Zpět na výpis článků

Hradecké evropské regiony – den 3.

 

Blížíme se k polovině a pomalu se začíná projevovat úbytek sil. Z toho důvodu jsem dnes vyrazila za divadlem poněkud později než obvykle. Přesto byla dnešní divadelní nadílka více než štědrá.

Začala jsem na prosluněných terasách Městské hudební síně, kde vystoupili se svým představením Tucet Vladimír Benderski a Leon Havlíček. Tucet se skládá z dvanácti krátkých povídek, jejichž kombinaci si vyberou sami diváci. Benderski má totiž relativně tlustou knihu a hlavně karty. Karty, z nichž každá značí jednu z povídek. Kdokoliv se chtěl zapojit, mohl si tak jednu z nich vybrat. Přednes povídky pak patřil především jemu a nakonec dostal list s ideou, životním názorem či poučením, které z povídky plynulo. Povídky byly s vtipem a vyhnuly se poučování. Ve spojení s charismatickým Benderskiho přednesem a hudebním doprovodem na nejrůznější nástroje, z nichž jsem byla schopna identifikovat pouze Tibetské mísy a mandolínu, tak vznikl příjemný, lehce magický podvečer. Druhou část hudebního doprovodu zajišťovala skupina Wizards of Oz tvořená duem Cyrille Oswald a Petr Zelenka, disponující opět celou řadou exotických nástrojů. V jejich případě šlo především o různé píšťaly a flétny, didgeridoo, zvonky, rolničky a z těch klasických saxofon a elektrickou kytaru, na kterou ovšem Zelenka střídavě hrál smyčcem. Celé vystoupení zakončili několika písněmi ze svého repertoáru, čímž za ním vytvořili adekvátní tečku.

Poté jsem zamířila na hlavní scénu, a po cestě se mi na Malém náměstí poštěstilo ještě zhlédnout konec představení Kytice divadla KočéBR, které se stalo jedním z mých loňských festivalových favoritů. I těch několik málo minut mi potvrdilo, že KočéBR za to určitě stojí. Pokud tedy nevíte, co si v následujících dnech v programu Open Air vybrat, KočéBR znovu vystoupí 25. 6. od 18:00 hodin s představením Ilias a 26. 6. opět od 18:00 s představením Nestvůrná dívka zcizila oblíbený velikonoční pokrm!.

Na hlavní scéně Klicperova divadla od 19:00 proběhlo představení inscenace Odyssea Compagnie Irina Brook slavné režisérky, dcery ještě slavnějšího otce Petera Brooka. Jak už název napovídá, šlo o zpracování Homérova eposu, ke kterému napsal scénář Jean Claud Carriére (mimo jiné například častý scénárista filmů Luise Buñuela). Velká jména vzbuzují velká očekávání. Ve spojení s velkým úspěchem, který v Hradci divadlo sklidilo loni, jsem tedy byla opravdu zvědavá. Nakonec však šlo o líbivé nenáročné představení, plné pečlivě vypilovaných a přesně mířených vtipů, které na moment pobavilo, ale větší dojem rozhodně nezanechá. Poklona patří naprosto profesionálnímu výkonu všech čtyř herců ve složení Renato Giuliani, Ysmahane Yaqini, Raphael Leguillon, Tony Mpoudja. Od festivalového publika se představení dočkalo bouřlivých ovací.

Díky krátkému trvání Odyssey (pouze něco kolem sedmdesáti minut) jsem mohla večer konečně zakončit v Autobufu ve společnosti divadla Bufet a představení s názvem Prasečiny. Dvojice Petr Reif a Marcela Máchová předvedli neotřelé a vyčerpávající výkony v inscenaci na motivy knihy Les Truismes od Marie Darrieussecq. Zatímco Marcela Máchová se postupně proměnila z naivní dívky v prase, Petr Reif předvedl bravurně celou plejádu nejdivnějších, často vyšinutých charakterů. Všechno odehrávající se v růžové barvě a v plyši, ne už tolik růžové atmosféry špičkové parfumerie. Máte-li zájem, další zneklidňující představení Prasečin proběhne 25. 6. od 21:30.

Použité foto: Odyssea archiv Národního divadla, Prasečiny archiv divadla Bufet