Zpět na výpis článků

Divadelní Flora 2018: První až třetí basketbalový koš: Divadelní Flora je zahájena!

Olomouc zoranžověla. Tvář Miloslava Königa je všude. Všude se povalují basketbalové míče. Basket se nehraje. Miloslav König dostává mičudou do tváře a je tváří 22. Divadelní Flory 2018.  

Slavnostní zahájení festivalu proběhlo už ve čtvrtek filmovou libůstkou Proti zdi, oceňovaným snímkem německého režiséra s tureckými kořeny Fatiha Akina, který také koresponduje s mottem letošního ročníku Flory. Usazené diváky rozproudil následný koncert domácí country rockové kapely Nylon Jail a párty v šapitó s DJem Nicem Robertsonem.

Páteční odpoledne navázalo na předchozí program taneční inscenací v prostorách sálu DOMU U PARKU. Budapešťští performeři tančili skrz nitra diváků. Choreografie Adrienn Hód: Solos Hodworks zbořila hranice mezi diváctvem a performery již po prvních sólových výstupech a prostor představení jako by byl přímo protínán vstupy jednotlivých tanečníků. Zprvu překvapení a možná i šokovaní diváci se stali součástí představení. Oslnění, úžas, narušení intimity, výraznost pohybů a kostýmů, zřetelnost výrazu, humor jako jeden z klíčů otevření se. Došlo k přímé komunikaci i zásahům do průběhu představení. Tanec se křížil s hudbou i slovem. Beseda s účinkujícími a samotnou Adrienn Hód byla pro diváky příjemným zážitkem, kdy měli pocit, jako by se se skupinou umělců znali osobně.

Vytrvalí diváci doklopýtali do sálu S-Klubu, kde je čekal vážnější kus uvádějící do stavu strnulosti a neklidu. Bloudění krajinou neznáma předvedlo pozoruhodné spojení, kanadsko-slovenské duo Clara Furey a Peter Jaško v představení Untied Tales.

 Ještě toho večera neukolébal milé diváky improvizační tým divadla Vosto5 svým Stand’artním kabaretem ani Boogie Night v šapitó. Naopak! Inspirováni tanečním uměním, sotva svlažili rty chladivými nápoji a vrhli se do kola. Rytmus nenechal nit suchou.

Ranní ptáčata měla v sobotu možnost navštívit taneční workshop s již zmíněnou maďarskou choreografkou Adrienn Hód. Komu se nechtělo vstávat, měl čas až do poledne.

Zakokrháním kohouta na olomouckém orloji o dvanácté odstartovala Dětská Flora. Do šapitó zavítali diváci se svými malými diváčky. Představení pro diváčky festivalu Flora opět dokázala nepotřebnost tuposti a pitvoření se v dětském divadle. Vydařené povídkové představení Pan Josef pražské DAMU malé diváky seznámilo s humorným propojením hry loutek, živé hudby a projekcí tvorby přítomného okamžiku. O nezapomenutelný okamžik proměny polena v lidskou bytost se postaral energický Tomáš Běhal v představení Pinocchio.

Zatímco diváčky dále čekaly dětské dílny, diváci se už řítili do Divadla na cucky zkoumat a dopátrat se komplexů i identity českého národa skrz hru Michala Háby Opletal, přičemž mnozí kus představení dokonce pojedli.

Moravském divadle se mistrně blýskla hra Nenávist v původním znění německého nezávislého divadla Landungsbrücken Frankfurt. Hru, inspirovanou filmem Mathieua Kassovitze, si vzal na starost režisér Linus Koenig. Tři herci v mikinách s kapucí ovládli jeviště s pomocí jediné rekvizity: gauče. „Grázlové“ z předměstí přiblížili vidění světa lidí z okraje společnosti. Podkres představení tvořilo promítací plátno s opakujícími se videi násilí a nenávisti. Ke konci hry diváka dostihlo mrazivé uvědomění: opakující se scény na videu, zprvu nelehce zhlédnutelné, se pro něj staly něčím „normálním, všedním a běžným“.

Divadelní sobotu uzavřel Shakespeare, totiž jeho variace: Macbeth  Too much blood. Divadlo Na zábradlí si vychutnalo tento kus v Shakespearově mateřštině, avšak vlastním jazykem. Příběh dramatu unesl přidaný konflikt sexuality a moci, černý humor i parodické výstupy, za něž bylo po dlouhém dni diváctvo vděčné. Překvapivé pojetí dokonale vystihl citát z inscenace: „Fuck me or kill him“.

Po „shakespearovkém krváku“ už nebylo lepšího odpočinku než si poslechnout něco příjemného, bez zbytečných řečí okolo, raději tedy bezhlasého, jako např. instrumentální skupinu Noir Voir pod plachtou šapitó a potom opět protančit vlahou noc s DJem René.


FOTO: Facebook Divadelní Flory

Poslední články autora

Napojit se na hirošimskou tíseň

Únik do Petrkova

BONJOUR OLOMOUC: Přežít se sebou stáří