V termínu od 12. do 16. dubna se v Brně konal již 26. ročník mezinárodního festivalu divadelních škol SETKÁNÍ/ENCOUNTER, jehož letošní téma bylo Nová znamení & úhly pohledu. Po jeho samotném ukončení na poslední uzavírací party jsem se zeptala na pár informací ohledně festivalu studentky absolventského ročníku manažerství na JAMU a zároveň koordinátorky festivalu Adély Svídové.
Co je/bylo Tvým hlavním úkolem jako koordinátorky tohoto festivalu?
Tak hlavním úkolem je vést celý tým, koordinovat veškeré výstupy, činnosti, dodržovat deadliny a samozřejmě motivovat celý tým.
Festival byl právě oficiálně ukončen, je pochopitelné, že jako hlavní organizátorka jsi neměla moc času, ale i přes to, viděla jsi nějaké představení?
Viděla jsem představení Periférie bratislavské VŠMU, a pak jsem viděla představení německého Alter bei Bonn Vystřel/Seber kořist/Opakuj. Nemůžu úplně přesně říct, které představení se mi líbilo víc, ale myslím si, že obě korespondovala s tématem festivalu. Možná mě přece jen ale víc oslovila slovenská inscenace, jelikož jsem textu rozuměla víc.
Jak probíhá samotný výběr škol a představení, které můžeme na festivalu pak jako diváci vidět?
Po tom, co skončí jeden ročník festivalu, tak hned na to se začínají posílat nové výzvy školám, které máme v databázi, těch je asi 250. Tato komunikace je pouze emailová, kde jim posíláme veškeré informace o festivalu, kdy bude, jaké bude téma, a přikládáme přihlášku. Uzávěrka těchto přihlášek je na začátku ledna. A právě v průběhu ledna se schází výběrová komise, která je složena z ředitele festivalu, děkana divadelní fakulty, proděkana pro zahraniční vztahy a nás, studentů, kde máme my převahu. Shlížíme jednotlivá představení na záznamech, čteme anotace. Naše umělecká sekce, tedy režisérka a dramaturg festivalu, jednotlivé inscenace připomínkují. Podle toho máme bodovou škálu a vybíráme jednotlivé inscenace, i na základě technických požadavků, srozumitelnosti a podobně.
Ty jsi teda hlavním zástupcem organizačního týmu, jak dlouho trvá organizace Encounteru?
Organizace dalšího ročníku začíná hned po skončení toho předešlého. Je to takový koloběh tří let Tvého studia, kdy v prváku se na festivalu oťukáváme, pracujeme pod nějakým vedoucím, ve druháku festival přebíráme a ve třeťáku ho vedeme, čili každý rok děláme jinou činnost.
To znamená, že jsi se účastnila již předešlých dvou ročníků. Na jaké pozici jsi byla?
Já jsem byla vždy v sekci Soubory. Tam jsem se právě vždy starala o zahraniční hosty, odbornou studentskou porotu a školy.
Ty ses podílela ale i na organizaci jiných divadelních festivalů, má tento festival nějaké konkrétní specifikum?
Já se domnívám, že tento festival nikdy nezestárne, jelikož sem stále přijíždí nové školy, které přiváží stále mladé lidi. Hlavní specifikum je samozřejmě to, že je to studentský festival.
A jak bys teda na závěr zhodnotila tento ročník vůči těm dvěma předešlým?
Letos jsme hodně dbali na to, aby k nám přijeli studentské inscenace, tedy takové, které by byly i režírovány přímo studenty, tak se domnívám, že to se nám povedlo. Těch profesionálních režií bylo opravdu méně. Proto i byly tak rozporuplné reakce na některé inscenace. Ale myslím si, že právě o tom by ten festival měl být – o vyměňování si názorů a podnětů, setkávání lidí a samozřejmě o tom, že se navzájem inspirují.
A poslední otázka. Jaké je loučení s Encounterem?
Na jednu stranu je to velmi smutné, protože je to rok práce, respektive tři roky práce, ale ten letošní byl opravdu náročný a nemáme už možnost napravit chyby, které jsme udělali, s tím se s tímto festivalem loučíme. Na druhou stranu jsem ráda, protože si na chvilku oddychnu a můžu se soustředit i na něco jiného, třeba na diplomku.
