Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the acf domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121

Notice: Function _load_textdomain_just_in_time was called incorrectly. Translation loading for the email-encoder-bundle domain was triggered too early. This is usually an indicator for some code in the plugin or theme running too early. Translations should be loaded at the init action or later. Please see Debugging in WordPress for more information. (This message was added in version 6.7.0.) in /home/www/divabaze.cz/www/divabaze.cz/wp-includes/functions.php on line 6121
Gigabajty porna bez sexu – Divábáze
Zpět na výpis článků

Gigabajty porna bez sexu

Jednou z prvních hostujících inscenací olomoucké divadelní sezóny v Divadle hudby (tentokrát v sále Mozarteum) byla navenek drsná komedie 8 GB tvrdýho porna od australského režiséra a dramatika Declana Greena. Inscenace spadá do repertoáru pražské nezávislé scény Divadlo LETÍ, které se zaměřuje především na současnou dramatiku, a českou premiéru měla 2. 4. 2015 ve Vile Štvanice.

V inscenaci účinkují po celou dobu pouze dva herci (Anna Polívková jako Kateřina a Petr Vaněk jako Robert) a důležité informace se dozvídáme nejen z dialogu, ale mimo jiné z vnitřních monologů a vyprávění. Ze začátku spolu herci komunikují pouze prostřednictvím internetové seznamky bez očního či tělesného kontaktu, takže jejich promluvy napodobují spíše osobní výpovědi, kdy diváky seznamují se svými pocity, problémy a životními situacemi. Takto ironicky zoufalou atmosféru navodí hned při prvních větách v přísně ostré sebekritice. Ilustrují tak současný mužský a ženský princip, jsou snad již standardně se sebou věčně nespokojeni.

Scénografie uzavřela herce do poměrně malého prostoru kovové konstrukce, ve které se nacházejí dvě oddělené koupelny se závěsy – na levé straně v modré barvě pro zobrazení pánské koupelny a na pravé straně v červené pro zobrazení koupelny dámské. Každá koupelna má neviditelné zrcadlo umístěné směrem do hlediště, do kterého herci hovoří sami k sobě, a jejich pomyslné odrazy se tak přirozeně stávají i jejich zpovědníky, jimž svěřují své pochyby a nespokojenost. Herci by měli představovat dle předlohy neatraktivní a tlusté outsidery, avšak tato kritéria jaksi nesplňují. Což někdy není na škodu. Tady však měl nastoupit na scénu komediální talent obou herců a cit pro situační komiku, aby se toto rozcházení se s textem stalo šprýmem a ne chybou.

Jednoduchým otáčením konstrukce a prací se závěsy se prostředí jednoduše mění. Koupelnová estetika se v prohlubujícím vztahu proměňuje v záchodovou také symbolicky. Například při scénách v baru, kdy herci sedí na záchodových mísách místo na židlích a čtou nabídku nápojů z toaletního papíru.

Prostor v konstrukci je pro ně jako jejich vnitřní já, kde se cítí sami sebou, ale pokud se akce odehrává mimo konstrukci (například v baru), jejich chování se mění; jsou nejistí a nesví. Tímto inscenace celkově zobrazuje rozdíl chování na sociálních sítích a v reálném životě, což herci dokážou výstižně zobrazit jak mimikou, tak gestikulací – u Kateřiny je to například ironický a nepřirozený častý smích. Kateřina a Robert mají nízké sebevědomí, neustále se ponižují a nevěří si, navíc ani jeden nemá zrovna jednoduchý život: Kateřina má dvě děti, je neustále v práci, nemá moc peněz a svoji frustraci řeší nakupováním; Robert nemá zrovna šťastné manželství a jediná jeho zábava je porno, na kterém je silně závislý. Na sociální síti hledají nejen milence, ale zároveň někoho, kdo by jim pomohl se s těžkou situací vyrovnat, avšak životy se jim nevyvíjejí úplně podle jejich představ. Místo romantického večera a navázání hlubšího vztahu jsou protagonisté ještě nespokojenější a mají pocit, že klesli na úplné dno.

Po stranách jeviště jsou umístěny dva mikrofony využívané ke sdělování osobních pocitů. Bylo by však možná vhodnější využít k těmto promluvám třeba oněch zrcadel a vyhnout se tak dnes již inscenačnímu klišé. To samé platí pro ne úplně povedené pokusy o nenaplněné vtipy, které se zdají být ohrané a banální. Celkový zápal herců navíc občas pokulhává, a inscenace tak ztrácí rytmus a spád.

Divák je však přímo zainteresován jednoduchým „fíglem“ a sice drobnou aktivitou na úvod před vstupem do sálu, kdy musí napsat odpovědi na různé otázky ze soukromého života na kus papíru s obrázkem tisícikoruny. Tyto odpovědi se na konci představení ukáží být pointou inscenace, kdy nás s nimi herci seznámí a dají nám tak najevo, co dávno všichni víme – že nikdo z nás není dokonalý a nemá nikdy úplně vše, co od života kdy očekával.

Díky své aktuální tematice inscenace snadno osloví většinového diváka. Spojením slavných jmen představitelů a líbivé, naoko romanticky se tvářící, ve skutečnosti však ironické sondě do koupelny každého z nás, vytvořil režisér Petr Hašek chutný koktejl z „toaleťákového nápojáku“ přímo pro něho.


  • DIVADLO LETÍ8 GB tvrdýho porna
  • Autor: Declan Greene
  • Překlad a dramaturgie: David Košťák
  • Režie: Petr Hašek
  • Výprava: Jitka Nejedlá
  • Hudba: Mutanti Hledaj Východisko (Jiří Konvalinka, Jan Vejražka)
  • Garderoba a inspice: Tereza Melicharová
  • Účinkují: Anna Polívková, Petr Vaněk

Premiéra 2. dubna 2015, recenze psána z uvedení 19. září 2019 v Divadle hudby Olomouc.

FOTO: archiv Divadla LETÍ

Poslední články autora

Divadelní Flora 2021: Mluvila bych o tom dřív, ale nikdo se neptal…

Dva aktéři, dvě města, jedna performance

Pepin, nebo Pepina?