design: Jiří (Zewll) Maleňák
- Zvukový design: Jan Mikšátko
- Produkce: Kateřina Pavlíčková, Vojtěch Müller
- Účinkující: Jan Balcar, David Hlaváč, Jan Kletenský, Ethan Law, Alexandr Volný, Šárka Fülep Bočková, Vojtěch Fülep, Jiří Kohout, Filip Zahradnický, Tomáš Brt, David Wolf, Richard Wolf, Pavlína Podzimková, Michaela Stará
Premiéra 12. června 2021, psáno z uvedení 14. července 2021 v letním kině Olomouc v rámci kulturního programu Cirkuskus.
- CIRK LA PUTYKA – Kaleidoscope
- Režie: Maksim Komaro
- Asistent režie: Daniel Komarov
- Scénografie: Pavla Kamanová
- Hudba: Jan Balcar
- Kostýmy, make-up: Kristina Záveská
- Technická spolupráce: Oldřich Procházka, Daniel Hajtl, Prokop Štěpánek
- Světelný design: Jan Mlčoch
- Styling vlasů: Jan Balcařík, Lenka Habartová
- Video: Jakub Jelen
- Grafický design: Martin Sršeň (Vosa)
- Produkce: David Ostružár
- Choreografie závěsného kruhu: Ilona Jäntti
- Účinkující: Naim Ashhab, Michal Boltnar, Nikol Fryšová, Adam Joura, Daniel Komarov, Adéla Míšková, Helena Nováčková, Jiří Weissmann
Premiéra 9. června 2021, psáno z uvedení 15. července 2021 v letním kině Olomouc v rámci kulturního programu Cirkuskus.
FOTO: Adam Mráček
