Zpět na výpis článků

Palm Off Fest 2019: Sociální síť StB

Pozoroval jsem, pozoruji, budu pozorovat. Vzoreček jednoznačný a nepopiratelně stále platící i dle mladého maďarského dramatika a režiséra Kristófa Kelemena, který na letošní čtvrtý ročník Palm Off Festu přivezl z budapešťského nezávislého divadla Trafó svou inscenaci Pozorovatelé. Facebook festivalu Palm Off Fest zpozoroval pár dní před uvedením radostnou zprávu, že Kelemen získal za toto drama cenu za nejlepší nový dramatický text a rovněž cenu za nejlepší inscenaci v kategorii nezávislého divadla.

Napomenutím a zdviženým prstíkem inscenace je jednoznačný soud, že donášení a sledování rozhodně není záležitost minulosti. Dnes jsme to přece my sami, kdo o sobě dobrovolně každý den poskytujeme pozorovateli stále nové a podrobnější údaje na sociálních sítích. Společně s pěti herci jsme uzavřeni do pokoje scénografa Schnábela Zity vnášejícího nás do totalitní doby šedesátých let. Doby, na niž má velmi podobné vzpomínky i český národ.

Modifikace dokumentárního divadla, které je v tomto případě archivními materiály pouze inspirováno, působí jako spletitá síť mezilidských vztahů upgradovaná na úroveň předvídatelného schématu. Nikdo si nemůže být jist, zda člověk, kterého považuje za přítele, ve skutečnosti není naverbovaný (vydíraný) „agent“ tajné policie. V zásadě jsou to ale nakonec samozřejmě všichni.

Oko pozorovatele začíná u studenta filmové školy, krycím jménem „kameraman“. Režie spřádá víceúrovňové sledování jak mezi postavami, tak na vizuální úrovni, aby přiblížila onen pocit i divákovi. Kamera zoomuje obličeje a oči herců a v zásadě pozoruje jejich pozorování. Divák tu funguje coby vyšetřovatel, jemuž je podávána zpráva střídavě od všech postav. Rovněž je svědkem jejich metaforických zpovědí ve formě úsměvně zvolených písní (např. Listen to Your Heart). Ona lehká směšnost je všudypřítomná, obzvláště v domýšlivých řečech hlavního agenta. Kelemen zamýšlel tento svět vytvořit jako alegorii na totalitární praktiky a jemně je připodobnit ke dnešnímu digitálnímu věku, a nastavit nám tak ono sžíravé zrcadlo. Upozorňoval na problém z minulosti, který je s námi stále přítomen a všichni o něm víme. Nevím proč, ale onen lehký satirický odér jen prohluboval mé nezúčastněné pozorování. Zda to byl režijní záměr, nevím. Jedno ale vím jistě, že ten večer mi v Divadle pod Palmovkou zkrátka vadilo „pozorovat“ historický exkurz do lidské proradnosti v takovém odstupu převlečeném ale za významný vykřičník.


  • TRAFÓ HOUSE, BUDAPEŠŤPozorovatelé
  • Scénář a režie: Kelemen Kristóf
  • Dramaturgie: Turai Tamás
  • Scénografie a výprava: Schnábel Zita
  • Asistent vizuálu: Bartos Letícia
  • Hudba: Márton Péter (Prell)
  • Video: Virág Balázs
  • Rešerše archivních materiálů: Barna Orsolya
  • Technika: Lengyel Ákos
  • Asistent režie: Totobé Anita
  • Účinkují: Baki Dániel, Rétfalvi Tamás, Józsa Bettina, Réti Iringó, Jankovics Péter

Premiéra 24. listopadu 2018 v divadle Trafó, psáno z uvedení 30. října 2019 v rámci festivalu Palm Off Fest.

FOTO: Csániy Kriszta, Miloš Skácel

Poslední články autora

Pražský divadelní festival německého jazyka 2019: Misantrop podle pravítka

Palm Off Fest 2019: Napravo, nalevo

Donkichotství jako nemoc