Zpět na výpis článků

Divadelní svět Brno 2018: Hlavně žádnou prázdnotu!

Wolfram Lotz je jedním z nejprogresivnějších mladých německých dramatiků, ve svých divadelních textech pracuje s dekonstrukcí děje i promluv, autoreferenčními odkazy a nechává velký interpretační prostor inscenátorům. To platí i pro Pár vzkazů veškerenstvu, ve kterém Lotz nabízí prostředí mezi životem a smrtí, v němž je zpovídán Kleist stejně jako rodič přišedší o dítě, to vše sledováno párem, který čeká, až mu bude dán jejich vlastní potomek.

Režisérský tandem Studia Hrdinů Jan Horák a Michal Pěchouček plně využil nastaveného bezčasí hry, v němž se postavy objevují a zase mizí, bohužel s ním ale naložili natolik volně, že se logické souvislosti chvílemi ztrácely. Část původně mužských rolí nahradili ženskými, čímž vytvořili opozici: ženy, které jsou neustále odkazovány do svých mezí a moderátor-muž, jenž řídí průběh celého „televizního pořadu“, ve kterém jsou mluvčí vyzpovídáváni a vysílají jedno slovo Všehomíru. Přidání sexualizovaných mizanscén tento opoziční rámec ještě umocňuje. Navíc došlo k řadě škrtů a přerozdělení původních promluv, to může v důsledku pro diváka neznalého původního textu vyznívat zmatečně, protože v závěrečné scéně splývají několikery repliky v jedné postavě indiánky. Funkčně je naopak vyřešena problematika Lotzových poznámek pod čarou, z nichž se částečně stávají zpívané pasáže doplňující hlavní dění.

Převládající složkou se stává Pěchoučkova scénografie, jež se skládá z pastelových trámů, které jsou využívány k vytváření zídek dělících prostor a následně ke stavbě domu-týpí. Tato čistá, asociačně nevinná scéna je postupně rozbíjena mlhou a pneumatikami kutálejícími se z jedné strany na druhou, aby se v závěru uklidila, postavy opustily scénu a zůstala pouze indiánka bijící jedním z trámů za křiku do země.

Inscenace je náhledem do práce se současným moderním textem, který je u nás představován stále pomálu. Zůstává však pouze oním náhledem.


  • STUDIO HRDINŮPár vzkazů veškerenstvu
  • Autor: Wolfram Lotz
  • Režie: Jan Horák, Michal Pěchouček
  • Překlad: Michal Kotrouš
  • Dramaturgie: Jan Horák
  • Výprava: Michal Pěchouček
  • Kostýmy: Ondřej Kinský
  • Hudba: Dominik Gajarský
  • Výtvarná spolupráce: Jáchym Bouzek, Jakub Rajnoch, Michal Šindelář
  • Asistent režie: Anna Mášová
  • Hrají: Sára Arnsteinová, Natália Drabiščáková, Eva Hacurová, Jiří Kniha, Ivan Lupták, Dana Poláková, Marta Vítů

Premiéra 25. června 2017, recenze psána z uvedení 24. května 2018 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.

FOTO: archiv Studia Hrdinů