Zpět na výpis článků

Divadlo z pohledu Jiřího Havelky – důležitá je hlavně spoluúčast diváků

S charismatickým režisérem, dramatikem a hercem Jiřím Havelkou se všichni zájemci o divadelní a filmovou tvorbu mohli setkat v úterý 30. března ve filmovém sále na Konviktu. Naši univerzitu navštívil v rámci projektu Reactor, který v průběhu celého semestru formou přednášek a diskuzí seznamuje studenty s různými zajímavými osobnostmi z oblasti divadla, filmu, televize a rozhlasu. A mezi ty Jiří Havelka jako současný autor řady divadelních projektů, člen kabaretního souboru VOSTO5 a spolupořadatel divadelních i filmových festivalů nepochybně patří.

Filmový sál se rychle zaplnil a jako první přišla řeč právě na divadelní soubor VOSTO5, který se věnuje převážně improvizaci. Původně šlo o kabarety složené z čísel, které nevyžadovaly kromě kostýmů žádnou přípravu, často si herci dopředu nesměli říct vůbec nic. Poslední dobou se ale zaměřují už i na větší, organizačně náročnější věci.

Mě asi nejvíc zaujala performance Mayday, která by se v divadelní oblasti dala zařadit jako opravdu velmi netradiční. Šlo o simulaci letecké havárie v Praze na Karlově náměstí, která byla zároveň jak cvičením pro záchranné složky, tak akcí s připraveným scénářem, ve kterém měli své role herci či studenti DAMU. Aktivně se však mohli zúčastnit i diváci. Všechno bylo připravené tak, aby to co nejvíce připomínalo realitu, ať už šlo o kulisy, figuranty, skutečný výbuch karavanu nebo falešné zprávy z médií, které zněly opravdově, jak jsme se mohli sami přesvědčit u videoukázky. Pro zúčastněné to musel být skutečně silný zážitek, zvlášť když vezmete v úvahu, že kromě těch, kteří tam přišli za divadelní událostí, se tam objevili i takoví, kteří z počátku neměli nejmenší tušení, co se děje. „Právě simulace záchranných akcí jsou z divadelního hlediska zvlášť zajímavé, hasiči nebo záchranáři mají přesný scénář, co mají dělat a jak se chovat. Hodně se zajímám o divadlo v realitě,“ vysvětlil svou inspiraci k tomuto projektu Jiří Havelka.

Dalším netradičním počinem, o které jsme se něco dozvěděli, byla Dechovka, která se odehrává v reálném prostředí hospody, a řadí se tak mezi site-specific (divadlo v netradičním, nedivadelním prostoru). Diváci sedí místo v divadelním hledišti u stolků, mohou si nechat přinést pivo nebo malinovku, a stávají se tak přímo součástí příběhu. Děj vychází z historické události ve vesnici na Jihlavsku, kde došlo v rámci poválečného odsunu k zavraždění skupiny Němců. Nejde však o nějaké vyšetřování, ale o příběh konkrétního místa ve třech různých dobách a jeho záměrem je, aby byl co nejautentičtější a vtáhl diváky do děje. „Jde zase o jiný styl interakce diváků než v případě Mayday, tady tvoří přímo scénografii prostoru. Proměny času i prostředí se dějí přímo před nimi a jsou důležité jejich reakce. Taková hra potom samozřejmě nejde hrát v normálním divadle,“ říká Havelka.

Kromě těchto dvou performancí jsme se během diskuse dostali i k mnoha dalším tématům. Dozvěděli jsme se o spolupráci s tanečním souborem VerTaDance, jak vznikl projekt DAMU Regulace intimity, nebo že za svůj největší neúspěch považuje premiéru improvizační hry Sportu zdar. „Muselo to proběhnout kvůli grantu, ale už od začátku nefungovalo vůbec nic, házeli jsme po sobě obruče a najednou nám jeden herec zmizel ze scény,“ pobavil Havelka popisem představení publikum filmového sálu a dodal, že kdo nezažil dvě hodiny trapna, nemá co dělat v divadle.

Všechno, co nám Jiří Havelka během krátké hodiny a půl stihl povyprávět, propojovalo několik základních myšlenek. Zdůrazňoval, že v divadle je pro něj důležitá hlavně spoluúčast diváků, a také prostor a přítomnost. Jako režisér vidí divadlo jako kolektivní práci, na jehož vzniku se mají podílet všichni přítomní a v průběhu se může měnit. „Vychází se z toho, na co společně přijdeme. Kdybych chtěl uplatňovat pouze svoji vizi, tak píšu romány nebo maluju obrazy. Osvětlovači jsou někdy nejlepší dramaturgové,“ dodává na tohle téma. Jeho přístup je, jak sám potvrzuje, sice trochu netradiční, a ne všichni to chápou a respektují, ale pro mě byla jeho přednáška zajímavým úhlem pohledu na současnou divadelní tvorbu.

 

Zdroj fotografií: facebook Reactoru