23. ročník Divadelní Flory odstartoval, a to strhujícím představením Staatsschauspiel Dresden 9 dní vzhůru, které vzniklo coby adaptace stejnojmenné románové autobiografické předlohy Erica Stehfesta. V ní se autor vypořádává se svou závislostí na metamfetaminu, přibližuje svůj opakovaný boj s drogou a vliv závislosti na svůj život. Na scéně Moravského divadla jsme se dočkali expresivního herectví obohacovaného někdy o ironický odstup, zprostředkování detailů přenášených kamerou a všeprostupující hudby. Zvolené prostředky diváky vtáhly do dění a zároveň umožnily emocionálně zprostředkovat drogový „rauš“.
Zatímco beseda po představení se zaměřila především na definování výrazových prostředků, proces zkoušení a výběr literární předlohy inscenace, debata probíhající následující den nahlédla téma díla z jiného úhlu. Zaměřila se především na téma drog, konkrétně pervitinu – Česká republika je v Německu vnímána jako jeho exportní země. Vzápětí jsme se vydali cestou do minulosti, do druhé světové války, kdy byl pervitin využíván jako podpora vojáků i civilního obyvatelstva a až do roku 1989 v podstatě nenesl negativní konotace. Dalšími tématy besedy se stala osobnost Erica Stehfesta, jeho pozice na německé (pop)kulturní scéně či situace německých divadel a proměna směřování drážďanského divadla s příchodem nového intendanta Joachima Klementa.
Odpoledne jsme zhlédli první představení z dramaturgické linie Fokus: Korea, a to taneční performanci pro čtyři aktérky souboru Goblin Party A Silver Knife. Název poukazuje na genderovou nerovnost skrze korejskou tradici, podle které s sebou mají zadané ženy a vdovy nosit dýku, aby se mohly bránit a v případě ztráty cti i zabít. Čtyři performerky vytváří soudržný celek, zahalují si obličeje vlasy, a vytváří tak jakousi bytost složenou pouze z končetin, využívají veškerých prostředků těla – pohybu, neartikulovaných zvuků i rapu. Beseda se v návaznosti na viděné zaměřila na genderovou nerovnost v Koreji, sociální pozici umělců, zvláště tanečníků contemporary dance, a na možnosti jejich vzdělávání.
Stejně jako v minulém roce proběhla v rámci festivalu premiéra nové inscenace domácího Divadla na cucky. Ve čtvrtek tedy mohli festivaloví návštěvníci poprvé zhlédnout Opuštěnou společnost v režii Patrika Lančariče – uměleckého vedoucího Městského divadla Zlín – která je adaptací stejnojmenné knihy Erika Taberyho. Debata, jíž se účastnil celý užší tvůrčí tým, se stočila k tématu sémantické proměny slov pod nánosem ideologií. Proč jsou slova „láska“, „pravda“ a „národ“ vnímána určitými skupinami negativně či s výsměchem?
FOTO: Facebook Divadelní Flory
