Z dramaturgického plánu Divadla Šumperk je zřejmé, že umělecký šéf Matěj Kašík zná vkus zdejších diváků. Pravděpodobně si ho uvědomují i režiséři inscenací, protože jinak si nedokážu odůvodnit takové množství komedií se zpěvy. A to i v takových titulech, kde jsou písňové pasáže naprosto zbytečným prvkem, jako tomu je u inscenace S tvojí dcerou ne uvedenou v rámci Festivalu Miloše Movnara. Podkladem se stala klasická situační komedie dramatika Antonína Procházky, který je spjat s Divadlem J. K. Tyla v Plzni. Ačkoli se jedná o hru, jež byla na jeviště poprvé uvedena roku 1996, neztratila ničím na aktuálnosti tématu. Krize středního věku, proti které se manželský pár snaží preventivně bojovat, vytváří vhodné podmínky pro množství komických scén. A pokud se do děje připlete primárně komická figurka kapsáře Čendy, je o zábavu postaráno.
Bohužel už samotný Procházkův text je natolik sevřený, že neumožňuje radikálnější režijní zásahy a připravuje inscenátory o možnost vlastního výraznějšího tvůrčího vyjádření. Režisér Józef Z. Czernecki odlišil šumperskou inscenaci S tvojí dcerou ne od inscenačních provedení jiných divadel právě vložením známých písní. Mezi ty, které si divák zapamatuje, patří Zhasněte lampióny v provedení Olgy Kaštické a Já jsem zamilovaná Karolíny Hýskové. Písně mají podle režiséra doplňovat a komentovat situace na jevišti, ve skutečnosti se ale spíše jedná o efektní prvky, bez kterých by inscenace fungovala možná i lépe. Písně místo toho, aby situace doplňovaly, spíše retardují děj a tempo jinak svižné komedie je pro diváka rázem narušeno. Problémem je také nedostatečné ozvučení. Hercům, kteří během zpěvu naprosto bezdůvodně opouští jeviště, aby se prošli pod ním, přestává být rozumět. Nicméně ze všech pěveckých výkonů, které herecký soubor v rámci festivalu prezentoval, se dají ty, které zazněly v inscenaci S tvojí dcerou ne považovat za nejvydařenější, čemuž napomohl i doprovod živé hudby.
Oč byly hercům ztíženy podmínky zpěvem, s o to větší vervou se prosazovali v hereckých akcích. Inscenace je postavena na množství gagů a míjení se postav. Právě s načasováním, které hraje klíčovou roli, si herci poradili bravurně. Inscenaci má na repertoáru šumperské divadlo již od počátku letošní sezony a za tu dobu už herci zjistili, který vtip si získá potlesk a které situace divák přijímá se smíchem. Právě v těchto částech je vyšší nasazení herců poznat. Skvěle si s postavou Aliciiny dcery Sandry poradila herečka Karolína Hýsková. Byla na ní zřetelná změna jednání, pokud se jednalo o dialogy v rámci rodinného kruhu a ve chvíli, kdy „flirtovala“ s Lubošem, kterého ztvárnil Josef Vrána. Právě v roli Sandry je největší posun v pojetí role oproti inscenaci plzeňského divadla J. K. Tyla. Zatímco v Plzni byla pojata jako naivní dívka, která o zájmu „strýce“ Lubči snad ani netuší, na scéně šumperského divadla se proměňuje v Lolitu, která si je zájmu mužů dobře vědoma a také si ho náležitě užívá. Další výraznou rolí je Libuše v podání Olgy Kaštické, která svým hereckým uměním prokázala, že zvládá role naprosto rozdílné a že ani role komická jí není cizí. I ve vedlejší roli pozornost upoutá svým civilním vystupováním a čistým zpěvem a právem za ni byla oceněna studentskou porotou v kategorii „nejlepší ženský herecký výkon“.
Inscenace S tvojí dcerou ne se řadí v rámci šumperského repertoáru k divácky navštěvovanějším a není divu – kloubí v sobě ověřené prvky městských divadel. Ovšem v tomto případě je snaha ocitnout se v divákově přízni až příliš násilná a stojí za úvahu, zda by Divadlo Šumperk nemělo uvádět náročnější inscenace, jež by divákovi nabídly ne pouze prvoplánovou zábavu, ale také možnost zapojení vlastní představivosti a interpretace.
Divadlo Šumperk – S tvojí dcerou ne. Režie: Józef Z. Czernecki. Scéna a kostýmy: Anna Franta. Hudební nastudování: Zdeněk Dočekal. Pohybová spolupráce: Zuzana Kašíková.
Premiéra 12. 9. 2016, psáno z reprízy 23. 4. 2016 v rámci Festivalu Miloše Movnara.
FOTO: Petr Veselý
