Na konci šedesátých let 20. století vydal Max Frisch román Homo Faber, který je vyvrcholením autorovy tematizace technokratického světa, jenž je konfrontován s ryze osobními emocionálními zážitky. Nelehkého úkolu adaptovat tento román se zhostil Karel František Tománek, a v Činoherním studiu v Ústí nad Labem tak vznikla inscenace, která si pohrává s dekonstrukcí časových rovin a nabízí divákovi skládačku osudu jednoho muže, který na osud vlastně ani nevěří.
Ich-formální text je inscenovat složité, a to právě proto, že ze své podstaty nenabízí příliš dramatických situací, ale spíše sebereflexivních monologických pasáží. Podle toho vypadá i inscenace, která stojí a padá s hereckým výkonem Martina Fingera v roli Waltera Fabera. Ten děj komentuje, přechází mezi jednotlivými časovými rovinami ‒ vzpomínkami a rozvíjí před diváky řetězec událostí, kterým rozkrývá, jak se zamiloval do ženy, jež byla jeho netušenou dcerou a která před jeho zraky umírá. Adaptace rozložením jednotlivých scén koresponduje s předlohou, v níž, ač předkládá mnoho náznaků budoucího vývoje, neprozrazuje nic příliš brzo, ale nechává čtenáře/diváka tápat, jaké vztahy že to vlastně sleduje.
Tomu napomáhá i rozložení scény, která pojímá několik odlišných prostorů, navíc v různých časových životních stádiích Fabera. Vpravo červené sedačky jako znak později havarujícího letadla, kde potkává bratra svého starého přítele; vlevo zase lavička na lodi, kde se setkává se Sabeth, svou dcerou; čtvercová kukaň v zadní část je zase po celou první půlku inscenace vyhrazena bývalé Faberově přítelkyni a matce Sabeth, Heleně.
Činoherní studio uvedlo inscenaci, která je složitým adaptačním i inscenačním počinem. A ač by se jistě dalo pochybovat o funkčnosti některých částí (například acapella zpěvu s až kabaretně vyznívajícím tancem několika herců za zadní prosvětlenou stěnou při puštění gramofonu), ve svém výsledku Homo Faber jistě nezklame ani čtenáře knižní předlohy, ani nezasvěceného diváka.
- ČINOHERNÍ STUDIO ÚSTÍ NAD LABEM ‒ Homo Faber
- Autor předlohy: Max Frisch
- Režie: David Šiktanc
- Dramatizace a dramaturgie: Karel František Tománek
- Překlad: Helena Nebelová
- Scéna: Jan Štěpánek
- Hudba: Ondřej Švandrlík
- Kostýmy: Juliána Kvíčalová
- Hrají: Martin Finger, Marie Štípková, Marta Vítů, Jan Plouhar, Matúš Bukovčan, Anna Fišerová, Lukáš Černoch
Premiéra 22. dubna 2017, recenze psána z uvedení 27. května 2018 v rámci festivalu Divadelní svět Brno.
