25. ročník festivalu Česká taneční platforma se konal ve dnech od aprílového pondělí 1. 4. do čtvrtka 4. 4. 2019. Festival, jehož kolébkou je taneční Konzervatoř Duncan Centre, slaví již čtvrtstoletí svého působení. Probil si cestu od předrevolučního pojetí tance jako klasiky a folkloru k prosazení moderního tance. Je přehlídkou současných tanečních inscenací. Na festivalu byli v minulosti k vidění především tuzemští umělci, postupem času ale láká čím dál více hostů ze zahraničí, a předkládá tak čím dál pestřejší škálu inscenací.
VIKTOR ČERNICKÝ: PLI
Představení se konalo na domovské scéně divadla Ponec. Performer a choreograf Viktor Černický, absolvent brněnské JAMU, se zabývá fyzickým divadlem a zaměřuje se nejčastěji na práci s objekty rozličných materiálů.
Vstup Viktora Černického do ohraničeného bílého prostoru jeviště udal počátek představení. Černický postupně rozestavuje po prostoru dvaadvacet kancelářských židlí do pravidelných řad, diagonál, shromaždišť, skladů. Precizně židle přehazuje z místa na místo, nenechává diváka ve vlažném rozpoložení. Soustředí se, zachází postupně do nápaditějších konstrukcí. Skoro až poťouchle nabourává představu domýšlivého pozorovatele, který měl na pár chvil dojem, že rozluštil performerův konstrukční kód. Podupává s poskoky do dvoudobého taktu. Atmosféra mírného transu udržuje divákovu pozornost. Objekty v podobě kancelářských židlí jsou ovládány podupávajícím Viktorem Černickým. Situace na scéně střídavě graduje a ustává. I v napínavých okamžicích se performer snaží udržet rytmus dupotu. Je znejistěn, pozastavuje se, znevažuje okatě své plány, komicky mění takt podupů. Zkoumá svým jednáním schopnosti objektů i své vlastní možnosti. Jednoduchý prostor zaplňuje všedními objekty, avšak způsobem, který zaujme plný sál obecenstva, navnadí beze slov i hudby všechny přítomné na svou notu. Dokazuje atraktivitu a výjimečnost objektů, u kterých bychom ji těžko sami hledali.
FARMA V JESKYNI: ÚTOČIŠTĚ/REFUGE
Umělecký soubor Farma v jeskyni tvoří projekty, jejichž témata se dotýkají sociálních otázek současnosti. Multikulturní uskupení performerů představuje formu intermediálního divadla, kterou nelimitují divadelní žánry. Inscenace Útočiště/Refuge se inspirovala rozhovory mladých lidí z londýnské komunity, kteří na vlastní kůži zažili útěk a hraniční situace s ním spjaté. Účinkující performeři jsou částečně také tvůrci inscenace v područí choreografa a režiséra Viliama Dočolomanského.
Jednoduchá scéna volného prostoru se sotva viditelným klavírem v rohu, jejíž pomyslný strop tvoří řady zářivkových světel připomínajících hlásné trouby či ampliony, se stala dějištěm zkušenosti, kterou předávali taneční performeři. Doprovázeni byli živou hudbou, jež působila více než niterně. Dochází zde k protnutí příběhů tří lidí, kultur, dvou pohlaví, odlišných postav nacházejících se však ve stejné situaci a hledajících stejný cíl. Bezpečné místo, kam se ukrýt, kde se cítit jako doma. Být přijat místem nového domova. Zachránit sebe, nebo i ostatní? Co je v krajní situaci vlastně důležité?
Velký prostor umožňuje předvést prudkost a širokou živelnost, náhlé úniky, nekonečnou plochu nejistoty. Přesto se v zápětí jeví jako omezující plocha uzavřených možností, bezútěšnosti a tísně. Kde bude bezpečno? Bude zde bezpečno pro všechny? Lze najít útěchu v plameni? Kde končí cesta hledání? Kdo uspěje?
Vzhledem ke zvolenému tématu, výrazným kontrastům situací a hudbě hrané hudebníky přímo na jevišti, inscenace zhmotňuje živoucí problém, který nezasahuje pouze rovinu obecnou, ale i osobní. Na jevišti je představena zkušenost, ne pouhá ukázka. Událost skutečnosti, která prostoupí diváka zevnitř, propláchne jeho stav pohodlí a navede ho k neklidnému prozření. Inscenace jasně demonstruje aktuální krizové téma, které zasahuje svět.
