Zpět na výpis článků

Divadelní Flora 2021: Dumas, Dumas, Dumas – to není, oč tu cválá

Večer 10. října odstartovala 24. Divadelní Flora a zahajovací inscenací se stali Tři mušketýři Residenztheater Mnichov v režii Antonia Latelly. Zprávy z Mnichova ukazují, že tento dům od dob, kdy byl na Floře s inscenací Balkan macht frei režiséra Olivera Frljiće, prožil niterný přerod, v němž se více zaměřil na, řekněme, pozitivněji laděnou dramaturgii. A Tři mušketýři jsou toho důkazem.

Již v anotaci inscenace je avizováno, že z kanonické předlohy zůstalo jen stopové množství. Většina z nás asi uzná, že to není vůbec na škodu. Román se stal jen odrazovým můstkem. A ani ne tak k situaci jako spíše k asociativnímu nahazování prazákladních otázek. Od banálního „proč jsou mušketýři čtyři, když se v titulu píše o třech“ až po celosvětově propírané heslo „Jeden za všechny, všichni za jednoho”, jež je v tomto kontextu trefně přetransformováno do dnešní doby na „Jeden za všechny a každý sám pro sebe“. Takto založená koncepce tématu působí na první dobrou velmi hravě a poskytuje dramaturgyni Carmen Bach velké možnosti. Ostatně role dramaturga je na jevišti ostentativně propírána a line se celou inscenací. Dramaturg je tu jakýsi rarach, který postavy využil ke svému pobavení. Téma bratrství a sounáležitosti je posunuto k dnešní rivalitě a láska a oddanost jsou zironizovány na patetickou plejádu italských hitů.

A jak to celé vypadalo v praxi? Čtyři muži: Nicola Mastroberardino (D’Artagnan), Michael Wächter (Athos), Max Rothbart (Porthos) a Vincent Glander (Aramis), oblečeni v harlekýnovských oblecích kostýmní výtvarnice Simony D’Amico, přičemž jediný D’Artagnan ve žlutých odstínech, jsou okováni stepařskými botami, jimiž vydupávají energický tón celé inscenace jako koňské spřežení táhnoucí zdánlivě za jeden provaz. Skutečnost je taková, že se postavy neustále o čemsi dohadují a kvůli něčemu konfrontují. Diskriminace. Vyčlenění. Pochybnosti. Autoři Dumas–Latella–Bellini dávají dohromady tak trochu seminář o divadle samotném. Utahují si z divadelních teorií a napínají diváka, která z nich dopluje do finále.

Konečným rozpadem budiž vtažení diváka do hry a proboření tzv. čtvrté stěny způsobem dávajícím najevo pokus už o totální divadelní anarchismus. Rozjařenost a dynamiku večera není třeba rozporovat. Bezesporu na tom má lví podíl i nedobrovolná kulturní deprivace posledních měsíců. Ovšem koncept inscenace zůstává rozdrobenou kompozicí o posunu ve vnímání dnešní společnosti.


  • RESIDENZTHEATER MNICHOV Tři mušketýři
  • Předloha: Alexandre Dumas
  • Režie, scéna, hudba: Antonio Latella
  • Dramatizace: Antonio Latella, Federico Bellini
  • Kostýmy: Simona D’Amico
  • Choreografie a bojový výcvik: Francesco Manetti
  • Světla: Gerrit Jurda
  • Dramaturgie: Carmen Bach
  • Účinkují: Nicola Mastroberardino, Michael Wächter, Max Rothbart, Vincent Glander

Premiéra 20. října 2019, psáno z uvedení 10. října 2021 v rámci festivalu Divadelní Flora.

FOTO: archiv Divadelní Flory

Poslední články autora