„Ty jsi můj klid, můj blahý mír, tys touha má a co jí uklidňuje.“ Tak zní ouvertura vyznání lásky metamfetaminu neboli pervitinu. Vyslovuje se jasně a zřetelně za pomoci této Schubertovy romantické písně (v něm. Du bist die Ruhe) v podání krásné dívky v blyštivých šatech.
Divadelní opus 9 Tage wach (9 dní vzhůru) Staatsschauspiel Dresden, jenž zahájil letošní Divadelní Floru, je dílem režiséra Sebastiana Klinka a adaptuje na jeviště autobiografický román slavného devětadvacetiletého německého herce Erica Stehfesta. V našich končinách naprosto neznámého, v Německu však idola náctiletých, jenž je znám jako herec soap-oper. V roce 2017 vydal knihu 9 Tage wach, kde se přiznává, že po dobu deseti let byl s pervitinem ve velice důvěrném kontaktu a seznamuje nás s podrobným vývojem tohoto patologického vztahu.
Klink a John von Düffel převzali tento materiál a vytvořili z něj více než jen bulvární senzaci. Herec Eric, zpodobněný hercem Moritzem Kienemannem, ji miluje. Oslovuje svou zbožňovanou drogu jako Crist‘l. Je to ta krásná zpívající dívka z předehry. Je jako jeho mladší sestra a je zosobněnou metaforou pro onu drogu. Metaforu je ovšem nutno zvýraznit. Z toho důvodu získala svou roli i obrovská zlatá stěna vyplňující celý horizont jeviště, na niž jsou promítány detaily tváří herců. Tato tribuna je jako měnící se paleta různých formátů. Jednou je otevřená, rozprostřená jako talíř, jindy stažená a uzavřená jako paraván, demonstrující tak svou klaustrofobní sevřeností deformovanou skutečnost drogového rauše. A kdo jí k tomu pomohl? Další nepostradatelný aktér – kamera. Trojčlenný štáb obstarává, jak se tak říká, oko do duše. A live obrazy přenáší nejen na onen vyzděný paravan, ale i do televizí po stranách a na plátno nad scénou. Inscenace útočí na všechny smysly. Nejvýrazněji ale přepjatou hudbou Kritona Klingler-Ioannidese zesilující atmosféru svým hororovým psychedelickým beatem nepřipouštějícím si žádná omezení.
Nejdůležitějším partnerem Moritzi Kienemannovi je však Jannik Hinsch. Přítel na tripu, druh, temné alterego. Společně vytvořili na jevišti herecky souznící pnutí dvou bytostí, kde koexistovali společně jako jeden, ale spíše v symbiotické rovině. Jeden ovlivňoval druhého ve vězení stoprocentní závislosti. Před svědky se tak odehrávala jakási ukázněná anarchie ve smyslu skoro až exaktně promyšleného zprostředkování nezřízeného způsobu života.
Klinkova inscenace nemoralizuje. Naopak ukazuje drogovou závislost jako exkluzivní záležitost. Navrch huj, vespod fuj. Divák se sám může rozhodnout. Někdy se může zdát, že ho snad svádí, aby ve zfascinovaném opojení našel své útočiště taktéž. Nechť si kus každý interpretuje po svém.
- STAATSSCHAUSPIEL DRESDEN – 9 Tage wach
- Předloha: Eric Stehfest a Michael J. Stephan
- Adaptace: John von Düffel
- Režie: Sebastian Klink
- Scéna a kostýmy: Gregor Sturm
- Spolupráce na scéně a kostýmech: Oliver Knick
- Hudba: Kriton Klingler-Ioannides
- Světla: Richard Messerschmidt
- Dramaturgie: Svenja Käshammer
- Účinkují: Moritz Kienemann, Jannik Hinsch, Eva Hüster, Kriton Klingler-Ioannides, Christian Rabending, Thomas Mende/Michel Magyar
Premiéra 10. listopadu 2018, psáno z uvedení 15. květen 2019 v rámci festivalu Divadelní Flora.
FOTO: Sebastian Hoppe – archiv Staatschauspiel Dresden, Facebook Divadelní Flory