MARTIN TALAGA: SOMA #27
Inscenaci uchopující téma těla ze všech stran vytvořil tanečník, performer a choreograf Martin Talaga, který se ve své tvorbě zaměřuje na fyzické divadlo a současný tanec.
SOMA představuje tři performery, tři nahá těla. Čím tělo člověka doopravdy je? Jak ho vnímáme? Jak bychom ho vnímat měli? Uvědomujeme si ho, nebo se ho pouze snažíme prezentovat tak, aby vyhovovalo dnešním normám dokonalosti?
Inscenace ukazuje pohled na tělo, které se oprošťuje od proporcí, místy téměř tělo nepřipomíná, proměňuje se v hmotu. Popírá prvoplánové představy o těle, končetinách, možnostech jejich tvarování. Zobrazuje je jako objekt. Divák shledává hru těl, iluzi jeho srůstu s neživými objekty a umělými končetinami oděvní figuríny představující pošetilý umělý ideál.
SOMA odráží naši paradoxní představu ideálního vzhledu, kterou vyžadujeme po sobě a ostatních. Zároveň nabádá ke znovunalezení vnitřní, živé a přirozené podstaty člověka. Charaktery těl se proměňují. Prázdný prostor nechává vyniknout každičkému pohybu a změně. Performeři dokáží sebe sama proměnit v hmotu. Demonstrace těchto myšlenek nepostrádá komiku a vyvolává v publiku údiv. Tělo tvarujeme, skrýváme, prezentujeme ho určitým způsobem. Do jaké míry je prezentováno námi a čím je doopravdy?
Středeční přehlídka proběhla ve znamení neokoukaných a důmyslných inscenací. Témata se neopakovala ani nepřekrývala, a tak se mohl divák vždy následujícím představením občerstvit, vnímat sdělení z jiného úhlu pohledu a zcela jinak. Všechny inscenace působily svěže. Festival navštívili diváci z různých koutů světa, přesto jeho konání dýchalo rodinnou atmosférou.
- VIKTOR ČERNICKÝ – PLI
- Koncept, choreografie, performance: Viktor Černický
- Světelný design: Zuzana Režná
- Dramaturgie: Lukáš Karásek
- Scénografie: Drahomír Stulír
Premiéra 11. listopadu 2018, psáno z uvedení 3. dubna 2019 v rámci festivalu Česká taneční platforma.
- FARMA V JESKYNI – Útočiště
- Tvůrci: Andrej Petrovič, Rin Kin, Minh-Hieu Nguyen, Hana Varadzinová, Viliam Dočolomanský
- Koncept, režie, choreografie: Viliam Dočolomanský
- Účinkující: Andrej Petrovič, Rin Kin, Johanna Tengan, Hana Varadzinová, Marcel Bárta, Štěpán Janoušek, Jan Chalupa
- Asistenti režie a choreografie: Andrej Petrovič, Hana Varadzinová, Eliška Vavříková, Juraj Augustín
- Hudba: Viliam Dočolomanský, Marcel Bárta, Hana Varadzinová, Vít Halška, Štěpán Janoušek
- Výzkum: Kate Saunders, Jindra Bromová, Viliam Dočolomanský, Jana Pilátová, Hana Varadzinová, Zuzana Daňková
- Dramaturgie: Jana Pilátová
- Světla: František Fabián /Vít Škoda / Robert Palkovič
- Výprava a kostýmy: Lucia Škandíková, Tereza Kopecká
- Světelný design: František Fabián
- Zvukový design: Eva Hamouzová
- Technická realizace: Leoš Válka, Pavel Kotlík, Hynek Petrželka, Tomáš Vondráček
- Produkce: Václav Hodonický, Zuzana Bednarčíková (Tanec Praha), Barbara Tůmová, Miroslava Kobrtková (Farma v jeskyni), Lucie Špačková (DOX)
- Producent: Yvona Kreuzmannová/ Tanec Praha
Premiéra 20. února 2018, psáno z uvedení 3. dubna 2019 v rámci festivalu Česká taneční platforma.
- MARTIN TALAGA – SOMA #27
- Choreografie: Martin Talaga
- Performeři: Radim Klásek, Antoš Eliaš, Marek Menšík
- Hudba: Myko
- Světelný design: Karlos Šimek
- Scénografie: Kateřina Soukupová
- Produkce: Dominika Skálová
Premiéra 23. května 2017, psáno z uvedení 3. dubna 2019 v rámci festivalu Česká taneční platforma.
FOTO: Facebook České taneční platformy
