Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the email-encoder-bundle domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121
4+4 dny v pohybu 2019: Oplakávání Šávaše v DOXu – Divábáze
Zpět na výpis článků

4+4 dny v pohybu 2019: Oplakávání Šávaše v DOXu

Dokázat uvidět zranitelnost, citlivost, smutek a dovolit performerovi i sobě probudit tyto emoce ve svém nitru – to v sobě nesla podmanivá performance íránského umělce Soroura Darabiho, se kterou se v rámci mezinárodního festivalu 4+4 dny v pohybu představil v centru současného umění DOX. Česká premiéra projektu s názvem Savušun se uskutečnila 12. 10. 2019, Darabi v ní chtěl radikálním a kritickým přístupem nabourávat zažité stereotypy a dotýkat se otázek genderové identity, což bývá obecně označováno za charakteristiku jeho tvorby. Inscenace je inspirována šíitským smutečním ceremoniálem, který probíhá během svátků připadajících na první měsíc islámského kalendáře, Muharram, a zabývá se otázkami smutku, strachu a utrpení. Šavašun znamená doslova „oplakávání Šávaše“.

Savušun je choreografické dílo pro jednoho umělce, který skrze svůj nebinární tělesný status zpochybňuje kulturní a kolektivní reprezentace emocí, především utrpení a bolesti. Prostřednictvím nabourávání konvencí, forem a gest šíitských obřadů smutku nabízí nové náhledy na historickou událost a menšinové identity. Představení započalo spontánním projevem v hledišti mezi diváky. Darabi opakoval frázi v perštině, dokud se mu nepodařilo zalarmovat pozornost všech diváků. Rozpačitost z náhlého začátku společně s jazykovou bariérou otevíraly v divákovi prostor pro vyvolání pocitů vlastní nejistoty a zranitelnosti. Darabi zahalen v plášti došel na střed jeviště, kde plášť odhodil a stál před zraky diváků od pasu nahoru nahý, kolem celého obvodu pasu měl upevněno několik dlouhých bílých svíček.

Dílo přineslo citlivou choreografii, ač pohybově nepříliš rozmanitou, ale zato s vědomým provedením každého pohybu, dokonce i mimického. Od traumatizujících zvuků práskajícího biče se hudba proměňovala v techno zvuky, do kterých se v různých sekvencích zapojovala výrazná choreografie propínajícího a exponujícího se trupu tanečníka. Doširoka otevřené oči i ústa zračily ve tváři bolest a děs a pro diváka vytvářely diskomfort a pocit zmatení. Základní pohybový vzorec byl rozpracován a různě variován. Rytmizaci umocňovala rituální hudba podkreslující každý pohyb. Nejpůsobivější momenty nastaly ve chvíli, kdy se na jevišti odehrávala pouze choreografie připomínající rituál – naprosté ticho a hra svalů nasvícená ostrým světlem. Toto společné působení navozovalo meditativní atmosféru, která však nebyla jen klidnou vlnou, pokud se na ni divák dokázal napojit, mohl pak vnímat citlivost performera i svou vlastní, zranitelnost jeho, ale i svou, jeho smutek a zároveň i svůj. Emoce vyvěrající z mytického příběhu byly v určitý moment demonstrovány ve fyzické rovině. Podle pověsti, ze které smuteční oslavy nového roku vycházejí, podstoupil perský princ dobrovolně mučení a prošel plameny, aby tak podal důkaz o nevině a očistil svou pověst od pomluvy.

Šest svíček, které měl připevněné kolem pasu, Darabi jednu po druhé postupně zapaloval a vkládal si je do úst. Pohyby prováděl s klidem a vyrovnaností, přenesená bolest a napětí se tentokrát přesunuly do hlediště. Poté všech šest svíček držel v dlani jedné ruky a v sedě vyprávěl monolog s explicitně erotickým obsahem. Darabi recitoval text ve francouzštině, popisoval erotické probuzení, destabilizující představy o společenské morálce i znepokojivé incestní podtóny s humorem a něhou. Během celého monologu mu vosk ze svíček dokapával na kůži, ale i přesto nehnutě pokračoval. Na první pohled šokující, traumatická část byla právě tím, co učinilo Darabiho představení výjimečným. Jeho zranitelnost odhalena ve své síle a surovosti. Světla, hudba i pohyb postupně ustupovaly a představení tak končilo za velkého potlesku, což bylo odrazem spojení, které v jeho průběhu mezi Darabim a publikem vzniklo, a to i přes nejednoznačnou interpretaci díla bez předchozí znalosti mytického příběhu.


  • SOROUR DARABI – Savušun
  • Koncept, choreografie, účinkuje: Sorour Darabi
  • Světelný design: Jen-Marc Segalen & Nick Fouassier
  • Dramaturgie: Pauline Le Boulba
  • Zvukový design: Clémenz Bernerd
  • Administrace: Clarlote Giteau
  • Touring: Sandrine Barrasso
  • Koprodukce: Montpellier Danse 2018

Premiéra 23. června 2018 na festivalu Montpellier Danse, psáno z uvedení 12. října 2019 v centru současného umění DOX v rámci festivalu 4+4 dny v pohybu.

FOTO & VIDEO: facebooková událost

Poslední články autora

4+4 dny v pohybu 2019: Pustý ostrov chrání 15.000 obyvatel…

Projít labyrintem a nalézt ráj

Citizen of the world