Zpět na výpis článků

Sociální tabu v ostrém podání Janusze Klimszy

Ve čtvrtek 30. 11. 2017 měli účastníci již 21. ročníku festivalu OST-RA-VAR možnost zhlédnout strhující drama Teď mě zabijNárodním divadle moravskoslezském. Kill me now od autora Brada Frasera z roku 2014 mělo světovou premiéru v londýnském divadle Park Theatre v roce 2015. Premiéry v Národním divadle moravskoslezském se dočkalo 27. 5. 2017 a získalo pozitivní i negativní ohlasy, jelikož silně poukazuje na opomíjené téma zejména milostných a intimních vztahů handicapovaných lidí a zároveň znázorňuje vztah syna v pubertě a jeho otce.

Šokující, vulgární, pohoršující, ale zároveň výborně podaná inscenace v režii Janusze Klimszy se zabývá problematickými tématy eutanazie, sociální podpory a poskytováním sexuálních služeb pro handicapované. Brad Fraser, který je v Kanadě označován jako enfant terrible, se ve svých hrách zabývá sociálními tabu velmi často. Divák má možnost nad těmito problémy přemýšlet a vytvořit si na ně svůj vlastní názor.  Díky Klimszově podání, ale zároveň dobře napsanému dramatickému textu, běhá divákovi mráz po zádech. Na atmosféře navíc přidává komorní prostředí zkušebny Divadla Antonína Dvořáka.

Propojují se zde osudy pěti lidí, ale středobodem je handicapovaný chlapec Joey Sturdy (Robert Finta) a jeho otec Jake Sturdy (David Viktora), který řeší problém nenaplněného intimního života jeho dospívajícího syna. Do popředí se dostává Joeyho teta Twyla (Lucie Končoková) a Rowdy Akers (Vít Roleček), kteří pomáhají Jakeovi s jeho synem.  Rowdy vystupuje jako komická postava svým humorem a rebelstvím. Přináší do Joeyho života obveselení a zábavu. Důležitou postavou je také Jakeova milenka Robyn Dartonová (Renáta Klemensová), která mu psychicky pomáhá zvládnout nejtěžší období jeho života.

Scéna, kterou vytvořil Michal Syrový, je velmi prostorná, obdélníkového tvaru a působí jako chudý neudržovaný byt. Je rozdělena na dvě poloviny ‒ vlevo se nachází byt Sturduyů. Veškerý nábytek je špinavý a zanedbaný. Vpravo se nachází ložnice Robyn, která je modernější a čistá. Celkově scéna působí vizuálně smutně a surově. Zadní a levá část jeviště slouží pro příchody a odchody. Scéna se v průběhu děje vůbec nemění, ale kromě dvou bytů občas slouží i jako nemocnice nebo venkovní prostor, což je naznačeno pouze slovně a dějově. Kostýmy od Marcely Lysáčkové jsou civilní a vystihují charakter postav. Jake a Joey jsou oblečeni spíše domácky a obyčejně, u Jakea se někdy kostým mění na elegantnější sako.  Twyla a Robyn vynikají svým elegantním outfitem a Rowdy je oblečen spíše sportovně.

Se světly se pracuje úsporně. Využívá se principu filmového střihu, kdy je osvětlena ta část jeviště, kde se odehrává děj. Některé postavy odchází z jeviště minimálně, spíše zůstávají v pozadí ve štronzu. Hudba, kterou vybírali Vít Roleček a Robert Finta, je moderní, smutná a někdy až děsivá.

Co dělá tuto inscenaci kvalitní, jsou hlavně herecké výkony. Nejvíce si diváky získal Robert Finta, který zvládl náročnou roli handicapovaného Joyeho naprosto věrohodně. Pomocí gest, mimiky i mluvou dokázal ztvárnit handicapovaného chlapce s mozkovou obrnou. Po celou dobu představení byl v křeči, a to i v okamžicích, kdy nebyl středem scény a pouze seděl na jevišti. David Viktora dokázal přejít ze stavu starostlivého otce, který se vzdal své kariéry, aby se mohl starat o syna, do stavu s degenerativní poruchou páteře, která mu způsobuje nesnesitelné bolesti.  Stejně jako Robert Finta dokázal tyto stavy vyjádřit pomocí pohybů těla a mimikou. Lucie Končoková se vžila do role třicetileté Twyly, která neustále pomáhá Jakeovi, proto nemá žádný osobní život a utápí se v alkoholu. Nejen Joyeho, ale i její život obohatí Vít Roleček v roli mladého Rowdyho s fetálním alkoholovým syndromem. Renáta Klemensová vstupuje do Jakeova života jako jeho milenka Robyn a zároveň jako psychická podpora. Na diváky může občas působit jako stydlivá a jemná osobnost.

Celkově působí inscenace jako velmi povedená, možná dokonce nejlepší, jakou můžeme v Národním divadle moravskoslezském letošní sezónu vidět.


  • NÁRODNÍ DIVADLO MORAVSKOSLEZSKÉTeď mě zabij
  • Autor: Brad Fraser
  • Překlad: Pavel Dominik
  • Režie: Janusz Kimsza
  • Scéna: Michal Syrový
  • Kostýmy: Marcela Lysáčková
  • Dramaturgie: Pavla Bergmannová
  • Výběr hudby: Vít Roleček a Robert Finta
  • Účinkují: Robert Finta, David Viktora, Vít Roleček, Lucie Končoková, Renáta Klemensová

Premiéra 27. 5. 2017, recenze psána z uvedení 30. 11. 2017 v rámci festivalu OST-RA-VAR.

FOTO: archiv Národního divadla moravskoslezského

Poslední články autora

Zamotaný milostný pětiúhelník

Dny židovské kultury: Prostějovská kauza v Divadle hudby

Divadelní Flora 2018: Antigona jako obraz politické situace