Dne 31. 1. 2018 Divadlo hudby přivezlo pro potěchu olomouckého publika další hostující inscenaci, tentokrát od pražského Divadla Archa s názvem Rusáci? Inscenace vznikala kolektivní tvorbou ruských i českých umělců a za cíl si kladla představit odraz života Rusů v naší republice.
Ačkoli se jedná o divadlo dokumentární, rozhodně nejde pouze o zachycení faktů či pohledů na danou problematiku, jak by téma mohlo naznačovat. Hned v úvodu představení například vidíme ženu, Češku, jak stojí za přednášecím pultem a vypráví nám o svých osobních zážitcích s Rusy a o pocitech s nimi spojených. Postupně od nás začíná odstupovat, naklánět se, doslova divákům „nastavuje zrcadlo“. Nabádá nás, abychom se zaměřili hlavně na emoce, a to nejen na ty, které se snaží vyjádřit samotní herci, ale také introspektivně na ty, které při jednotlivých výstupech pociťujeme my sami.
Další části představení, jmenovitě Evropa, Paměť a Za zrcadlem, patří už především mladým ruským umělcům – Inze, Romanovi a Marině. Ti k nám promlouvají skrze příběhy, které jsou ze začátku celkem srozumitelné a koherentní. Divák si zvyká na metodu, jakou herci zprostředkovávají své téma, s postupem času se však představení stále více a více tříští a z jednotlivých příběhů se stává hra světel a obrazů. Scény ze života aktérů se mísí s intuitivními a snad i spontánními pohyby, se zvuky z mixážního pultu, které tvoří herci přímo na místě. Každou tuto hru, každou scénu provází nekončící změť symbolů vzájemně se proplétajících s individuálním dopadem na každého diváka zvlášť, kde každý symbol mohl vyvolat jinou vzpomínku či emoci. Co pro někoho může znamenat tak mnoho, pro druhého nemusí znamenat vůbec nic, může zůstat třeba jen zábleskem světla.
Přece ovšem jeden symbol prostupuje celým představením – vše se spojuje v tématu zrcadlení, které je pro dokumentární styl inscenace příznačné a reflektuje kromě děje i samotnou povahu inscenace. Vizuálně atraktivním stylem nám tak inscenátoři skrze oční klamy v jednotlivých kapitolách nabízejí mnohá témata k zamyšlení. Jak vlastně historii vnímáme? Spousta z nás již ono „ruské trauma“ nezažila osobně, přesto i nás očividně stále ovlivňuje v našem úsudku, přitom naše pocity nemusí být v tomto ohledu čistě racionální. Fakt z učebnice dějepisu nás nepřiměje tento okamžik prožít (i když ovlivnit v našem úsudku nás může), přesto se mnoho lidí cítí stále ohroženo, a má tak potřebu se bránit. Připadá mi, jako by inscenační tým v podstatě vytvořil polemiku nad tím, co pro člověka znamená vlast. Domov? Lokální drobnůstky, které považujeme za své, ať už je to hokejový tým nebo jen kousek pole, tvoří již od pradávna pro člověka součást jeho identity. Je tak docela ironické, že nad tímto tématem v inscenaci debatujeme právě s Rusy – vždyť to byl vlastně jejich režim, který vůbec koncept vlasti ve své samotné podstatě a konceptu internacionalismu popíral.
Celkově představení Rusáci? považuji za zdařenou ukázku toho, jak je možno zachytit určité téma, aniž by nám byl přímo vnucován nějaký názor, a to navíc se zneužitím parodujícího nadhledu. Nadnesená tematika předsudků vůči cizímu obyvatelstvu a vnímání národní identity je u nás ve stávající společenské situaci velice aktuální, právě vzhledem k častému příklonu mnoha obyvatel k opaku komunistické ideje, který je však stejně konzervativní – k nacionalismu. A právě to představení Rusáci? nenásilnou cestou jemných impresí zdůrazňuje, že nemáme jen volbu „buď, a nebo“, ale že můžeme mít rádi svůj domov a chtít ho chránit, aniž bychom se uzavírali před domovy jiných lidí, které si s sebou přináší oni k nám, a že třeba, ač je vlast pro mnoho lidí jen prázdným pojmem, nosí si ji každý stále s sebou, ať již je od něj jakkoli daleko.
- DIVADLO ARCHA – Rusáci?
- Námět: Jan Burian ml.,
- Koncept a komentář: Jana Svobodová
- Video art: Jaroslav Hrdlička
- Hudba, zvukový design: Jan Burian ml.
- Světla: Lukáš Benda
- Choreografie: Inga Zotova-Mikshina, Roman Zotov-Mikshin
- Dramaturgie: Ondřej Hrab
- Technická podpora: Dominik Hradil
- Účinkující a autoři vlastních textů: Marina Sokol, Inga Mikshina Zotova, Roman Mikshin Zotov
Premiéra 21. srpna 2018 v Divadle Archa, recenze psána z uvedení dne 31. ledna 2018 v Divadle hudby Olomouc.
FOTO: archiv Divadla Archa
