Zpět na výpis článků

SETKÁNÍ/ENCOUNTER 2017 – den čtvrtý

„Ten problém je volba…!“

Z pozice pisatelky posledního festivalového reportu si dovolím trochu rekapitulovat. Tématem festivalu se pro letošní rok stalo heslo: „Hard Choices?“. Na jednu stranu je snadné najít ve všech inscenacích z programu nějakou tu životní překážku, milník či rozcestník. Kdyby ne, o čem jiném by divadlo bylo? Na druhou stranu, těžká volba se tu a tam vyskytne i v životě každého z nás. O tom, jestli se téma složitých rozhodnutí potkává i se situací v dnešním světě či obyčejných smrtelníků, není pochyb. Otázkou zůstává, zda jsme tyto volby schopni činit. Je tedy toto onen důvod, proč chodíme do divadla? Přijít si něco zažít? Životní volby našich oblíbených postav, které nám dávají návod na život? Osobně doufám, že vzhledem k tomu, co se letos na některých jevištích dělo, snad ne.

Během týdne stráveného ve festivalem prostoupeném Brně jsem se setkala hned s několika těžkými volbami. První a nejzásadnější na mě čekala hned v infocentru, kde jsem musela v rychlosti volit inscenace, které bych si přála vidět, neboť lístky mizely ukrutnou rychlostí. Mé osobní rozhodovací parametry byly následující: škola, titul, čas. Proč na prvním místě škola? No už se tak stává i v našem všedním životě, že exotické krajiny neznamenají pokaždé strhující zážitek a že tradiční destinace zase mohou, ale nemusí, poskytnout zaručená očekávání.

Na tomto místě, mám dojem, by bylo vhodné upřesnit mé osobní cíle co se ‚setkání‘ týče. Hledám nosné téma korespondující s mottem festivalu, přehlídku cizokrajné divadelnosti, neobvyklé herectví a špetičku studentské inovace.

Každoroční zárukou kvality v tomto směru bývají polské školy. Krakowská přehlídka pásma lidových písní se ukázala jako neotřelá divadelní forma poskytující notnou dávku humoru i vážnosti a předvedla dojemný zápal mladých lidí pro folklórní umění.

Naproti tomu izraelská škola předvedla v pátek svou adaptaci románu Ericha Kästnera Fabian, jejíž forma pro mě nebyla zvolena zrovna šťastně. Hlavní postava románu Jakub Fabian je ztracen v čase morálního úpadku Německa. V něm také autor nachází příčinu nadcházejících událostí první poloviny minulého století. Stěžejním motivem bylo v tomto směru pro inscenátory hledání vlastní existence. Proto bych volila pro inscenaci spíše komornější tón. Tohoto módu se držela chorvatská škola ze Záhřebu v inscenaci The Metamorphosis na motivy děl Franze Kafky. Zde platilo přímo nabíledni, že v jednoduchosti je krása. Nemluvě o posunu díla k modernějšímu výkladu. Řehoř Samsa je jiný, tudíž se stává rodině přítěží. „Společnost“ musí učinit rozhodnutí a platí zde za stejně důležitou složku jako „proměna“ hlavního hrdiny.

Poslední vstupenka v peněžence patřila k inscenaci Insomnia, která se pro mě zároveň stala vrcholem nejen pátečního dne, ale celého programu festivalu. Představte si, že máte k dispozici talentované herce, které nemáte do čeho obsadit. Proč tedy nevolit vlastní volnou exhibici orámovanou tématem „nespavosti“, jež má být traumatem z neuskutečněných uměleckých snů. V sále plném divadelníků jsem měla dojem až jakéhosi terapeutického účinku. Závěrečný potlesk ve stoje mi připomněl, že veškerá snaha divadelního studentstva po celém světě se na jeden týden sjela do Brna, aby předvedla své „hard choices“ a má volba zúčastnit se, byla správná.


FOTO: facebooková stránka festivalu