16. a 17. května
Ani další dny Divadelní Flory nedávají příliš možností k odpočinku, naopak na diváky působí velmi 
intenzivně. V úterý sice divadelní program začínal až v podvečerních hodinách, nicméně nabídl dvě představení vyžadující větší míru soustředěnosti.
Studio Hrdinů představilo svoje pojetí Fuksova románu Pan Theodor Mundstock, které se předloze přibližovalo snad jen postavami a některými dílčími tematickými aspekty knihy. Důraz byl místo na nesmyslnost jakýchkoliv brutálních příprav na transport kladen spíše do roviny osobních vztahů Theodora.
V Moravském divadle následovalo představení Balkan Macht frei režiséra Olivera Frljiće, které zatím v sále vyvolalo nejtíživější atmosféru. Scény s přímým atakováním diváků se střídaly s nesnesitelně dlouhým mučením hlavního protagonisty a se znásilňováním personifikovaného Německa. Pokud z nějakého představení na Divadelní Floře odcházel divák oněmělý, pak to bylo jistě toto.
Úterní den nabídl performanci D3US/x\M4CHIN4 v režii Fernanda Belfiora ukazující přetechnizovaný svět plný sexuality, který ve výsledku vede ke vzniku přírodního prostřední, ve kterém jsou veškeré tyto atributy ztraceny. Přijelo i brněnské HaDivadlo s Bernhardovou Sílou zvyku, která předkládá problematiku odchodu umělce ze scény. Představení bylo plné sebereflektujících momentů divadla, což se k tematice přímo nabízelo.
Představením uzavírajícím úterní divadelní den byl monolog Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny Studia Hrdinů, za které byl Stanislav Majer oceněn Cenou divadelní kritiky za Mužský nejlepší výkon roku 2016. Herec a truhlář Majer zde klade otázky týkající se domoviny z pohledu kulturního i politického, nedává však nijaké explicitní odpovědi.
FOTO: archiv Divadelní Flory
