Kdo je Ema Bovary? To je otázka!

Je v každé ženě? Je každá žena jako ona? Podléhající romantickým představám pod vlivem četby románů? Marnivá? Nevěrná? Trestaná za potřebu lásky, vášně a vzrušení? Zkrátka inscenovat na jevišti jedno z nejzásadnějších děl světové literatury přináší spoustu otázek a bez ohledu na zdařilost inscenace jen málo uspokojivých odpovědí. V díle natolik rozporuplném si každý musí svou cestu najít sám. Stejně jako k němu. Realistický román Gustava Flauberta byl vydán v roce 1857 a okamžitě vzbudil bouřlivé reakce. Autor byl zažalován pro ohrožení veřejné mravnosti, což se stává pokaždé, když někdo nahlas vysloví to, o čem se pokrytecky mlčí. Flaubert v tomto díle vytvořil zcela nový typ literární hrdinky, která před realitou utíká do světa iluzí. Zklamána nudným životem po boku manžela Karla hledá Ema Bovaryová pravou lásku a vášeň v mimomanželských vztazích. Dvojí život si však žádá velké finanční náklady. Ema se stále více a více zadlužuje, milenec ji opustí a jí nakonec zbývá už jen jediná cesta… V inscenaci Divadla na cucky ztvárňuje hlavní roli Adéla Nesrstová. Velmi přesvědčivě předvádí navenek racionální a klidnou novomanželku venkovského lékaře, která se snaží naplnit své předchozí představy o manželském životě. Prvotní nadšení ale časem upadá a ona se začíná nudit. City v ní dokáže vyvolat až mladý student Leon. Ta pak odhazuje strnulou masku a poddává se horečným citům. Když však přichází zklamání, opět se uzavírá, a vrší na sebe „make-up přetvářky“. Za sebe musím říci, že právě ztvárnění Emy považuji za nejzdařilejší, byť jsou výkony všech čtyř herců poměrně vyrovnané. (Pokračování textu…)