Na Severním pólu je občas trochu nuda. Jen led a sníh a sníh a led. Bílo, kam jen oko dohlédne… Tři tučňáci, pro které je toto místo domovem, vyplňují svůj čas rošťárnami, hádkami, filosofováním nad existencí či neexistencí Boha, zpíváním, tancem, skotačením a hlavně stýskáním si nad tím, že jinde je svět zajímavější, barevnější a veselejší. A i přes všechny neshody jsou tučňáci nejlepší kamarádi.
Situace na pólu se ale přes všechny fyzikální zákony začíná měnit. Prší a hladina vod nezadržitelně stoupá. Zprávu o potopě světa přilétá zvěstovat bílá holubice. Bůh nejen, že existuje, ale také seslal na pozemský svět trest. Jeho vyvolený, Noe, však dostal za úkol postavit archu a zvířata zachránit.
Radost tří černobílých kamarádů nad vysněným dobrodružstvím, které si tak dlouho přáli, nezná mezí. Holubice jim přinesla očekávané vytržení z každodenního stereotypu. Má to však háček. Noe je ochoten na lodi svést jen zvířecí pár. Tedy dva nosorožce, dvě zebry, dva lvi, … A také jenom dva tučňáky. Jeden ze tří přátel musí podle předpisů „z kola ven“. Ovšem některá pravidla se musí porušovat, zvlášť když jde o záchranu druhu a velkého přátelství!
Soubor Divadla na cucky pod vedením režiséra Zdeňka Vévody se biblického příběhu ve zpracování Ulricha Huba zhostil s chutí. S vrchovatou dávkou milého humoru udělal z pohádky pro děti divadlo pro všechny generace s morálním přesahem, aniž by potlačil původní smysl Hubovy předlohy a zapomněl na malého diváka.
Jistý minimalismus kulis, které jsou vždy používané účelně, vkusně a zároveň nápaditě, patří už k poznávacím znamením a k DNA Divadla na cucky. A nejinak tomu bylo i v Tučňácích na arše. Pár lavic, truhla a deštník, tedy nezbytnosti, když na Antarktidě prší a zvířata se naloďují na archu. Doprovodem k tanečkům hereček v černých vestičkách a ve žlutých ponožkách je živý zpěv, rap i nejznámější hit Celine Dion My heart will go on z filmu Titanic v podání samotného Noeho. Záběr písní je široký a stejně tak herecký projev Elišky Pavúčkové, Kláry Mrázkové a Petry Dosoudilové. V roli kamarádů ze severního pólu jsou jejich představitelky velmi uvěřitelné, a to od „typicky tučňákovsky“ neohrabaných pohybů přes nevýslovnou roztomilost a ztřeštěnost, díky nimž jim nejeden nejen dětský divák držel palce, aby potopu světa tito tučňáci (nebo tučňačky?) zdárně překonali.
Divadlo na cucky – Tučňáci na arše. 
Autor Ulrich Hub. Překlad: Michal Kotrouš. Scéna a režie: Zdeněk Vévoda. Dramaturgie: Barbora Schneiderová. Hudba: DJ Noe. Technická spolupráce: Václav Hruška.
Premiéra 18. a 19. 6. 2016, recenze psána z reprízy 22.11. 2016.
FOTO:
archiv Divadla na cucky, facebooková stránka divadla
