Zpět na výpis článků

Citizen of the world

Iluzionistická pantomima s názvem VIP si pohrává s myšlenkou pocitu osobní důležitosti, kterou přeměňuje v celovečerní tragikomický příběh. V rámci 10. ročníku festivalu Divadelní svět Brno dokázal Radim Vizváry v této inscenaci, které je hercem i režisérem, významnost každého pohybu těla, byť by šlo jen o koutek úst. Tato sólová performance byla uvedena v HaDivadle, její premiéra se však uskutečnila již před rokem v pražském Švandově divadle.

Radim Vizváry – mim, performer, režisér, choreograf i pedagog – získal řadu mezinárodních ocenění, je zakladatelem a uměleckým šéfem divadelního uskupení Mime Prague. Za svoje představení Sólo získal v roce 2016 Cenu Thálie, nyní přichází s dílem zcela jiného obsahu a zpracování. Svůj inovativní umělecký přístup k pantomimě představil ve vnímání jejích principů a techniky, tak i v dramaturgii a vizuálním ztvárnění.

Současný námět touhy býti v životě důležitou a váženou osobou s uznáním je zpracován satirickou hyperbolou. Ucelený příběh vypráví životní zkušenost člověka v pozici obdivovaného performera. Život na výsluní je symbolizován neonově žlutým kožešinovým pláštěm. Oversized plášť s nápisem CITIZEN OF THE WORLD působí jako svébytný prvek symbolizující svět slávy, obdivu a života vystaveného všem na odiv. Po jeho svléknutí se z protagonisty stává obyčejný člověk s obyčejnou rutinou. Sekvence střihů ze světa popularity a jeho soukromého života se udávají v charakteristických pohybových sestavách. Prvky tradiční pantomimy jako iluzivní vykreslení prostoru jsou prolínány výrazně tanečními pohyby. Motiv nadsázky se projevuje v místy až humorném zpracování úkonů, jako je vstávání, čištění zubů či vyměšování. Záblesk slávy je však pomíjivý stejně jako blesky fotoaparátů, kterými je zasypáván. Slábnoucí intenzita životního elánu je symbolizována v konání rituálů ranní hygieny, pokaždé s čím dál menší fyzickou i mentální vitalitou.

Další sekvence symbolizuje snahu najít ve světě společnost a uniknout pocitu samoty. Dokonale zvládnutá obličejová hra těch nejjemnějších svalů vykresluje pokusy o seznámení v baru, konverzace a navazování kontaktů. Ve zklamání z nemožnosti pevnějších vztahů uniká performer do světa drog, alkoholu a neřízeného života, jenž ho vede do čím dál větších hlubin beznaděje. Od stavů poblouznění prochází stavy prozření a uvědomění si nutnosti změny. Ve scénách narkotického opojení se objevují iluzionistická kouzla s mizejícími skleničkami, lahví alkoholu či cigaretami.

V závěrečné scéně tančí svůj poslední tanec slávy ve valčíkové choreografii s pláštěm coby tanečním partnerem. Poté prochází pomyslným pódiem slávy s kabátem přehozeným přes ruku. Celé představení končí umělecky působivým využitím lahve červeného vína. Tu drží performer vysoko nad hlavou a víno z ní vytékající po těle metaforizuje krev.

Od slz smíchu k slzám dojetí. Absence slova vybízí k individuální interpretaci příběhu a jednotlivých scén. Napětí každého svalu přenášející se přes atmosféru sálu až do svalových vláken diváka je však nepopiratelné. Neustálá snaha překračovat hranice pantomimického žánru v pojetí Vizváryho oživuje toto umění nejen v Česku, ale i za jeho hranicemi.


  • RADIM VIZVÁRYVIP
  • Koncept, režie, účinkující: Radim Vizváry
  • Hudba: Ivo Sedláček
  • Výprava: Petra Vlachynská
  • Kouzla: Ondřej Pšenička, Jiří Marek, Damian Odess-Gillett
  • Light-design: Karel Šimek

Premiéra 11. května 2018 ve Švandově divadle, psáno z uvedení 26. května 2019 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

FOTO: archiv Divadelního světa Brno

Poslední články autora

4+4 dny v pohybu 2019: Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel…

4+4 dny v pohybu 2019: Oplakávání Šávaše v DOXu

Projít labyrintem a nalézt ráj