Úvod čtvrtého festivalového dne zajistila beseda nad inscenací Opletal domovského souboru Divadla na cucky. Osazenstvo bylo složeno vesměs ze studentů analytického semináře a na jejich dotazy odpovídal režisér inscenace Michal Hába i spolu se svými herci Adamem Jourou a Ondřejem Jiráčkem. Zprvu se nálepkovalo. Tedy, že nejde čistě o životopisnou inscenaci s tím, že se samozřejmě jedná o politické divadlo. Také zaznělo i dnes tolik omílané, že každé divadlo je alespoň trochu politicky angažované, ale míra sebeironie a jistého nadhledu, který se dostává v Opletalovi až kamsi na druhou mocninu, poskytuje divákovi v Olomouci nevšední inscenační přístup v obalu podvratného groteskního humoru, který však rozhodně neuráží.
Nedělní odpoledne se poté neslo v duchu dalších performancí ze sekce Visegrad Performing Arts. První byla oceňovaná inscenace Enola Elišky Brtnické, nejlepší české akrobatky na visuté hrazdě, která své umění zasadila do rámce japonské legendy o splnění nevyřčených přání a reflektovala skrze ně traumatizující téma japonské historie o událostech v Hirošimě. V pozdějším analytickém studentském semináři se lamentovalo nad tím, že performerka jde těžce s kůží na trh, když nemá ve svém týmu dramaturga. Ale bylo nutno ocenit dovednosti tanečnice a invenční přístup ke skloubení tématu a forem nového cirkusu a fyzického divadla.
Hektická festivalová neděle dostala možnost se trochu zklidnit na inscenaci You are here v DOMĚ U PARKU, kde se divák mohl popasovat s interaktivní inscenací Petry Tejnorové, která se věnuje osobnímu přístupu k osobě diváka. Nutí jej konfrontovat se sebou a porozmýšlet nad vztahem těla a mysli. Když se divák smíří s tím, že je destabilizován – odtržen například od svého doprovodu, neboť je mu přisouzeno na počátku představení konkrétní místo k sezení a připraví se na mírný diskomfort, může být na konci příjemně překvapen, že paradoxně prožil velmi uklidňující odpoledne, ve kterém si užil sebe sama a vytrhl se na moment ze záležitostí „všedního festivalového dne“.
Pondělní den byl nabitý workshopy, kde se účastníci festivalu mohli oblažit informacemi ze světa light designového kouzelnictví a vyzkoušet si na vlastní kůži, jak se taková magie vůbec tvoří a jaká s sebou nese úskalí. Zkrátka co je tohoto umu podstatou a jak ho praktikovat.
Den uzavřel analytický seminář studentů divadelních oborů univerzit z ČR i Slovenska, kteří společně podebatovali nad festivalovou sekcí zaměřenou na performance. Další taková shrnující diskuze se uskuteční v neděli v Divadle na cucky, kde se pohovoří o hlavní dramaturgické linii letošního ročníku s mottem „Proti zdi“. Tak tedy vzhůru na další festivalové rejdění, ať je na konci týdne co rozebírat!
FOTO: Facebook Divadelní Flory
