Zpět na výpis článků

Nezáleží na tom, jakým jazykem mluvíš

18. a 19. květen

Divadelní Flora se přehoupla do své druhé poloviny, což znamená pro diváka snahu o rychlejší čerpání dojmů z jednotlivých představení a performancí.

Čtvrteční odpoledne bylo zasvěceno diskuznímu semináři pro studenty uměnovědných oborů českých i slovenských škol, který měl za cíl zjistit dramaturgické naplnění motta festivalu Tekutá Evropa i jednotlivých profilů. Následovalo setkání s ředitelem festivalu Petrem Nerušilem a dramaturgem Janem Žůrkem, při němž byly zodpovězeny všechny otázky a otazníky týkající se festivalu a jeho produkce.

Prvním čtvrtečním zážitkem byl Spoiler tří norských choreografek a performerek, které nás zavedly do „lesa“ nočních můr. Černá scéna, disharmonické zvuky a probleskující osvětlení v kombinaci s performerkami s nabělenými těly a začerněnými zuby k vyvolání hororového zážitku fungovalo stoprocentně.

Z hororu do pekla – následovalo představení Studia Hrdinů Dílo, ve kterém se skupina lyžařů objevuje v pekle a má za úkol vytvořit vodní přehradu. Tato hra současné dramatičky Elfriede Jelinekové tematizuje snahu lidí podmanit si přírodu, ale jakou cenu jsou ochotni za tuto nesmyslnou touhu zaplatit?

Páteční den se nesl ve znamení experimentu s jevištním tvarem činohry a propojování německého a českého jazyka. HaDivadlo přijelo s inscenací Náměsíčníci, která je variací na stejnojmennou románovou trilogii Hermanna Brocha. Rozdělena je do tří částí, z nichž první je tvořena mechanickým monologem vycházejícím z Brochova Eseje o rozpadu hodnot. Druhá část je zasazena do hospody, v níž jsou panoptikálně zobrazovány postavy románu. V poslední části se prolamuje realita a divadelnost – odehrává se první čtená zkouška Náměsíčníků v čele s německy hovořícím režisérem, která je nahrávána, aby během představení mohla být odehrána úplně stejně. Hranice mezi realitou a hrou na realitu byla naprosto smazána.

Kauza Schwejk, kterou pokračoval páteční program, je projektem Dušana D. Pařízka spojujícím Studio Hrdinů a Theater Bremen. Oprošťuje se od švejkování a naopak do popředí staví románové téma odlišných národů, které jsou spojeny v jeden celek. Na jevišti se rozehrává národnostní a jazykový souboj mezi Čechy, Maďary a Němci, z nichž žádný nevychází jako vítěz. Samotný Švejk slouží pouze jako spojovací prvek jednotlivých postav.


FOTO: archiv Divadelní Flory