Úterní program Divadelní Flory zakončila inscenace Balkan macht frei Rezidentztheatru Mnichov v režii Olivera Frljiće, která byla v Německu zvolena čtvrtým nejsilnějším divadelním zážitkem roku 2016. Troufám si tvrdit, že v rámci Flory obsadila místo rozhodně vyšší, ne-li přímo nejvyšší. Tematicky inscenace navazuje na vlnu politického divadla zabývajícího se imigrací, volí ovšem značně odlišné divadelní prostředky. Cílem je aktivizovat diváky, násilím zobrazovaným na scéně je donutit k reakci.
Jednoduchá scéna skládající se pouze ze stolu, s obměňovanými rekvizitami na něm, dává výrazný prostor herecké akci. Středobodem celé inscenace se stává herec Franz Pätzold, který přebírá roli alterega režiséra inscenace Frljiće a vypořádává se s celým německým kulturním odkazem. Protože to se přeci očekává, jako kdyby Německo bylo definováno pouze hrůzami nacismu, za které se musí stále omlouvat a na něž musí brát ohled ve veškerém jednání. Scéna plná homofobních projevů se rychle střídá s Pätzoldovým narušením divadelního prostoru a urážením a atakováním diváků, kterým vyčítá pasivitu a neschopnost postavit se k problémům čelem.
Tato jeho teze byla vzápětí potvrzena. Během pasáže, v níž je Pätzold neúnosně dlouho mučen, se na protest ozvalo pouze několik málo diváků a celou akci zastavila teprve divačka vyběhnutím na podium a politím herců vodou. Franz Pätzold v debatě po představení poznamenal, že ještě nikdy nebyla reakce u scény s mučením tak tichá a pomalá. Je to známkou toho, že čeští diváci zkrátka nejsou zvyklí ve velkých městských divadlech participovat na představení, pokud k tomu nedostanou jasný pokyn? Nebo projevili svou vrozenou pasivitu, co se řešení problémů a nepříjemných událostí týče?
Rezidentztheater Mnichov – Balkan macht frei. Režie: Oliver Frljić. Dramaturgie a překlad: Marija Karaklajić, Götz Leineweber. Scéna a hudba: Oliver Frljić. Kostýmy: Katja Kirn. Světla Barbara Westernac.
Premiéra 22. 5. 2015, recenze psána ze dne 16. 5. 2017 v rámci Divadelní Flory.
FOTO a VIDEO: archiv Divadelní Flory
