Zpět na výpis článků

Novoroční Herce na ležáka ovládla prezidentská kampaň

Jak už to tak bývá, divadlo jde ruku v ruce s politikou. A kdo tomu nevěří, ať si zajde do Tramtarie na příští Herce na ležáka. Stand-up výstupy se přímo nabízejí, aby jich bylo využito k propagandě. No a když se zadaří, padne zrnko na úrodnou půdu, stejně jako vaše volební hlasy.

Tradičnímu tramtarijnímu divákovi je duo Dukulele (Jana Posníková a Tereza Thot Čápová) již důvěrně známé, proto není třeba být k jejich tvorbě kdovíjak nedůvěřiví. Takže když vám zanotují svou „oslavnou píseň na Miloše Zemana“: „… náš milý voliči, this is song for you, běž k volbám…“ Měli byste poslechnout a k těm urnám zkrátka dojít. Nemluvě o scénce téhož dua hned z kraje večera, kde se v prezidentské debatě představila voličům kandidátka Alena z Kravař (Jana Posníková), posedlá čakrami a namasté gesty.

A v duchu volební agitace pokračujeme v průběhu večera i nadále. Herec Moravského divadla Olomouc Jan Ťoupalík vsadil také na známou notu a oslovil voliče ve svém tradičním laboratorním bělostném úboru. Ovšem vzal to trošku za jiný konec. Představil nám, jak by vypadaly novoroční projevy jistých kandidátů, jejichž možná volitelnost, mi přišla někdy až děsivá. Mezi jmenovanými byl například český hokejový hrdina Jarda Jágr, někdy až moc veselý Dan Nekonečný, sluníčkový Michal Nesvadba, olomoucký kouzelník Karel Pomahač, šéf činohry MDO Roman Vencl a v neposlední řadě člověk, který chce žít, jak jinak než nonstop, a sice populární klávesista, textař a muzikant Michal David.

Nechybělo ani obvyklé špičkování mezi táborem Tramtarie a Moravského divadla Olomouc. Rivalita, s jakou si herci svých domovských divadel brání vlastní území, je dojemná, avšak pro diváka neznalého místních poměrů, poněkud matoucí. Naopak těm divákům, jež jsou zasvěcení, se dohadování na téma, kdo má vyprodáno a kdo ne, může zdát zábavné, ba dokonce malinko potěšující.

No a aby té propagandy/propagace nebylo málo; v krátkých oknech mezi výstupy se propagovalo a propagovalo. Protože Tramtarie prodává kalendář a v Moravském bude ke konci ledna uvedena nová inscenace, že?

Poprvé se v Tramtarii představil i nováček souboru MDO Marek Pešl, který pobavil diváky lehce nenávistnou agitací na téma, proč jsou plešatí lidé diskriminováni. A osobně jsem poprvé na stand-upech viděla i Tomáš Krejčího, taktéž z MDO, jenž se s diváky podělil o svou zálibu v rybaření, kde neváhal prakticky každou rybu označit za nechytatelnou.

Dvojice hereček z MDO Daniela Krahulcová a Vladimíra Včelná se představily v hereckém rychlokurzu s bezpočtem variant ve škále od nesmělého smíchu až po srdceryvný pláč. Jinými slovy – věděli jste, že existuje tzv. průduškový, modelkovský nebo dokonce ultrazvukový smích? Své číslo zakončily, jak jinak než grandiózním umíráním.

A na závěr bych neměla opomenout ani dvě novoroční rekapitulace v podání Karla Pomahače a Romana Vencla, kteří navzdory tomu, že každý vystupoval sám o sobě, oba se, jak se ukázalo, zmiňovali ve svých deníčcích o týchž historkách.

Celý večer měl pod palcem jako vždy Marek Zahradníček, který tentokráte zvolil varieté styl a uváděl jednotlivá čísla v roli kabaretního konferenciéra. Není divu, že i konferenciér má touhu předvést, co se v něm skrývá, bohužel však večer co večer s herci na ležáka, bojuje Zahradníček o své místo na prknech a také o délku svých mezivýstupů před ostatními herci. Třeba se jednou dočká i svého vlastního regulérního stand-upu. Uvidíme…


 

Report psán z představení 4. 1. 2018.

FOTO: Facebook Divadla Tramtarie

Poslední články autora