Zpět na výpis článků

GRAND Festival smíchu 2019: Zlínské Upokojenkyně divákovu touhu po komedii uspokojí

Sobotní soutěžní program GRAND Festivalu smíchu patřil zlínskému městskému divadlu, které přivezlo Upokojenkyně Kazimíra Lupince v režii Petra Michálka; představení vyprávějící o dvou ženách neschopných pohnout se z lůžka v domově důchodců a o vztahu jejich rodiny k nim. Čtvrtina obyvatel domova důchodců nebo domovů se zvláštním režimem je trvale upoutána na lůžko a Lupincova hra poukazuje na vztahovou rovinu tohoto problému, na vztah dětí a vnoučat k matce/babičce, která už je často ani nepoznává. Jak takovou situaci vyřešit ke spokojenosti všech zúčastněných?

Scénografické řešení Pavla Boráka upoutává hlavní představitelky Jany Tomečkové a Mileny Marcilisové na postele, ze kterých se v podstatě po celé představení nepohnou, ačkoliv jsou připraveny o možnost pohybu, zvládají bravurně vykreslit své postavy skrze mimiku a hlasový aparát. V kontrastu k nim jsou ostatních postavy velmi živé a obstarávají veškerý jevištní pohyb. Tematická vážnost inscenace je rozbíjena předěly dixielandové kapely Jazzzubs a množstvím komických scén vytvářených často zapomětlivostí a pomateností seniorek, zároveň je ale ukázána i jistá bezmoc členů rodiny, kteří za oběma chodí na návštěvy, jež probíhají v monotónním repetitování úkonů. To naruší až přání paní Vrbičkové k devadesátým narozeninám, přání zemřít. To je okamžik, který narušuje veškerou všednost dní a syn Vlastimil (Radoslav Šopík) a vnuk Jaroslav (Zdeněk Lambor) začínají uvažovat nad tím, zda je vůbec něco takového možno provést a vzápětí nad tím, jak.

Vnuk Erik přijevší z Austrálie je ochoten úkolu se zhostit, zabíjí ale omylem Vrbičkové spolubydlící a posléze umírá i zdravotní sestra, která snědla otrávené buchtičky, jež jí nebyly určeny. Zároveň se začíná prolínat objektivní realita s realitou paní Vrbičkové – koná se svatba mezi ní a panem Oldřichem, které se účastní nejen celá rodina a zaměstnanci domova, ale i obě zesnulé. Smrt tak nabývá charakteristiky místa shledávání, a hlavně možnosti opětovného samostatného jednání.

Upokojenkyně zobrazují problematiku, z níž je jako jedno z možných východisek nabídnut humor, vpravdě někdy příliš černý, ale očišťující a umožňující získat nadhled. Zároveň nepůsobí uštěpačně či s cílem vysmívat se, ale spíše je prostředkem, jak se s dlouhodobou nemocí bližního vyrovnat.


  • MĚSTSKÉ DIVADLO ZLÍNUpokojenkyně
  • Autor: Kazimír Lupinec
  • Režie: Petr Michálek
  • Dramaturgie: Katarína Kašpárková Koišová
  • Scéna: Pavel Borák
  • Kostým: Markéta Sládečková
  • Hudba: Jazzzubs
  • Účinkují: Jana Tomečková, Milena Marcilisová, Radoslav Šopík, Zdeněk Lambor, Richard Velísek, Romana Julinová, Jana Drgová, Kateřina Liďáková, Rostislav Marek, Stanislav Valla

Premiéra 13. října 2018, recenze psána z uvedení 26. ledna 2019 v rámci GRAND Festivalu smíchu Pardubice.

FOTO: archiv Městského divadla Zlín

Poslední články autora

Herecká improvizace je řemeslo

Z Olomouce na skok do Japonska

Příběh jednoho opravdového herce