Asi se (zatím) nenajde inscenace, která by vzbudila podobnou kontroverzi u olomouckého publika, jako se to podařilo slovenským inscenátorům nitranského Divadla Andreja Bagara s inscenací Jánošík. Ale není třeba předbíhat, 22. Divadelní Flora 2018 je teprve ve své polovině. Jánošík, jenž z divadelního programu deklaruje inscenaci řešící mj. klíčové morální otázky dnešní doby, vzbudil v publiku otázek ještě více. Již při sledování představení si nešlo nevšimnout určitého lomození, nevole a zřejmě nepochopení záměru režiséra Rastislava Balleka s autorským přístupem dramatizovat text slovenské spisovatelky Márie Rázusové-Martákové.
Originální text Rázusové-Martákové stylizovaný ve vázanosti na divadelní gesta je archaický a není určen k srozumitelné komunikaci, avšak Ballekovy podmanivé jevištní obrazy s divákem komunikují a scénou vytvořenou Jurajem Gráfelem nutí diváka k vlastní osobité fabulaci. Inscenační tým vsadil na „vyšší level“ vnímavosti samotného diváka. Toho nechává záměrně tápat a nutí jej si „vybrat“, co bude sledovat, aby si následně Jánošíkův obraz poskládal sám. Tyto jevištní obrazy se tak opírají především o asociativní rámec spolu s mnohovrstevnatou metaforou. Jak totiž chcete (správně) stylizovat mýtus?
Režisér Ballek se také nebál (oproti původnímu textu) postavu Jánošíka přetavit hned v několika hereckých postavách. Rozměr filozofický ztvárňuje ve svém Jánošíkovi herec Branislav Matuščin, dimenzi náboženskou postavou faráře herec Marián Viskup a onen typický zbojnický charakter Jánošíka představuje herec Roman Poláčik. Již takto roztříštěná polarita postav je umocněna postavou Uhorčíka, jež nese charakterní rysy separatisty a extrémisty v podání herce Martina Šalachya.
Aspekty Jánošíkova mýtického příběhu jsou si rovnocenné a režisér Ballek je nechává vystupovat záměrně naráz, aby si je divák pospojoval sám. Cílem inscenátorů tak nebylo, aby divák všemu porozuměl. Scénicky byl vytvořen diskomfort a šum v předávaných informacích, aby si již divák z jednotlivých složek tuto informační hodnotu sám vybral. Podíl neporozumění je tak záměrný, což je efektem onoho mýtu.
Očekávání z tradiční podoby zinscenování Jánošíka skrze folklór, či s historickým pozadím vyprávěný až pohádkový příběh o zbojníkovi, co bohatým bral a chudým dával, přivodí z této inscenace zřejmě zklamání. Pokud však přicházíte do divadla s myslí otevřenou, nesvázáni určitou představou o legendárním Jánošíkovi a přístupni k autorskému zpracování slovenského národního mýtu, bude vám nabídnuto modernistické divadlo dnešní doby.
- DIVADLO ANDREJA BAGARA V NITRE – Jánošík
- Autor: Mária Rázusová – Martáková
- Režie: Rastislav Ballek
- Dramaturgie: Adam Gold
- Scéna: Juraj Gráfel
- Kostýmy: Katarína Holková
- Hudba: Marián Lejava
- Hudební nastudování: Eva Pacovská
- Choreografie: Stanislava Vlčeková
- Hrají: Barbora Andrešičová, Branislav Matuščin, Marcel Ochránek, Roman Poláčik, Martin Šalacha, Marián Viskup
Premiéra 28. dubna 2017 v Divadle Andreja Bagara, recenze psána z uvedení dne 15. května 2018 v rámci festivalu Divadelní Flora.
