Zpět na výpis článků

„Brno se bouří?!“

Na loňskou Divadelní Floru nikdy nezapomenu. A proč? Odpověď zní: Balkan macht frei. Tato inscenace chorvatského režiséra Olivera Frljiće se nesla olomouckým vzduchem ještě dlouho poté. V divadle, na náměstí, v divadelním šapitó a po hospodách se snad ještě dva týdny rozebíralo a debatovalo, zda je takové divadlo vůbec „zdravé“. No a není nic lepšího, než když divadlo vyvolává diskuze, obzvláště takhle vášnivé. Přestože jsem subtilní osoba, přiznám se, že jsem v závěru byla za tuto inscenaci právě z tohoto důvodu velmi ráda.

Kdo neviděl a neslyšel… Jaký byl vlastně její „problém“? Ve zkratce: mučení. Na jevišti. Opravdové, a tak skutečné, jak si jej ani nedovedeme představit. A jaký, že to má problém letošní Divadelní svět Brno? První náměstek města Brna Mgr. Petr Hladík (KDU-ČSL) sepsal otevřený dopis (k přečtení zde), ve kterém prosí o stažení inscenace Naše násilí a vaše násilí z programu festivalu z důvodu pošlapávání symbolů křesťanské víry, neboť cituji: „Tato negativní emoce se dá přirovnat snad jen k takovým pocitům, jaké by vyvolalo relativizování a zesměšňování holokaustu.“  Obávám se, že tímto krokem se pan náměstek pouze postaral a větší zviditelnění onoho kusu. A argument, že festival je placen z veřejného rozpočtu tomu taky nepřidal. Nejenže ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser naštěstí odmítl inscenaci stáhnout (odpověď tady), ale celé haló kolem této věci se akorát tak nafouklo a mám dojem, že spousta lidí se přijde podívat už jen ze zvědavosti. Na tomto místě by se ještě patřilo zmínit, že letošní motto festivalu je: „SVOBODA?!“ A takový pokus o zásah do programu festivalu už nemohl být tedy s letošním mottem více korespondující. Musím se přiznat, že mě to vlastně potěšilo, ba dokonce trochu pobavilo.

Bůh ví, že Oliver Frljić je už dávno zvyklý i na mnohem větší protesty proti svému umění. A proč, že to vlastně všechno dělá? V rozhovoru na podzim roku 2017 pro Divadelní noviny řekl: „Žijeme v extrémní době a ta si vyžaduje extrémní divadelní jazyk. Ačkoli se nedomnívám, že můj divadelní styl a obrazy jsou až tak přehnané, natož extrémní. Vycházím z reality a ukazuju ji na jevišti. Položím ji pod lupu a zvětším. To je vše.“

Nechme tedy diváka, aby se rozhodl sám, jakou optikou a jestli se vůbec bude na takové představení chtít dívat. Svět kolem nás, obzvláště ten mediální je kolikrát kontroverznější, ale nad tím se už dnes pozastaví málokdo. Jsme rádi, že rada festivalu nepřistoupila na tento požadavek a nechala svobodnou volbu na nás, divácích, jestli si koupíme vstupenku. Jsme zvědaví, co nás v Brně v Divadle Husa na provázku 26. května večer čeká. Budeme tam!


FOTO: archiv Divadelního světa Brno

Poslední články autora

Ostravo, přijeď častěji…

Novoroční Herce na ležáka ovládla prezidentská kampaň

Jděte se vychcat – máte to dovoleno!