Zpět na výpis článků

Mezinárodní festival Divadlo – den první

Mezinárodní festival Divadlo konaný každoročně v Plzni letos slaví úspěch nevídaný – oslaví čtvrtstoletí své existence. První festivalový den nabídnul v rámci hlavního programu dvě představení. Jedním z nich byl Talentovaný pan Ripley plzeňského Divadla J. K. Tyla a tím druhým Zločin a trest budapešťského divadla Vígszínház.

Inscenace Talentovaný pan Ripley plzeňského Divadla J. K. Tyla v režii Natálie Deákové je  dramatizací románu spisovatelky Patricie Highsmithové, která ve svých knihách vytvořila postavu silně amorální a neukotvenou, neustále hledající vlastní identitu. Dramaturgyně Marie Špalová nepracuje pouze s knižní předlohou, nesoustředí se ani toliko na obsahové sdělení zfilmovaného psychologického thrilleru, protože její pozornost poutá souvztažnost autobiografických rysů autorky samotné s její oblíbenou postavou Toma Ripleyho.  V této souvislosti je akcentován především motiv homosexuality, s níž má autorka románu spojené tíživé pocity frustrace.

Příběh se odehrává v prostředí zdánlivě idylického slunného italského letoviska. Tento pocit navozuje houpací síť umístěná v zadním plánu jeviště, rozkládací plážová lehátka i hudební podkres šumějících mořských vln. Poklidnou atmosféru naruší příjezd mladého muže Toma Ripleyho (Pavel Neškudla), který se postupně prostřednictvím společné vášně k hudbě sbližuje s Dickiem (Ondřej Rychlý), což s nevyřčenou nelibostí zpočátku pozoruje jeho dívka Marge (Andrea Mohylová).

Neurotický mladík Tom má potíže s navazováním vztahů. Vnitřně ho sžírá nejistota a utkvělá představa o vlastní neschopnosti, kterou v něm po celý život přiživovala jeho bostonská tetička. Pavel Neškudla na jevišti vytváří sugestivně propracovanou studii psychicky labilního jedince trpícího tiky (cukání koutků úst, opakované svírání rukou v pěst, trhané pohyby, afektovaný smích). Důležitou součástí pro vykreslení této postavy bylo také použití vnitřních monologů. Touha po odlišném životě. Touha po životě Dickieho, který ztělesňuje vše to, čím je Tom odhodlán být, ho přivede k vraždě. I přesto není, ač by se tak na první pohled mohlo zdát, bezcitným netvorem lačnícím po bohatství a postavení. Neustále se pohybuje mezi svými obrazy alter eg, která si ve své hlavě vytvořil, jakoby hledal své pevné místo v životě, k němuž by se mohl upnout.

Kromě Toma do příběhu silně vstupuje postava Pat (Jana Kubátová). Představuje temperamentní italskou hospodyni, nesnesitelnou bostonskou tetičku a v neposlední řadě se stává předobrazem Patricie Highsmithové, když v samotném závěru mluví o samotě.

Festival byl oficiálně zahájen večerním představením Zločinu a trestu ve Velkém divadle.

Současným jazykem hovořící dramatizaci Dostojevského románu pro maďarské divadlo Vígszínház vytvořil režisér inscenace Michal Dočekal spolu s dramatičkou Ivou Klestilovou.

Odpoutali se od konvenčního nazírání na román prizmatem osudů ústřední dvojice Raskolnikova a Soni. Namísto toho vytváří velkou fresku upínající zrak ke všem 13 stěžejním postavám. Získáváme díky tomu plastičtější obraz společnosti, ale o to obtížněji navazujeme vztah ke kterékoliv z nich. Odosobněnou atmosféru prohlubuje scénografické řešení Martina Chocholouška. Kromě scénografie nehostinné atmosféře dopomáhají také zcizovací efekty – tři vypravěči jsou přítomni po celou dobu a přiznaně na mikrofon vytváří různé zvuky, ruchy a šumy.

Žalostně bílé stěny a rozlehlý prostor evokují neradostné nemocniční prostředí.  Jednou z výrazných rekvizit se během představení stává obrovská lampa, která je využívána při výslechu Raskolnikova policejním komisařem. Ostrý kužel světla dopadající na Raskolnikovovu tvář předznamenává, že není kam utéct. Není možno skrýt se před výčitkami, které tíží svědomí. Významnou linií této inscenace je probíhající policejní vyšetřování. Zejména v první polovině po každém doznání a přiznání je na jeviště přinesen stojan s číslicí označující místo činu. Další významnou rekvizitou, která je na jevišti po celý čas inscenace, je sekyra v prosklené vitríně nápadně připomínající tu ve vozech hromadné dopravy. Působí jako výstražné memento připomínající hrůzný čin.

Celá inscenace má groteskně-kabaretní ráz. Představitel Raskolnikova Ákos Orosz hraje věčně přemítajícího filozofa neztrácejícího ani po vykonání vraždy vlastní důstojnost. Po hře na kočku a myš, kterou hraje s policejním vyšetřovatelem Porfirijem, přijímá Soninu výzvu ke společné modlitbě, jež je epilogem celého představení.


  • DIVADLO J. K. TYLATalentovaný pan Ripley
  • Předloha: Patricia Highsmith
  • Režie: Natálie Deáková
  • Dramatizace a dramaturgie: Marie Špalová
  • Spolupráce na dramatizaci: Marie Caltová
  • Scéna: Lukáš Kuchinka
  • Kostýmy: Jana Smetanová
  • Hudba: Jakub Kudláš
  • Hráli: Pavel Neškudla, Ondřej Rychlý, Andrea Mohylová, Jana Kubátová

Premiéra 5. listopadu 2016, recenze psána z reprízy 13. září 2017.

  • VÍGSZÍNHÁZZločin a trest
  • Předloha: Fjodor Michajlovič Dostojevskij
  • Divadelní adaptace: Michal Dočekal a Iva Klestilová
  • Maďarský text: János Térey
  • Texty písní: Miklós Vecsei
  • Režie: Michal Dočekal
  • Scéna: Martin Chocholoušek
  • Kostýmy: Sylva Zimula Hanáková
  • Hudba: Michal Novinski
  • Sbormistr: Dávid Mester
  • Světla: Balázs Csontos
  • Dramaturgie: Diána Eszter Mátrai
  • Hráli: Ákos Orosz, András Stohl, Enikő Börcsök, Károly Hajduk, Kata Bach, Barbara Hegyi, Éva Bata, Tamás Lengyel, József Wunderlich, Péter Telekes, Miklós Vécsei
    a/Márta Gilicze/Márk Ember

Premiéra 15. října 2016, recenze psána z reprízy 13.09.2017.

FOTO: Tereza Havlínková, Berenike Gal