Zpět na výpis článků

Dream Factory – den pátý

Pátý den festivalu byl započat v prostorech Provozu Hlubina, kde jsme měli možnosti zhlédnout divácky velmi oblíbené představení divadla Stará Aréna Zlý jelen. Mladý ostravský soubor složený z talentovaných herců představuje klasický text jako svižnou detektivní komedii pojednávající o hledání pytláka, o úplatcích a také samozřejmě o lásce. Vše se odehrávalo pod širým prosluněným nebem, což hře nijak neuškodilo, jelikož se původně hrála jen na venkovních představeních a až po té byla převedena do jevištní podoby.

Společně s dalším představením Válka, se přesouváme do Nových koupelen. Pražské divadlo X10 si pro nás připravilo inscenaci hry Válka Rainalda Goetzeho, jenž se může pyšnit svou nadčasovostí. Hra je namířena proti pokrytectví, maloměšťáckému myšlení, násilí atd. Je zde, podle mě, otevíráno mnoho témat a každý si může najít to své. Režisér Jan Frič hru aktualizoval a vztáhl na dnešní migrační krizi. Jelikož jak ve hře, tak i v inscenaci naprosto absentuje dějová linka, je zde kladen velký důraz na vizuál. Světelné a kouřové efekty, explicitní vyjádření sexu či násilí, kostýmy připomínající masky členů Kukluxklanu, a závěrečné hromadné znásilnění, kdy na plátně za tímto hrůzným výjevem je promítáno sluníčko ze známého dětského pořadu Telletubies, to vše dohromady vytvoří opravdu silný zážitek, o němž si nemyslím, že je stravitelný pro všechny diváky.

Další představením byla velmi poetická inscenace režiséra Jana Nebeského, tentokráte ve Starých Koupelnách. Inscenace vychází z raného povídkového souboru Jana Čepa, kdy se trojice herců – David Prachař, Lucie Trmíková a Alois Švehlík – svými replikami lehce dotýká každodennosti života, ale také lásky, bolesti, stárnutí a smrti. To vše je doplněno klavírní variací a v průběhu představení přímo před zraky diváků vzniká, rukou Igora Korpaczewského, působivé výtvarné dílo. Spojením těchto tří druhů umění je vykouzlena opravdu krásná, dojímavá a intimní atmosféra.

Předposlední festivalový den se pomalu uchýlil ke konci a zítra nás čekají My děti ze stanice Zoo nebo také Richard III.

 

Foto: Dream Factory