Zpět na výpis článků

Čtvrté Setkání/Stretnutie 2019: Jako jedna velká cesta

Den čtvrtý začal představením olomouckého Divadla na cucky 1993, které je pestrou koláží československých vztahů. Od národnostní tematiky jsme se pak přesunuli k poněkud bizarnímu příběhu umělkyně Leny a trenérky fit centra Lucy, pražské divadlo MeetFactory představilo svou inscenaci Pohlavní životy siamských dvojčat. Celý den byl večer zakončen v rytmu populární hudby, Slovenské komorné divadlo Martin zdramatizovalo v rámci autorského projektu Jiřího Havelky biografii slovenského zpěváka Karola Duchoně nazvanou titulem jedné z Duchoňových písní – Zem pamätá.

Jsi Čech, nebo Slovák?

Inscenace 1993 (recenze zde) vznikla v koprodukci Divadla na cucky a bratislavského Divadla DPM a jak sám její název – rok rozpadu Československa – napovídá, ústředním tématem jsou česko-slovenské vztahy a společná historie. Režisérka Silvia Vollmannová vytvořila společně s herci a tvůrčím týmem kolektivní text, jenž poté zdramatizovali. Jedná se o pestrou (někdy možná až příliš) koláž vytvořenou přímo z životních vzpomínek čtyř zde účinkujících herců (Pavla Dostálová, Šimon Ferstl, Adam Joura, Tomáš Pokorný), v nichž řeší, jak na sebe Češi a Slováci nahlížejí a jak spolu „fungovali“ v minulosti, k tomu připojují i vlastní názory a zkušenosti. Tyto scény jsou střídány způsobem „soutěží kdo s koho“, respektive česká a slovenská část hereckého souboru soupeří o to, kdo má lepší národ. Jedná se spíše o komické pošťuchování než urážky, přičemž vše míří k tomu, že mezi námi takové velké rozdíly nejsou. Nicméně 1993 i přes svou přátelskou myšlenku postrádá komplexnost a působí fragmentárně, protože napojení jednotlivých scének za sebou občas postrádá logickou návaznost a spíše dochází k narušení plynulého toku představení.

Cvič vs. žer

Pohlavní život siamských dvojčat, drama známého autora Irvina Welshe, představuje příběh dvou žen, Lucy a Leny. Jedna své trable a komplexy zajídá, ta druhá je skrývá pod tvrdou slupkou intenzivním cvičením. To je právě pojí dohromady a přes vzájemné výhrady se do sebe pomalu zamilovávají. Humor se v představení střídal s až téměř něžnou intimitou. Bez příkras se zde zobrazoval boj s vlastními komplexy. Diváci tak mohli doslova vnímat syrovost jednotlivých interakcí, cesta ke znovunalezení sebe sama sice byla plná vulgarit a tělesných tekutin, ale i přesto za to stála, stejně tak jako skvělé výkony obou hereček, Anity Krausové a Zuzany Stivínové.

Hrám, hrám, hrám!

Slovenské komorné divadlo Martin přizvalo ke spolupráci na autorském projektu českého režiséra Jiřího Havelku, a společně tak stvořili inscenaci Zem pamätá. Společně s herci se vydáváme na cestu životním příběhem Karola Duchoně, a to doslova – hlavní herec totiž celé představení odehrává na chodicím páse. Představení má dokumentární prvky, řada výpovědí je totiž autentickou citací reálných osobností. Fiktivní situace pak jsou většinou již pouhým dodatkem a mají zejména zábavní funkci, dodávají představení na lidskosti. Nejdůležitější a neodmyslitelnou složkou představení jsou však původní písně Karola Duchoně. Na ty reaguje velice silně publikum – ozývá se potlesk a pískání téměř po každé písni, někdy celé publikum tleská do rytmu, a atmosféra tak místy připomíná samotný koncert. SKD Martin se tak povedlo doslova zosobnit samotné Duchoňovo životní motto: „Já chcom zpievať,“ kterému byl až do konce svého života věrný.


Napsaly Petra KupcováAnežka Malčíková

FOTO: archiv Divadla na cucky, archiv MeetFactory