Rozvážnost versus vášeň. Tak by se v jednoduchosti dala popsat inscenace Lodžské školy filmu. Marie Stuartovna založená na hře Fridricha Schillera je plná kontrastů, nejsilnějším z nich jsou hlavní postavy. Chladná, rozvážná a nevzhledná královna Anglie, proti které stojí vášnivá, temperamentní a krásná královna Skotska.
Režisér Grzegorz Wiśniewski staví inscenaci nejen na protipólech povahových, vykresluje taktéž vnitřní konflikt královny Alžběty, v které bojuje její morální stránka s čistou touhou po moci a osobním vítězství nad svou konkurentkou. Tento boj vygraduje v samém závěru inscenace. Alžběta vyhrává i prohrává zároveň. Ale jak zazní ve hře samotné, žena není slabá. Proto Alžběta vyjídá nejen metaforicky, ale i fyzicky na scéně, své jablko sváru až do posledních drobečků.
Scénograficky je inscenace velmi skromná a používá jen ty nejnezbytnější kulisy jako je stůl či židle. Celá scéna včetně kostýmů, jež jsou stylizovány do uniformního stylu, je v černých barvách.
Svícení bychom v rámci toho, že jde o filmovou školu, mohli nazvat jako jednotlivé střihy, které jsou ale používány s citem a neruší. Stejným filmovým dojmem působí i hudba, která je využívána spíše jako podklad dokreslující atmosféru.
U polských vysokých škol panují každoročně vysoká očekávání, jelikož pravidelně přiváží kvalitní inscenace se zajímavými hereckými výstupy. Marie Stuartovna tato očekáváni jistě naplnila.
Polská národní škola filmu – Marie Stuartovna. Režie: Grzegorz Wiśniewski.
Recenze z uvedení 13. 4. 2016 v rámci 26. ročníku Mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER.
Foto: Petr Chodura
